Nejsem znalec literatury, ani té kafkovské. Co však považuji za nadále aktuální, možná i víc než kdysi, je absurdita v lidské společnosti. Nejde o nějaký nadčasový nadhled. Jde mi o to, že absurdno se stalo integrální součástí lidského chování natolik, že už nám často splývá se samozřejmem. A to je zlé.
Někdy se mi zdá, jako by se podstatná část absurdního v chování člověčího společenství odvíjela od chamtivosti vlastní lidskému jedinci. Vandal je ochoten zničit dílo v hodnotě tisíců, aby získal uspokojení v hodnotě desetikoruny. Reklamní průmysl za desítky milionů vyrábí bezobsažné ohlupující žvásty, kterými okrádá člověka o nenahraditelný čas – a ještě nechá otráveného recipienta oné reklamy za to zaplatit v položce výrobní režie oslavovaného produktu. Lidské životy jsou v masovém měřítku mrzačeny drogami jen proto, aby byly ukojeny megalomanické potřeby narkomafiánů. O absurditě šílenství diktatur – kdysi fašistických a komunistických pomatenců, dnes ideologických a náboženských fanatiků nemluvě.
Nejhorší na absurditě lidského chování ovšem je samozřejmost, s jakou se stala součástí našeho životního prostředí. Korupce prorůstá organismem společnosti jako morová nákaza. A protože ryba smrdí od hlavy, srůstá ekonomická úplatnost s vrcholnou politikou. Lidé váhají požádat o pomoc policii a spoléhat na ochranu justice, protože nevěří v jejich poctivost. Aféry mocných jsou na denním pořádku.
Předstírání a lež jsme považovali za specifičnost komunistické zvůle. Bohužel neprávem. Demokracie před našima očima panchartí lhaním politiků, zneužívám svěřených postavení, pustošící zločinností nebývalých rozměrů. A zejména lhostejností mocných, kteří se starají jen o to, jak ochránit sebe samotné. Politika jako služba – to dnes zní jako výsměch. Komunikace s politiky je školou farizejství. Pravda je onuce, o kterou si mocní otírají holínky zasviněné blátem politického neřádu.
Možná je kafkovské vidění světa ochranným mimikry, umožňujícím přežívat ve společnosti plné absurdit – viditelných zdravým lidským rozumem. Leda by samotný pojem zdravý lidský rozum byl jenom reálně neexistující absurdní fikcí.