Čestný člen ČEA a Esperantské akademie a zasloužilý český esperantista, básník a překladatel, narodil se 2. 10. 1906 v Dolních Slověnicích, studoval v Českých Budějovicích a na právnické fakultě v Praze ukončil studium doktorátem v roce 1930. Pracoval ve státní administrativě.
Esperantistou se stal v roce 1926. Jeho literární činnost byla zahájena spoluprací na Československé antologii (Budapešť, 1935). V roce 1962 se stal akademikem.
Z jeho rozsáhlé překladatelské práce jen část se objevila v knižní formě: "Kytice" (Bukedo el ĉeĥaj naciaj mitoj) od K. J. Erbena (1938), "Křest svatého Vladimíra" (La bapto de caro Vladimír) od K. Havlíčka Borovského (1935, 1967), "Slezské písně" (Sileziaj kantoj) od Petra Bezruče (se spolupřekladateli R. Hromadou a J. Kořínkem, 1971). Jiná básnická skladba K. H. Borovského "Král Lávra" (Reĝo Lávra) se objevila v jeho překladu v "La Nica Literatura Revuo" (31, 32, 1960) a jeho překlad "Máje" od K. H. Máchy byl uveřejněn po částech v různých časopisech, úplný až 1997 (označeno R. Rosettim jako nesrovnatelně lepší než překlad anglický). "Křest svatého Vladimíra" v jeho překladu vyvolal velké nadšení u britských esperantských básníků.
Pro "Sympozium o ata/ita", řízené Kalocsayem, vypracoval 106tistránkovou úvahu "Esperanto sen aspektoj?" (Stafeto, 1961). Spolupracoval na textových překladech a nomenklaturních názvech u vydání "Kapesního atlasu světa" v esperantu (1971) a přeložil informativní brožuru "Stručně o Československu" (Mallonge pri Ĉeĥoslovakio – 1966). Z esperanta převedl do češtiny "Japonskou ústavu" (Konstitucio de Japanio) pro Ministerstvo vnitra.
Po druhé světové válce Pumpr spolupracoval s esperantským uměleckým vysíláním z Prahy ("Zelená stanice – Verda stacio") mnoha překlady, např. "Letní nebe" (Somera firmanento) od Z. Jirotky (1948), "Milostiplné Jezulátko z Prahy" (Gracoplena Jesu-Infano de Prago) od F. Kožíka, "Hradní přelud" (Fantomo de la kastelo) od M. Šrámka, oboje v r. 1948, "Pohádka máje" od V. Mrštíka (Maja fabelo – 1950). Vynikají překlady operních libret "Prodané nevěsty" (Vendita fiancino) od Sabiny (hudba B. Smetany) a "Rusalky" (Najado) od J. Kvapila (hudba A. Dvořák) a "V studni" (En la puto) od Sabiny (hudba V. Blodek). Pro programy v národním jazyku vysílačů Praha a Ostrava dr. Pumpr převedl do češtiny holandské drama "Svět nemá čekárnu" (La mondo ne havas atendejon) od M. Dekkera z esperantského překladu F. Faulhabera.
V organizačním životě vedl T. Pumpr literární sekci Esperantského svazu a byl sekretářem v jeho zkušební komisi. Založil kartotéku překladů z české a slovenské literatury a zveřejnil souhrnné výsledky. Kromě toho pracoval na závěrech, týkajících se esperantské gramatiky.
Tomáš Pumpr byl člověkem přátelským, skromným, mimořádně pracovitým a byl významným vyznavačem esperantského hnutí. Vysoce jej ocenil K. Kalocsay. V časopise "Hungara vivo" si smutně povzdechl: "Nejen já, ale určitě i mnozí se mnou cítíme, že smrtí Pumpra jsme se stali mnohem chudší, že s ním odešel i osobitý citový přínos pro svět."
(Protože překladatelské dílo T. Pumpra je mimořádně rozsáhlé a dosud nebylo v úplnosti zpracováno, přikládáme alespoň rámcový přehled jeho činnosti překladatelské v čtyřstránkovém soupisu. Ten však není ještě kompletní. Mnohé údaje se prolínají s tímto článkem, někde je náš text ještě doplňkem.)
Je třeba poznamenat, že připojený čtyřstránkový rozpis překladů Tomáše Pumpra byl vypracován Miroslavem Malovcem, brněnským redaktorem časopisu Starto, kterému vděčím také i za další údaje.
2-a kanto: Mastrumado
Unu mont' al nuboj kreskis,
unu kreskis fuŝe –
iu havas muzikbandon,
iu fajfas buŝe.
Ili kriis kaj ektriis
Ĉe la Car-festeno,
sed Peruno tutan tagon
grumblis de ĉagreno:
"Vi sensperte vivas certe,
neestinte dio.
False ŝajnas, ke mi gajnas
en la profesio.
Mi matene devas pene
rosi kampan valon,
hejti sunon, kaj la lunon
fermi en la stalon.
Noktfantomojn kaj demonojn
en la sakon loki,
la stelflokojn kiel kokojn
en nestejo voki.
Ĉies buŝo: birdo, muŝo,
pulo, elefanto,
frue jam ĝi volas manĝi
el di-provianto.
La ekstaro de l'homaro,
aĥ, ĝi kaǔzas servojn!
La lamento de l'homgento
ŝiras miajn nervojn.
Nur se pikoj de formikoj
vian aǔdon ĝenus,
la matenan aǔdiencon
eble vi komprenus.
Preĝoj svarmas kaj alarmas,
ĝis mi preskaǔ surdas:
tiu kantas, flustras, larmas,
tiu psalmojn gurdas.
Ĉu kalkuli la postulojn?
Estus vane peni!
Kapo krevus, se mi devus
ĝin nur memorteni.
Doni sanon kaj infanon,
panon por satmanĝi,
ke fabrikoj ĉesu ŝpini,
devus di' aranĝi.
"Gardu grenon kaj ĝardenon!"
oni al mi taskas;
nova krio: "Helpu dio!
La bovino naskas!"
La vetero estu varma
kaj samtempe frosta,
la sekalo estu kara
kaj malmultekosta.
Pluvu! Iu semis linon,
di' ĝin rosu bene!
Pluvi? Oj ne! Sed porfojne
brilu sun' serene!
Ve, ke estis virinaĉoj
estigitaj per mi!
La ĉagrenan bandon ĝenan
devos mi ekstermi.
Tondro ilin...! Jam eĉ dio
devas ja blasfemi!
Se ne laktas la kaprino,
ili plendas ĉe mi.
Ĉiu vivus ne per zorgoj,
sed per preĝovorto,
kvazaǔ oni havus dion
sole por komforto.
Akvon, sekon, kampan sterkon
dio disdonacu!
Se porkulo sanon perdis,
mi lin rekuracu!
Ŝi min tedas, ĉe mi pledas,
ke ŝin oni svatu;
edzo preĝas, ke jam tondro
la edzinon batu.
Kiu volas loton gajni,
subaĉetas dion;
kiu pagis asekuron,
volas incendion!
Ho, se mi ne tro indulgus
vin, la hombandaĉon,
mi vin prenus kiel prunojn,
farus el vi kaĉon!" – – –
Li enspiris naztabakon,
ternis bombobrue...
Tondro frapis, fulmo fajris,
pluvo ŝprucis flue.
Kredu, frato! Ne amuzas
tiu di-ekzerco!
Briksen mem – kompare tion –
estas preskaǔ ŝerco. –
Fine ĉesis mondo zumi,
venis nokto paca;
nun deziris pipon fumi
Perun zorgo-laca.
Stopis li en turkan pipon
la tabakporcion...
Jen komencis Perunino
longan litanion:
"Bone mi tra pordotruo
subaǔskultis tion,
ke ci antaǔ policisto
lezis dinastion.
La skandalo kun la Caro!
Sed mi diras veron:
ci mallerte fuŝos certe
cian korieron.
1. Tradukoj en Esperanton
1.1 el la ĉeĥa
1.1-1 poemo
1.1-3 prozo beletra
1.1-4 dramo, teatraĵo
prozo nebeletra
Originalaj verkoj en Esperanto
3-1 poemo
3-3 prozo beletra
3-5 prozo nebeletra
4. Originalaj verkoj en la ĉeĥa
4-5 prozo nebeletra