"Čím víc jsem se stýkal s lidmi, tím větší potřebu malování a kreslení jsem měl," řekl v jednom z rozhovorů. "Tvorba je komunikace minulosti, dneška a občas se nesměle dívá až k eschatologické naději... Mám rád mystiku, která nepřekračuje hranice naší současné existence, mystiku, která nás obohacuje a hledá ve všem pozemském svého autora, Boží lásku."
Faráře a vikáře Církve československé husitské (narodil se 10. února 1946 v Praze), v současnosti též místostarostu města Písku, vybídla k výtvarnému projevu vlastní tvorba básnická – chtěl své básně i ilustrovat. Na jeho vývoj měla vliv díla Františka Bílka, Antonína Slavíčka, Františka Kupky, Alfonse Muchy a jiných.
Michael Štojdl vystavoval v předlistopadovém období pouze dvakrát: v Podbořanech (1977) a v Plzni (1979). Po zlomovém roce 1989 se setkává uměnímilovná veřejnost se Štojdlovými obrazy takřka pravidelně, a to nejen v Písku (zde již dvanáctkrát). Husitská theologická fakulta UK v Dejvicích představila Štojdla výtvarníka poprvé v kulturním centru republiky (1989) a o podobně významný počin se zasloužila ještě karlínská Galerie MIMO (1994). Jihočeské Milevsko vidělo Štojdlovu tvorbu na podzim 1997 a Trhové Sviny o dva roky později.
Časopisecky publikoval například v Listech písecké kultury.