Jan Cimický se narodil 23. února 1948 v Praze. Jeho talent se projevil velice záhy,
neboť první literární pokusy publikoval již ve třinácti letech. V průběhu
gymnáziálních studií byl členem i autorem amatérského divadelního souboru.
Po maturitě v roce 1968 navštívil poprvé Francii. Roku 1972 dokončil studia na Fakultě
všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, o pět let později obhájil doktorát
na univerzitě v Paříži a stal se jejím zahraničním asistentem. V roce 1983
pak obhájil kandidátskou práci na lékařské fakultě v Praze (Theatroterapie
a scénický výraz v institucionální léčbě duševně nemocných). Po promoci
působil v Psychiatrické léčebně v Bohnicích, od roku 1981 do roku 1996 jako primář.
V roce 1996 otevřel Centrum duševní pohody Modrá laguna, kde působí dodnes.
Z lékařské praxe psychiatra čerpají jeho četné prozaické příběhy, nejednou spojené s detektivní zápletkou. Cimický napsal mimo jiné Případy doktora Dvořáka, Klíč k pachateli, Křižovatky, Anonym, Rána z milosti a další. Je předsedou České sekce autorů detektivní literatury. Příběh Klíč k pachateli vyšel ve francouzském překladu v nakladatelství Miroir v Lille a tři z jeho novel se staly podkladem televizních inscenací.
Posluchači rozlasu znají autora z řady populárních pořadů, zejména zaměřených pro mládež (Mikroforum, Radio na polštář), diváci televizní si spojují jeho tvář s poradnou Co mám dělat, když...
Z francouzštiny přeložil několik próz a především divadelních her (Annoullh, Thomas, Giudicelli), které byly otištěny ve Světové literatuře v letech 1981-1990 a realizovány různými divadelními soubory. Z poezie překládal především Préverta, Marcenaka a Géraldyho. Jeho vlastní verše vyšly ve třech sbírkách poezie (Psychoterapie slov, Stopami dláždění a Lásko šílená).
Jan Cimický vydal také několik psychiatricky zaměřených publikací pro širokou veřejnost (Neznáme my se odněkud?, Našinec v ohrožení, Psychiatr v kapse a Minimum o stresu), poutavě zpracoval i literaturu faktu (Atentáty na de Gaulla) a vydal půvabnou knížku vzpomínání na klukovská léta (Jak se z básníka stává psychiatr a naopak).
Velký úspěch slavily i jeho relaxační kazety, které vydal s Daliborem Jandou (Harmonie zvěrokruhu získala ocenění Zlatá deska) a s Pavlem Drešarem (Relaxace I. - III.)
Román Oddychový čas navazuje na úspěšný Útěk do klece a vrací se k palčivé drogové problematice.
Jan Cimický dokáže popsat působivě současný neutěšený stav naší společnosti jak z hlediska psychiatra, který se snaží marně postavit zlu, tak i z hlediska kriminalistů, jejichž boj se zločinem vychází pro nedostatečnou legislativu naprázdno.
Z lékařské praxe psychiatra čerpají jeho četné prozaické příběhy, nejednou spojené s detektivní zápletkou. Cimický napsal mimo jiné Případy doktora Dvořáka, Klíč k pachateli, Křižovatky, Anonym, Rána z milosti a další. Je předsedou České sekce autorů detektivní literatury. Příběh Klíč k pachateli vyšel ve francouzském překladu v nakladatelství Miroir v Lille a tři z jeho novel se staly podkladem televizních inscenací.
Posluchači rozlasu znají autora z řady populárních pořadů, zejména zaměřených pro mládež (Mikroforum, Radio na polštář), diváci televizní si spojují jeho tvář s poradnou Co mám dělat, když...
Z francouzštiny přeložil několik próz a především divadelních her (Annoullh, Thomas, Giudicelli), které byly otištěny ve Světové literatuře v letech 1981-1990 a realizovány různými divadelními soubory. Z poezie překládal především Préverta, Marcenaka a Géraldyho. Jeho vlastní verše vyšly ve třech sbírkách poezie (Psychoterapie slov, Stopami dláždění a Lásko šílená).
Jan Cimický vydal také několik psychiatricky zaměřených publikací pro širokou veřejnost (Neznáme my se odněkud?, Našinec v ohrožení, Psychiatr v kapse a Minimum o stresu), poutavě zpracoval i literaturu faktu (Atentáty na de Gaulla) a vydal půvabnou knížku vzpomínání na klukovská léta (Jak se z básníka stává psychiatr a naopak).
Velký úspěch slavily i jeho relaxační kazety, které vydal s Daliborem Jandou (Harmonie zvěrokruhu získala ocenění Zlatá deska) a s Pavlem Drešarem (Relaxace I. - III.)
Román Oddychový čas navazuje na úspěšný Útěk do klece a vrací se k palčivé drogové problematice.
Jan Cimický dokáže popsat působivě současný neutěšený stav naší společnosti jak z hlediska psychiatra, který se snaží marně postavit zlu, tak i z hlediska kriminalistů, jejichž boj se zločinem vychází pro nedostatečnou legislativu naprázdno.
AA
(z archivu V-ART)
(z archivu V-ART)
