|
Ladislav Jurkovič, vlastním jménem Soldán, se narodil 10. listopadu 1938
v Brně. Syn manželského páru učitelů vychodil Základní školu ve Sloupě a když
odmaturoval na střední škole v Blansku (1956), rozhodl se pro studium oboru filozofie
- dějepis na Filozofické fakultě v Brně. Po ukončení studií (1961; diplomová práce na
téma Individualismus jako součást Šaldova světového názoru a jeho kritické metody) byl
učitelem na základních školách v Petrově nad Desnou na Šumpersku a ve Sloupě
v Moravském krasu. V roce 1970 završil dálkové studium oboru divadelní věda na
brněnské Filozofické fakultě diplomovou prací na téma Dramatik Arnošt Dvořák – ve stejném
roce ovšem nuceně odešel z místa odborného asistenta katedry společenských věd
Inštitútu lekárov a farmaceutikov v Bratislavě. Následujících pět let patřil mezi
kulturní pracovníky Blanska.
V polovině sedmdesátých let došlo v Soldánově životě k obratu:
vrátil se do vysokoškolského a vědeckého prostředí. Zprvu jako odborný asistent Ústavu
marxismu - leninismu Vysokého učení technického v Brně, od roku 1977 jako odborný
a od roku 1985 vědecký pracovník brněnské pobočky Ústavu pro českou literaturu
tehdejší Československé akademie věd, v r. 1990 přejmenované na Akademii věd
České republiky.
Na přelomu tisíciletí není nadsázkou tvrzení, že v Ladislavu
Soldánovi má česká literární věda erudovanou osobnost svébytného formátu. Rozsáhlou
Soldánovu bibliografii nelze v kontextu almanachu vůbec obsáhnout. Uveďme alespoň
práce publikované knižně: 600 let obce Šošůvky (1974), Jaroslav Hašek
(1982), Nová slovenská literatura. Antologie poezie a prózy 1945 - 1990 (1994;
spoluautorka M. Písková), Přehledné dějiny literatury II. Česká literatura od konce
19. století do r. 1945 (1995; spoluautoři B. Balajka a E. Charouz),
Chrám Matky Páně bolestné – Sloup v Moravském krasu (1995),
Přehledné dějiny literatury III. Dějiny české a světové literatury od r. 1945
do současnosti (1997; vedoucím autorského kolektivu), Karel Dostál-Lutinov bez mýtů,
předsudků a iluzí (1998; spoluautor P. Marek) a Laický apoštol
Šebestián Kubínek (1999; spoluautorsky).
Soldánovy zprávy s kulturní tematikou, recenze a teoretické statě
četli čtenáři přibližně třiceti periodik, kupříkladu
Brněnského večerníku, Lidové demokracie, Rovnosti,
Mladé fronty, Mladé fronty Dnes, Akordu,
Dialogu, Kmene, Literárního měsíčníku,
Proglasu, Tvaru, Tvorby,
České literatury, Slovenské literatúry,
Časopisu Matice moravské aj.
Ladislav Soldán (Jurkovič) též překládá jihoslovanskou poezii.
Vedle pseudonymu Ladislav Jurkovič užívá i uměleckého jména Ladislav Selvet.
Jménem Ladislava Jurkoviče je podepsána bibliofilie Ještě naposled (1999).
Sbírka Dobývání Brna Bítova Bělehradu je autorovým nejrozsáhlejším básnickým dílem:
první vydání vyšlo elektronicky v almanachu ADIEU 2000. Také Soldánem přeložené
povídky sedmi srbských spisovatelů Z kola ven mají premiéru elektronickou
(viz ZONTY-edice).
Ladislav Soldán (Jurkovič) je členem Obce spisovatelů.
(r) |