|
Narodil se v roce 1940 (7. července v německém Leeden Loose – pozn. red.)
a prožil toho požehnaně. V dobrém i zlém.
V mládí prošel pěšky, nebo projel autostopem velkou část Evropy.
V Alpách kopal příkopy, v Pyrenejích kácel stromy, dělal vše
možné i nemožné. Pro radost z poznání vystudoval
Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (historii a filozofii).
Přesto dělal třicet šest let nástrojaře. Byl v disentu
i v různých vězeních, v listopadu 1989 patřil
k nejaktivnějším účastníkům "sametové revoluce". Poté působil
jako poslanec Federálního shromáždění, byl členem Rady Evropy,
diplomatem. Zažil slávu, kariéru i dobrovolný odchod, aby
zůstal sám sebou. Vždycky víc rozdával než bral, ten kdo ho zná,
potvrdí, že jeho charakteristickou vlastností je rozhodně skromnost.
Napsal básnické sbírky Antiskepse,
Příběhy, Zpověď Dona Quijota (většina vyšla
samizddatově v časopise Vokno). Publikoval
v řadě časopisů, novin i rozhlasů různé povídky, eseje,
reportáže, opatřil textem knihu fotografií Zdeňka Halámka
o Karlových Varech. Jak sám říká, poznal ve svém životě
vše – ústrky, ponižování, nenávist, pomluvy, udavačství, zradu,
bolest, ale i lásku. Vznešenost i moudrost, ale
i ubohost a tupost tohoto světa. Snad proto se snaží dívat
na dnešní svět s humorem a ironií.
ZD (z archivu V-ART) |