Ivan Kraus, vyrůstající v rodině, kde ochotnické divadlo vedle literární tvorby patřilo
k životnímu stylu, začínal jako (píšící) herec v malých divadlech,
povětšinou kabaretních. V rodné Praze (* 1. března 1939) to bylo
Divadlo pantomimy, Na rybárně, Ve Smečkách, Reduta, Apolo a Černé divadlo,
v Pardubicích scéna Experiment a v Ostravě Divadlo Petra Bezruče.
Do světa literatury vstoupil Kraus dvaadvacetiletý (povídku Výprava zveřejnil
magazín Co nás zajímá, 1961) a v šestadvaceti letech se stal svobodným umělcem.
Síla Krausovy osobnosti obstála i v emigraci, kam Kraus odešel po okupaci
vlasti vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.
Během dosavadní spisovatelské dráhy oslovil čtenáře Rudého práva, Plamene, Dikobrazu, Světa sovětů, Vlasty, Literárních novin, Divadelních novin, Studenta, Roháče, Mladého světa, Trnu, Tvaru, Lidových novin, Škrtu, pařížského Svědectví, mnichovského Textu, newyorských Proměn a jiných periodik. Podle Krausových literárních předloh byly natočeny dva celovečerní filmy: Zahrada (1967, režie J. Švankmajer) a Cenzor (1986 v Anglii, režie N. Lewin).
Ze samostatných knižních titulů scénáristy a prozaika, jehož jméno je v soudobé české literatuře synonymem inteligentního, nesamoúčelného humoru připomínáme ve Švýcarsku vydané To na tobě doschne (1976, u nás 1991), Prosím tě, neblázni (1978, u nás 1992), Číslo do nebe (1984, zde devět let nato) anebo Výhodné nabídky aneb Život na Západě (1992) či Nejchytřejší národ na světě (1994).
Osobitý tvůrce – osobitý život. Ivan Kraus adresující své prózy českému čtenáři ze země galského kohouta, kam přesídlil v roce 1976, nasbíral empirické bohatství ve Švýcarsku, Itálii, Francii, na Bahamách, v Anglii i v Německu. Je členem Freier Deutscher Autorenverband a Obce spisovatelů.
Během dosavadní spisovatelské dráhy oslovil čtenáře Rudého práva, Plamene, Dikobrazu, Světa sovětů, Vlasty, Literárních novin, Divadelních novin, Studenta, Roháče, Mladého světa, Trnu, Tvaru, Lidových novin, Škrtu, pařížského Svědectví, mnichovského Textu, newyorských Proměn a jiných periodik. Podle Krausových literárních předloh byly natočeny dva celovečerní filmy: Zahrada (1967, režie J. Švankmajer) a Cenzor (1986 v Anglii, režie N. Lewin).
Ze samostatných knižních titulů scénáristy a prozaika, jehož jméno je v soudobé české literatuře synonymem inteligentního, nesamoúčelného humoru připomínáme ve Švýcarsku vydané To na tobě doschne (1976, u nás 1991), Prosím tě, neblázni (1978, u nás 1992), Číslo do nebe (1984, zde devět let nato) anebo Výhodné nabídky aneb Život na Západě (1992) či Nejchytřejší národ na světě (1994).
Osobitý tvůrce – osobitý život. Ivan Kraus adresující své prózy českému čtenáři ze země galského kohouta, kam přesídlil v roce 1976, nasbíral empirické bohatství ve Švýcarsku, Itálii, Francii, na Bahamách, v Anglii i v Německu. Je členem Freier Deutscher Autorenverband a Obce spisovatelů.
(r)
