Alena Vávrová se narodila 24. února 1952 v Dolním Žandově na Chebsku. Po vykonání maturitní zkoušky na Střední všeobecně vzdělávací škole v Mariánských Lázních vystudovala na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor český jazyk - výtvarná výchova. V minulosti se uplatnila především jako profesionální kulturní pracovnice se zvlášť výrazným vztahem k literatuře a výtvarnému umění. Dnes podniká ve sféře obchodní.
   V uměleckém životě enklávy západočeských lázeňských měst patří Alena Vávrová k osobnostem z nejvýraznějších. Záhy po účasti v mladofrontovním sborníku Klíčení (1985) vydalo Západočeské nakladatelství v Plzni její knižní prvotinu Druhotina (1986). Značný ohlas měla další kniha básní Nahatma vydaná nakladatelstvím Československý spisovatel (1989); autorka za ni obdržela Cenu Pražské imaginace z Nadace Bohumila Hrabala. Ozvou na tento úspěch i na přátelství s B. Hrabalem je sbírka Soukromá Hrabaliana (1998).
   Jestliže jsme zmínili svébytné postavení Aleny Vávrové v uměleckém životě západočeských lázní, o to méně nadneseným nám připadá název jiné básnické sbírky Mé a Františkovy aneb Z jiného světa (1993).
   Vávrové básnické stopy najdeme i ve sbornících Milostné mosty (1992) a Krajina v nás (1993), vydanými plzeňským Střediskem západočeských spisovatelů.
   Oddíl básní Carmina Burana, který autorka publikovala v almanachu ADIEU 2000, je částí obsáhlejší (dosud) rukopisné sbírky Poetické teroristické komando.
   Alena Vávrová je členkou Obce spisovatelů.

(r)