Básník-světoběžník snad z předurčení: narodil se v italském Monfalcone. K poezii přiveden poezií cest. Poznav jazyky národů, píše v jazyce esperanto. (Pravdaže též česky.) Přítel a spolupracovník básníka Jiřího Karena a herečky Evy Seemannové.
   Heslovitost úvodu vyváží Vidmanovo vyzvání:
   "Handicapován od narození poznal jsem sílu básnického slova, které mi pomáhalo překonat všechny překážky a potíže. Báseň vzniká z jasu nebo z bolesti. V každém verši je kus našeho já.
   Život je velká zodpovědnost. Pociťuji ostych, když mám vyjadřovat velká životní témata. Cítím nedokonalost svého vyjadřování. A přece se vždy znova pokouším najít nové odstíny v tónech a barvách slov, podoben tak bratrům hudebníkům a malířům.
   Pod přetlakem radosti a bolu píši poselství. A myslím na ty malé. Mé krédo je tvořit ze života pro život."
   Vidmanovy básnické sbírky, povětšinou bibliofilie, tiskli nákladem autora kladenský Josef Cipra (Moře – 1972, Miska rýže – 1974, Vteřiny slunečních hodin – 1975) a ostravský Leopold Čada (Čím se líčíte, Ičiki – 1979, Pod horou Fudži – 1980). Tiskem vyšly i básně recitované v říjnu 1977 v pražské Viole.
   Zatímco v devadesátých letech vydanou sbírku Vyhlížení k domovu (1992) ilustrovala Olga Stárková, předchozí tituly výtvarně doprovodil Vladimír Koukl, jeden i Cyril Bouda (Vteřiny slunečních hodin).
   Zvláštní kapitolou Vidmanova uměleckého působení jsou adaptace pro představení jednoho herce. V řadě českých měst je uvedla dnes již zesnulá Eva Seemannová. V jejím podání se líbily především pořady Sama mezi všemi, Půlstoletí pod šminkou, Já, Eliška Přemyslovna, královna českáJá, Alžběta Rejčka, někdy královna česká.
   Básník Čestmír Vidman je členem Obce spisovatelů, Spolku českých bibliofilů a Českého esperantského svazu. Na pouť plodným životem se vydal 31. října 1921.

(r)