Alena Vrbová se narodila 3. října 1919 ve Starém Plzenci u Plzně. V roce 1938 absolvovala dívčí reálné gymnázium v Plzni a po dva další roky studovala literární historii na Filozofické fakultě v Praze. Za války byla zaměstnána v České akademii věd, později jako nemocniční ošetřovatelka. V letech 1945 - 1946 dostudovala Vrbová Filozofickou fakultu a pokračovala studiem na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1951 pracovala jako lékařka neuroložka a později (1964 - 1977) jako primářka lázeňské léčebny v Mariánských Lázních. Dnes žije v Praze.
   Alena Vrbová přispívala od roku 1935 do časopisů a novin, zejména do Studentského časopisu, Mladé kultury, Nového života, Literárních novin, Květů, Literárního měsíčníku, a do antologií Práce zpívá (1949), Vzhůru do vesmíru (1960), Sborový zpěv (1975) aj. Publikovala eseje a literárně-historické studie o B. Benešové, O. Březinovi, R. Jesenské, F. Šrámkovi, A. Jiráskovi, J. W. Goethovi, T. Mannovi a J. Vodákovi.
   Jako dvanáctiletá překvapila čtenáře pohádkou Matička země (1931), již publikovala pod jménem Alenka Vrbová. Pohádka byla vydána znovu o šedesát let později (1991) pod názvem Maminka země. Nedávné osmdesátiny oslavila umělkyně kantátou Fontána di Trevi, vydanou nakladatelstvím Tyché-Verlag v Zurichu v roce 1999 a medailí Franze Kafky.
   Charakteristickými motivy Vrbové básnické tvorby konce šedesátých let jsou erotika, cestovní zážitky a lékařské povolání: Milostná (1968), Antigony (1969). Pro poezii sedmdesátých let je příznačné životní bilancování: Blýskání na časy (1974), Odkud přichází hudba (1976).
   V prózách se Vrbová zaměřuje na mezilidské vztahy. Z lázeňského prostředí pochází rozsáhlá novela Znova v Monte Rose (1971). Láska a morální rozpory jsou náměty románů Benátská (1975), Odlet do Madrásu (1978) a Indiánské léto (1986), objevují se však i v povídkových sbírkách přelomu sedmdesátých a osmdesátých let: Všechny krásy světa (1979) a Až na západní hranici (1981). V historické próze V erbu lvice (1977) se spisovatelka zaměřuje na život lidové lékařky Zdislavy z Lemberka, v próze Když kohout dozpíval (1981), jež je prvním dílem trilogie, zase na osudy rodiny Kryštofa Haranta za třicetileté války. Druhým dílem trilogie je historický román Pod kardinálskou pečetí (1983) a třetím Rašení (1985). Historické náměty jsou charakteristické také pro spisovatelčinu tvorbu devadesátých let: Anna Lemberková sudička (1992) a Příběh třikrát vražděného rodu Vršovců (1995).
   Román V erbu lvice byl v roce 1994 zfilmován režisérem a scenáristou L. Rážou. Memoriál sv. Zdislavy ve vatikánském archivu je zakončen autorčinou literární a lékařskou statí (1995).
   Alena Vrbová se účastnila též sborníků Melodie (1991), Milostné mosty (1992) a Krajina v nás (1993) vydaných plzeňským Střediskem západočeských spisovatelů.
   Nejnovější prózu nazvala autorka Lásky nebeské a vydalo ji nakladatelství Erika. K vydání je připravena novela Měsíc nad Černobylem.
   Alena Vrbová je členkou Obce spisovatelů, Společnosti F. X. Šaldy a jiných společenských a odborných organizací. Heslo Alena Vrbová uvádí řada světových encyklopedií. Spisovatelčina tvorba výrazně reprezentuje humanistické tendence české literatury druhé poloviny dvacátého století.

(r)