|
František Všetička (* 25. dubna 1932) je literární teoretik a beletrista. Jeho
teoretické myšlení formoval ve svých počátcích zapomínaný a nedoceňovaný anglista
olomoucké univerzity Ladislav Cejp, po něm pak práce ruské formální školy (výbor
z těchto prací vydal v roce 1971 pod názvem Kompozice prózy). Všetička
se jako teoretik zabývá poetikou literárních děl, zejména jejich kompoziční výstavbou.
Svůj zájem věnuje české literatuře v plném jejím rozsahu, od gotické poezie přes
barokní lidové drama až po tvorbu současnou. Obdobně se zaměřuje na literaturu slovenskou,
ruskou a polskou a na komparace mezi těmito literaturami a literaturou
českou. Vydal dvanáct odborných publikací: Václav Říha (1964), Josef Štefan
Kubín (1980), Kompoziciána (1986), Čtyři hlasy (1989), Komenský
básník (1992), Stavba prózy (1992), Jakub Arbes (1993), Stavba
básně (1994), Stavba dramatu (1996), Podoby prózy (1997), Dílna
bratří Čapků (1999) a Dílna Miroslava Horníčka (1999). Vedle výše uvedeného
sborníku redigoval Čtení o kompozici (1969). V poslední době se věnuje
rovněž beletrii – ve Votobii vydal biografický román Před branami Omegy (1995)
a knihu fejetonů Vnitřní vitráže (1996). Překládá také současné polské básníky,
knižně vydal výbor z poezie Jana Pyszka Puklá pečeť polibku (1998).
FV |