Protože píšu především kvůli procesům, které v člověku při psaní probíhají a kvůli tomu, k čemu psaní člověka nutí, ačkoli on sám by se tomu rád vyhnul, každá z mých knížek nějakým způsobem ovlivnila můj život. Mluvit o osudovosti je přehnané, ale otřesy jsou značné – a nemají nic společného s případným ohlasem nebo úspěchem. Ačkoli mi nepřináleží své zplozeniny posuzovat, dodnes si nejvíc považuji Sinne loco – sinne anno, protože v tomto textu jsem došel nejdále směrem, který tvoří ústřední osu mého dotazování.