Ladislav Jurkovič, vlastním jménem Ladislav Soldán, se narodil 10. listopadu 1938 v Brně.
Syn manželského páru učitelů vychodil Základní školu ve Sloupě a když odmaturoval
na střední škole v Blansku (1956), rozhodl se pro studium oboru filozofie - dějepis
na Filozofické fakultě v Brně. Po ukončení studií (1961; diplomová práce
na téma Individualismus jako součást Šaldova světového názoru a jeho kritické metody)
byl učitelem na základních školách v Petrově nad Desnou na Šumpersku
a ve Sloupě v Moravském krasu. V roce 1970 završil dálkové studium oboru divadelní věda
na brněnské Filozofické fakultě diplomovou prací na téma Dramatik Arnošt Dvořák –
ve stejném roce ovšem nuceně odešel z místa odborného asistenta katedry společenských věd
Inštitútu lekárov a farmaceutikov v Bratislavě. Následujících pět let patřil
mezi kulturní pracovníky Blanska.
V polovině sedmdesátých let došlo v Soldánově životě k obratu: vrátil se
do vysokoškolského a vědeckého prostředí. Zprvu jako odborný asistent
Ústavu marxismu - leninismu Vysokého učení technického v Brně, od roku 1977 jako odborný
a od r. 1985 jako vědecký pracovník brněnské pobočky Ústavu pro českou literaturu
tehdejší Československé akademie věd, v r. 1990 přejmenovanou
na Akademii věd České republiky.
Na přelomu tisíciletí není nadsázkou tvrzení, že v Ladislavu Soldánovi má
česká literární věda erudovanou osobnost svébytného formátu. Rozsáhlou Soldánovu bibliografii
nelze v kontextu almanachu vůbec obsáhnout. Uveďme alespoň práce publikované knižně:
600 let obce Šošůvky (1974), Jaroslav Hašek (1982),
Nová slovenská literatura. Antologie poezie a prózy 1945 - 1990
(1994; spoluautorka M. Písková), Přehledné dějiny literatury II.
Česká literatura od konce 19. století do r. 1945 (1995;
spoluautoři B. Balajka a E. Charouz), Chrám Matky Páně bolestné –
Sloup v Moravském krasu (1995), Přehledné dějiny literatury III.
Dějiny české a světové literatury od r. 1945 do současnosti (1997;
vedoucím autorského kolektivu), Karel Dostál-Lutinov bez mýtů, předsudků a iluzí
(1998; spoluautor P. Marek) a Laický apoštol Šebestián Kubínek (1999;
spoluautorsky).
Soldánovy zprávy s kulturní tematikou, recenze a teoretické statě četli čtenáři
přibližně třiceti periodik a každodenních tiskovin, kupříkladu Brněnského večerníku,
Lidové demokracie, Rovnosti, Mladé fronty, Mladé fronty Dnes,
Akordu, Dialogu, Kmene, Literárního měsíčníku, Proglasu,
Tvaru, Tvorby, České literatury, Slovenské literatúry,
Časopisu Matice moravské aj.
Ladislav Soldán (Jurkovič) též překládá jihoslovanskou poezii.
Vedle pseudonymu Ladislav Jurkovič užívá i uměleckého jména Ladislav Selvet.
Jménem Ladislava Jurkoviče je podepsána bibliofilie Ještě naposled (1999).
Sbírka Dobývání Brna Bítova Bělehradu je autorovým nejrozsáhlejším
básnickým dílem.
Ladislav Soldán (Jurkovič) je členem Obce spisovatelů.
