Zdeněk Janík

Zdeněk Janík se narodil 7. 10. 1923 v Brně. Maturoval v Písku v roce 1942, ale ve stejný rok totálně nasazen až do roku 1945. V letech 1945-1949 studoval angličtinu, češtinu a filosofii na Filosofické fakultě KU v Praze. Učil na různých typech středních škol. Do roku 1969 působil jako redaktor Učitelských novin – později pro své politické postoje korektorem v tiskárně. V důchodovém věku vydal knihu veršů pro děti Slovohrátky (1. vyd. Gradatim 1991, Praha; 2. vyd. Alda 2000, Olomouc), knihu esejů Stalo se... (Gradatim 1993, Praha), knihu veršů Hledání klíčů (Akord 2000) a Vracím se k tobě chlapeckou lodí (Městský úřad v Písku 2000).

Přeložil americký psychologický román Paula Bowlese Pavoučí dům (Volvox globator 1995, Praha), Manfreda Drewse Výklad snů od A - Zet (Littera bohemica 1999, Praha), spolu se Zuzanou Gabajovou také Petera Singera Osvobození zvířat (Práh 2001, Praha). Je spoluautorem sborníku Poézia na pomedzí (YAK 1996, Senica), Skoky, pády, modřiny, branky, body, vteřiny (Orbis 1997, Praha), Živáčkové (Vyšehrad 2001, Praha). V tisku vyšla Šumavská světýlka (Edice Tlapky).

Psal i pod pseudonymem Tomáš Šobr. Pod tímto jménem první cenu za poezii v literární soutěži F. M. Klácela (1976, Česká Třebová). V roce 1999 dostal jednu ze čtyř prémií Ceny Evropský fejeton (Brno).

Zdeněk Janík je člen Obce spisovatelů, PEN klubu a Syndikátu novinářů ČR.