Jaroslav Mráz

Jaroslav Mráz (*1933) vyučoval na gymnáziu v Rokycanech a na Pedagogické fakultě v Plzni, později byl ředitelem hvězdárny v Rokycanech. Esperantistou je od roku 1949. Věnuje se přednáškové činnosti, zejména v Klubu esperantistů v Praze, podílí se na redigování časopisu Svazu zdravotně postižených esperantistů a vede písemné kursy esperanta. V posledních letech spolupracoval na Česko-esperantském slovníku (autor Karel Kraft, 1998) a na Novém úplném slovníku esperanta (PIV, 2002). Do esperanta přeložil z češtiny Tyrolské elegie a Krále Lávru Karla Havlíčka Borovského, Knihu lesů, vod a strání Stanislava Kostky Neumanna, Písně kosmické Jana Nerudy, cyklus Měsíce Karla Tomana, Mánesův orloj z tvůrčí dílny Františka Hrubína a řadu jednotlivých básní českých autorů, operních árií a národních a umělých písní včetně duchovních. V poslední době přeložil básnickou sbírku Věry Ludíkové Uslyšet duši (společně s Miroslavem Malovcem), dále sbírku Zdenky Bergrové Slova noci a Jiřího Karena Svět laskavý nejen na slova. V roce 2001 přeložil tři prózy Miroslava Vejlupka.