Augustin Skýpala

Augustin (Gustav) Skýpala, narozen 22. listopadu 1920 na Valašsku v obci Jarcová, dětská a jinošská léta prožil v malorolnické rodině svých staříčků, rodičů a sourozenců v Oznici na samotě Nivka, odkud docházel do měšťanské a poté do státní odborné školy pro zpracování dřeva na Valašském Meziříčí.

Zájem o literaturu a výtvarné umění ho přivedl do meziříčské Mladé scény, kterou v roce 1940 založili známí divadelníci Alfréd a Emil Radokové. Počátkem protektorátních let publikoval své první verše, okouzlen Čapkovým překladem antologie Francouzská poezie nové doby, básnickými sbírkami Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta a Vladimíra Holana.

Po osvobození republiky od nacistické okupace odjel natrvalo do Prahy, navštěvoval na Filozofické fakultě Karlovy univerzity přednášky a semináře Václava Černého i Jana Patočky, od roku 1946 pracoval v nakladatelstvích Melantrich, Svoboda, Orbis a Panorama jako tiskový redaktor a posléze odbytový referent, v době tzv. normalizace byl odsunut od knih na úsek pohlednicového merkantilu. V těch letech mohl publikovat pod svým jménem jen veršovánky pro děti nebo průvodní texty k vlastivědným fotosouborům (Beskydy, Šumava, Jižní Čechy, Západočeské lázně, Vysoké Tatry aj.)

Jako soukromý tisk vyšla sbírka veršů z let 1939-1945 Konec sezony s jojem. Nakladatelství Svoboda vydalo Skýpalovy verše k obrázkům Bohumila Štěpána Veselý rok, které pak vyšly v nakladatelství Globus Verlag ve Vídni pod názvem Das Lustige Jahr. V roce 1968 autor doprovodil svými verši leporelo Aleny Ladové Zvířátka. Stěžejní Skýpalova sbírky Podzim s Diogenem se už do knižních prodejen a do knihoven téměř nedostala, její expedice byla zastavena.

Teprve v polovině devadesátých let v prvním výboru z autorových nevydaných sbírek Nebe pro pěší (Optys, Opava 1994) a v druhém výboru Město můj Getsemanský sad (Sfinga, Ostrava 1995) vyšlo vše podstatné z autorovy básnické tvorby z let 1940 až 1995.