Ivan Binar


* 25. 6. 1942 Boskovice

Maturoval na jedenáctileté střední škole v Opavě (1959), do 1963 studoval češtinu, dějepis a výtvarnou výchovu na Pedagogickém institutu v Ostravě (diplomová práce Koliba, obec umělecké tvorby na Moravě). 1963-65 absolvoval vojenskou službu, od 1965 působil jako učitel ZŠ, pedagogický pracovník v Domě pionýrů a mládeže v Ostravě, 1968-71 byl redaktorem časopisu Tramp. 1971 zatčen a 1972 spolu s P. Podhrázkým, E. SchiffaueremJ. Fraisem odsouzen (na dvanáct měsíců nepodmíněně) za pobuřování, jehož se měl dopustit mj. hereckou účastí na divadelní adaptaci prózy V. Katajeva Syn pluku v ostravském divadélku Waterloo. Po propuštění z vězení pracoval jako závozník a později strojník v elektrárně. V lednu 1977 podepsal Chartu 77 a vystěhoval se do Rakouska, kde pracoval jako restaurátor starožitností (do 1980), poté ve svobodném povolání. Od 1983 se stal redaktorem rozhlasové stanice Svobodná Evropa v Mnichově, kde rovněž, do jejího přesídlení do Prahy (1994), žil.

Debutoval časopisecky 1962 v Mladém světě mikropovídkou Sny v láhvi. Dále přispíval v 60. letech písňovými texty do Repertoáru malé scény a do Sešitů pro mladou literaturu, v 70. letech do časopisů Kurýr, Červený květ, Sluníčko, v 80. letech do exilových periodik Svědectví (Paříž) a Právo lidu (Wuppertal), zde povídky, fejetony a eseje). V samizdatu vyšly novela Kdo, co je pan Gabriel? (1974) a román Rekonstrukce (1978).

Značná část B. tvorby je adresována dětskému čtenáři. Publikována byla Knížka o tom, jak pan Bouda s cirkusem se světem loudá, další práce zůstaly v rukopise (S kouzelníkem do světa, Kilo jablek pro krále, Petřík a tři kocouři, Vrať nám, ptáku, hastrmana). Prvky příznačné pro dětskou literaturu nesou však i některá B. díla pro dospělé, např. motiv boje dobra se zlem se objevuje v modelové novele Kdo, co je pan Gabriel?, křehkém milostném příběhu mladého páru, který zápasí o svůj vztah. K pohádkové tradici odkazuje také lyricko-groteskní dialog dvou hlasů ve filozofující Rozpravě v krabici. Druhá linie B. tvorby, vznikající v 70. letech, je autobiografická. Román Rekonstrukce se vrací k okolnostem autorova věznění, prozaická koláž Kytovna umění reflektuje jeho pobyt v rakouském exilu, na jehož pozadí retrospektivně ožívají motivy z autorova dětství a mládí.


Bibliografie. Próza: Knížka o tom, jak pan Bouda s cirkusem se světem loudá (P pro děti, 1969); Kdo, co je pan Gabriel? (P, Toronto, 1978); Rekonstruktion (něm., R, Frankfurt am Main 1985); Rozprava v krabici (P, München 1985); Kytovna umění (P, München 1988); Den, kdy slétly vlaštovky (P, 1990, in Tři prózy z trezoru, + E. Kantůrková + K. Pecka). Překlady: D. Tatarka: Sám proti noci (P, München 1984, s J. Binarovou); H. Bienek: Kobka (P 1992). Uspořádal a vydal: P. Podhrázký a spol.: Syn pluku a historie (München 1987).

(kráceno)


Zdroj: Slovník českých spisovatelů od roku 1945, vydání druhé, nakladatelství BRÁNA, spol. s r. o., Praha 1999


 
< Obsah >