Se jménem významného pražského rodáka a v celém světě uznávaného spisovatele Franze Kafky jsou u nás spojeny hned dvě ceny. Chronologicky starší je Evropská medaile Franze Kafky, novější Cena Franze Kafky. Obě se udělují jednou ročně a mají mezinárodní charakter. Evropskou medaili Franze Kafky uděluje Evropský kruh Franz Kafka v Praze, Cenu Franze Kafky pražská Společnost Franze Kafky.
K českým nositelům Evropské medaile Franze Kafky patří například malíři Karel Hodr, Jiří Sopko, Zdenka Rusová, sochaři Jiří Harcuba a František Nový, umělecký fotograf Miroslav Khol nebo filmový režisér Miloš Forman, ze spisovatelů opat Jan Anastáz Opasek, Arnošt Lustig, Gabriel Laub nebo František Listopad.
Cenu Franze Kafky, nad níž převzal záštitu předseda Senátu České republiky, předává jednou ročně primátor hlavního města Prahy s předsedou Společnosti Franze Kafky v Brožíkově síni pražské radnice žijícímu spisovateli, kterého vybrala porota, v níž jsou zastoupeni známí literární historici a kritikové. V současnosti je to dr. John Calder z Velké Británie, prof. dr. Hans Dieter Zimmermann a prof. dr. h. c. Marcel Reich-Ranicky z Německa, prof. dr. Kurt Krolop a předseda PEN klubu Jiří Stránský z České republiky, prof. dr. Wendelin Schmidt-Dengler z Rakouska a prof. dr. Peter Demetz ze Spojených států amerických. Laureát obdrží vedle ceny, již tvoří bronzová zmenšenina pomníku Franze Kafky v Praze i finanční částka 10 000 amerických dolarů. V roce 2001 byla udělena poprvé a jejím laureátem se stal americký spisovatel Philip Roth. Druhým laureátem se stal český spisovatel Ivan Klíma – porota o tom rozhodla v dubnu 2002.
Jak u Medaile Franze Kafky, tak i u Ceny Franze Kafky není kandidatura omezena na středoevropský region, jejím nositelem se může stát autor kterékoliv národnosti a jakéhokoliv věku. Na rozdíl od Medaile Franze Kafky se Cena Franze Kafky uděluje pouze za díla literární, a v případě dramatu za předpokladu, že vyšlo i knižně. Základním kritériem pro udělení obou cen je kvalita uměleckého díla, jeho humanistický charakter, jeho přínos pro rozvoj kulturní, jazykové, národní, náboženské i rasové tolerance a jeho nadčasový charakter a schopnost vydat o našem století svědectví, které má naději oslovit i století následující.