Potřebuji ke svému psaní odloučenost, ne "jako poustevník", to by nebylo dost, ale jako mrtvý. Psaní je v tomto smyslu hlubší spánek, tedy smrt, a tak jako nebude a nemůže nikdo tahat mrtvého z jeho hrobu, tak ani mne nelze tahat v noci od psacího stolu. To nemá bezprostředně co dělat se vztahem k lidem, já mohu psát a v důsledku toho i žít pouze tímto systematickým, souvislým a přísným způsobem.

(Dopisy Felici)