Rybičky not mu samy
do linek plují
Stačí jenom ty pěkné
si zapisovat
1
Nehalasně (leč souhlasně)
notují si prameny
"Kameny bývaly tenkrát tvrdší
Horami proťaté Lašsko obléklo se
často do hábitu pohrom
O hrom brousily si vtip blesky
Mor do neúrody Klas do plevy
Zpěv do povzdechu
převlékly se
Devětkrát četná rodina
tu málokdy uviděla zlatku
Málokdy na ošatku
uviděly děti matku
klást vonný chléb...
Dveře se stropem tu vedly
zpuchřelé řeči a kdyby
králík neuvízl v leči
byl by k obědu jenom povzdech něčí
Nemocný a jít se léčit?
Tady se plátno tkalo ze surové příze
Tady v kmentu a v říze
chodil jenom pán
Dozorcem tu byla svízel
Kdo zasel
málokdy sklízel
U vrchnosti nedošel obliby
kantor který k myšlení vybízel"
Se steskem smutek
v hospodách zdejších
hrál si mariáš
"Ó jak tě milujem pane náš
že za službu věrnou
nám místo lampy
noc černou a plat kolísavý dáš"
Tak si zpíval kantor
když znásobil a sečet
zdejší mravy
Ano i počasí
bylo tu upleteno z důtek
vichru a deště
2
Snad právě proto zpěv
na varhany v kostele jásal rád
K tanci se tulil při muzice
Na sál basa s bubnem si to hnaly
S violou přátelil se tympán...
"Já pán ty pán"
Tvrdým a přísným zpěvem
zdejší kraj hostil chlapy
a ženy jemným snem
Ano ženy! Jak ty uměly hrát
trpělivě na rozladěné housle lásky
Snad ještě trpělivěji nežli sbírat
klásky po strništích
Jak trn růže jak světlo stín
doprovázely své muže
a nabádaly je
"Stůjte na svém"
Bez šminek gest a lesku
Bez naděje na pochvalu
obdělávaly skálu
unáhlených povah
Z jejich pat obětavě vybíraly
bodliny starostí a to všechno
pro lásku a z víry
že alespoň jeden ze synů
úsměvným pohledem je pohostí a řekne
"Odpočiň si maminko na mém rameni"
Člověk lehce překonává zlé věci
čekají-li ho pěkné
Byl z nich Syn krajiny zdejší
Tam kde šípek střežil meze
v té drsné půdě vězel
Z hořkostí a zel sladkost
nasával pro své plody
pro ně se žáru vzpouzel
Záhy (na sebe odkázán)
se prokopával k prameni
své kamenité povahy
Tvrdě a neoblomně šel
po kamenité cestě
s drsnou sukovicí
své hudby
3
Od Kněhyně po Radhošť
ostrým tempem po silnici si to rázuje
Svižným bičem nápěvů
kolem sebe práská
Kamenem rozbrázděné stráně
prorostlé jalovcem a duby
i jiskerky květů ho vítají
co se popásají po svahu –
A písní jak zbojníků všude
Tam směrem k Frenštátu
i tam kde voda Odry padá do roklí
i tam kde chalupy komínem
smolně borovým
si pochutnávají
na voňavém koláči vzduchu –
uvítají ho medem opojené včely
(tanečnice s čmeláky se toulají
po hospůdkách U tulipánu U kosatce)
kde pánů hudců je víc než vody
Na struny střívkem nastavované
se sápou pěti prsty
Na písně líčí oka jako pytlák na zajíce
Basy bručí Klarinety klokotají
Ze strun začouzeného cimbálu
starý Křístek tóny trhá
a což teprv Peterek
Zdloužil strunu Výskne
Zkrátil ji
Vzpomínky bolestné vyletují
jako vosy
Jen malinko Jen málo
o tón dolej sáhne
a hle už od hrdosti
odlišíš pýchu
a tóny jak trny
hluboko do paměti
se ti zaseknou
4
Modravé džbánky v Trnávce
a v Morávce kordulky s háklíky z cínu
Nádherné počasí v Rychalticích
které dovede počítat i s šerednem
Pak Babí hůra kde si můry rozžehují
rozsochaté lucerny stromů
a na vrcholu kopce lavéčka Domů
dohlédneš odtud Sosny paličaté
až hrůza (ty u splavu) Joj
tam se rodily myšlenky ostré
jak kosa číhající na trávu
Lazy Lipina a dál kde kostelík
se věžemi obzor propichuje
Tady Jen tady písním přišli na notu
vzali je za pačesy
Ti co v tónech se vyznali po paměti
Čeladná Drholec Ještěd... déšť plešče
a ty víš: ryzost nepodlehne rzi času
5
Malé jizbičky
hostily je ochotně
kouřem z jehličí
Nedohlédneš čmoudu
Zdráhala se Zapírala
že prý její hrdélenko není vůbec hlásné
"ni ni ni Mi je haňáb"
(O trn krásné mluvy
se píchneš)
Nestydí se Káča
"Já jsem ta divoká voda
Na ručičky pouto Na nožičky zámek
A bude svatba"
Píseň nemá noty
a sirotek boty"
Žofka Havlová
Jako komár bzučí Zuščák
"Dej pozor než udeří tě
moje kamarádka hůl
Neostýchá se Justýna
"Hodili se k sobě
jako mastný očko k vodě"
Je ze mlýna
6
To co se zpívalo a halekalo
když v mokré mlze a v dešti
se hledaly zatoulané krávy
To se to zpívaly pijácké písně
když v hospodě se hnaly
jako oheň k tanci děvčence
ajajaj děvčence pěkné
To hned čertům růžek povyrostl
Stačilo aby šumná vdova si dupla
chtivá něčeho víc než jen zpěvu
To pak z písní do tance
přeskakovaly jiskry
To se to zpívaly žňové písně
když řinčely kosy za senoseče
a doopravdy byla rosa
za hvězdné pohody teplých nocí
se to o měsíčku zpívalo šohajům
než s Hoření došli na Dolence
To se to ulamovalo
z halouzky tónů
7
Teď tu sedí pár děvčic
na faře a pak u fojta
a tož "Zpívejte – Voděnka studená –"
a horká pára stoupá z kávy
"Lásko lásko" mají zpívat
a na lásku se jim dívá
pomlouvačná bábovka
a závistivý nůž
A vousatců tolik na stěně
kdežpak myšlenky hříšné mít
na faře či u fojta
Tóny jak skvrny
žáčkům se rozlévají po papíře
Kdepak máte kramářské písně
své dědky a báby
Kdepak máte jarmarečný ruch
Jakpak skákat
z písně do tance
výskat "Jsem mladý"
když je ti šedesát
a v místnosti nakouřeno
jako v houni
8
Janáček jde po Lužankách
Špacíruje se s hůlčičkou
Pobrukuje si jak osmdesát čmeláků
"Takhle zpívají trnky Takhle skřípe kočár
Takhle huhle holub
Takhle krapká rampouch"
Špehýrkou domněnky
dívají se potutelné bybky
"Dobrý den pane Janáčku
Pročpak si zapisujete
ty naše řečičky?"
"Dlouho se dívalo děvče
na košatý strom
nežli zavolalo "Lípa"
Dlouho bolest jí svírala hrdlo
nežli si povzdechla "Ach"
Říkejte si nahlas a často
"Kampak jdete pane řídící?"
Za chvilinku si to začnete zpívat
Opakováním si nápěv
Špehýrkou domněnky
se dívají potutelní dědci
"Pročpak si pane Janáčku zapisujete
ty naše šplechty?"
"Jak jsou úlisné jak kocour
Vytrvalé jak mozek
Pohledné jak děvče
K rvačkám náchylné jako chlapi
Jak koloušek povyskočí píseň
z vašich řečí... proto si je
zapisuji... moje milé babky"
9
"Odkud se bere píseň
pane Janáčku?"
"Tak dlouho v bystřinách mluvy
se otlouká oblázek slov
až nevolána nehledána
o kámen cinkne
Jak podkůvka z rukou kováře
vypadne z naší mysli"
"Jakpak vzniknou její slova?"
"Jako oráč když pluhem oře
Mlatec cepem švihá a voda
si lopatkami točí Maminka
peřinky natřásá – tak hrnou se
do písní slova a jako voda
si prorvou písničky cestu
Ze stonků tónů povyrostou
a ne daleko od pravdy
Krásné už názvem"
"Copak umí píseň?"
"Ráno raníčko
usednou si na práh
píseň s abecedou předou
a zpívají si "Máme jenom
dvacet osm hlásek
a jací jsme boháči
jak ocel se blýskáme
když se přibližují
Křižáci
Tohle umí píseň"
"Jakpak skládá píseň skladatel z lidu?"
"Mnoho toho nenamluví
Jako čapku mačká slovo než ho poví
(tentononc tož tak jářku)
Tady zahřeje Tu pohladí
Je v koncích zhasne když
notový papír a pero
do ruky vezme... jen jednu píseň
nám tu nechal jak třešinku v poli
než odešel do mlhy zapomnění">
"A jakpak je to s umělou písní?"
"Některé prostě řinčí
v lokálech a na ryncích
Slova jako myšky hryzou tóny
Nebývá v nich myšlenek
ani jako čerešenkám svěžím
neproudí jim v žilách vůně
míza a krev"
"Některým bolestno naslouchati
Na vyprahlém pažitě všelijakých
oj aj tralala metají kozelce
Proto mi raději hraj muziko hranatá"
11
"Copak byste nám řekl o notách?"
"Pěkná věc je nota
Kdy a kde chceš-li
pozdrží tvou paměť
Tóny jsou nahoučké a bezbranné
Můžeš si s nimi pohrávat
jako dítě s pískem
Ale jak tón do noty ztuhne
jako by kdosi pěvcům
(těm halekavým na pastvinách)
křídla vzal a hrdlo stisk
Písničkám pěvců
se přivírají víčka
Deset tisíc písní
lapených do not
leží mi na stole
Podobají se motýlům
nabodnutým na špendlík
Noty – věc prostá –
A takový dosah"
12
"A budoucnost písní?"
"Sprostní písně skládali
podobni dětem na louce jež si sbírají květy
Dnes mračna písní se na nás valí...
Dravě a rychle vylézají z hlaviček
chytrých not Do moře umělých písní
ty lidové klesnou jako břehy Atlantidy
Kampak píseň pasáků se dneska dohaleká?
Ostatně kdopak ještě dobytek pase?
I kdyby jim pomáhaly bouře a uragány
copak zmohou proti orchestru? A pak
co jsem hudců znal žádný z nich
písně neskládal na zakázku a pro peníze
leda jen nutkalo-li ho k tomu nitro
svůj stesk či žal vyzpívat vrbě či bříze
Skladatel? Ten tančí pod šavlí času
Své dílo chce ihned slyšet
Kdežpak on a zůstat neznámý
Tvrdě stojí při své věci
Nemůže si dovolit aby jeho skladba
dočkala se světla za sto let
Leč sopek mnoho
a pohoří málo"
(z rukopisu básnického opusu Sukovitá hůl pro kamenité cesty; 1977–1979)
Umělci historické oblasti prácheňské na planetární digitální scéně