Jdou.
Pára stoupá k neviděným hvězdám.
Rozumní zamykají domy – za záclonami oči.
Rezavějí kliky od vlhkých dlaní…
Někteří v šatech bláznovských,
tváře hrubě tesané.
Hodně žen a dětí.
Někde tam je i moje maminka.
Někde tam jsou i moji krásní pradědečci.
Přilétá hmyz,
ne jako se přilétá k teplu stáda.
I ptáci radostně krouží.
Za zády na obzoru
se neslyšně kácejí stonky trav – i města,
zatímco vítr přivanul písek
zbarvený vápnem a krví;
listuje si v regálech knihoven,
zrovna mými knížkami.
Teď je nadzvedl,
a ony se bělokřídlé vznesly a letí.
Přidávám do kroku, abych je dohnal,
poslední řady
(Ze sbírky Slavnosti nad hlavou)
Umělci historické oblasti prácheňské na planetární digitální scéně