Karla Erbová se narodila 30. dubna 1933 v Plzni. V Plzni vystudovala Sociálně zdravotní
školu, několik let nato absolvovala při zaměstnání tříletý kurz pro diplomované
sekretářky při Státním ústavu těsnopisném v Praze. Jako sekretářka pracovala
v několika podnicích a institucích a v roce 1984 odešla do Prahy –
byla zde směnovou provozní v Ústředním kulturním domě železničářů.
Poezii a později i drobné prózy publikuje již od svých dvanácti let. V šedesátých letech se stala členkou literární skupiny Červen 63. Tehdy ještě Karla Papežová vstupuje do literatury básnickou sbírkou Neklid, vydanou Západočeským nakladatelstvím v Plzni (1966).
Z politických důvodů publikuje do roku 1989 jen zřídka. Erbové literárním návratem je básnická sbírka Komu mé kosti (Západočeské nakladatelství v Plzni, 1991) a skladba Via dolorosa (vlastním nákladem, 1992). Od té doby se autorka každoročně představuje dalšími básnickými sbírkami a skladbami: Vždyť miluješ svou lásku ke mně (vlastním nákladem, 1993), Iokasty, Glauké, Klytaiméstry (vlastním nákladem, 1994), Obrazy obrazů (soukromý výtisk k životnímu výročí výtvarníka Josefa Pioreckého, 1995), Armor (PUBLIC-Jelínek, Plzeň 1995), Náměstí zázraků (PUBLIC-Jelínek, Plzeň 1996), Mukáň (vlastním nákladem, 1997) a Terra cota (vlastním nákladem, 1998). V třídevítkovém roce vydala Erbová vlastním nákladem bibliofilii Oslovení ilustrovanou J. Posledním.
V roce 1998 napsala Erbová libreto k opeře Anežka Česká – autorem hudby je dr. Leon Juřica.
Ve vlastní samizdatové edici Strom, kde vyšlo celkem devatenáct titulů, autorka vydala kupříkladu básnická díla Pamětín (1990) a Pod kůží sladký trn (1991), novelu Mrtvé medúzy (1992), cestopis Krajina s osudy (1992) a dále knihu povídek a fejetonů Kamínek na dně (1993). Soubor povídek Dědeček Vojtěch a my niemandi (1993) dotvrzuje šíři žánrového spektra autorčiny tvorby.
Karla Erbová se účastnila sborníků Melodie (1991), Milostné mosty (1992), Krajina v nás (1993), Mezi Radbuzou a Řeznou (1993) a Volná sebrání aneb Solná jezera (1993), vydaných plzeňským Střediskem západočeských spisovatelů. Dále publikovala ve sbornících a časopisech, jako jsou Květen, Červený květ, Červen, Pro tento den, Pramen, My 66 a další.
Za své celoživotní dílo obdržela Karla Erbová Cenu města Plzně (1995) a Cenu Jana Zahradníčka za českou poezii (1999). Společensky a organizátorsky se uplatňuje v Obci spisovatelů. Je členkou českého centra PEN klubu.
Poezii a později i drobné prózy publikuje již od svých dvanácti let. V šedesátých letech se stala členkou literární skupiny Červen 63. Tehdy ještě Karla Papežová vstupuje do literatury básnickou sbírkou Neklid, vydanou Západočeským nakladatelstvím v Plzni (1966).
Z politických důvodů publikuje do roku 1989 jen zřídka. Erbové literárním návratem je básnická sbírka Komu mé kosti (Západočeské nakladatelství v Plzni, 1991) a skladba Via dolorosa (vlastním nákladem, 1992). Od té doby se autorka každoročně představuje dalšími básnickými sbírkami a skladbami: Vždyť miluješ svou lásku ke mně (vlastním nákladem, 1993), Iokasty, Glauké, Klytaiméstry (vlastním nákladem, 1994), Obrazy obrazů (soukromý výtisk k životnímu výročí výtvarníka Josefa Pioreckého, 1995), Armor (PUBLIC-Jelínek, Plzeň 1995), Náměstí zázraků (PUBLIC-Jelínek, Plzeň 1996), Mukáň (vlastním nákladem, 1997) a Terra cota (vlastním nákladem, 1998). V třídevítkovém roce vydala Erbová vlastním nákladem bibliofilii Oslovení ilustrovanou J. Posledním.
V roce 1998 napsala Erbová libreto k opeře Anežka Česká – autorem hudby je dr. Leon Juřica.
Ve vlastní samizdatové edici Strom, kde vyšlo celkem devatenáct titulů, autorka vydala kupříkladu básnická díla Pamětín (1990) a Pod kůží sladký trn (1991), novelu Mrtvé medúzy (1992), cestopis Krajina s osudy (1992) a dále knihu povídek a fejetonů Kamínek na dně (1993). Soubor povídek Dědeček Vojtěch a my niemandi (1993) dotvrzuje šíři žánrového spektra autorčiny tvorby.
Karla Erbová se účastnila sborníků Melodie (1991), Milostné mosty (1992), Krajina v nás (1993), Mezi Radbuzou a Řeznou (1993) a Volná sebrání aneb Solná jezera (1993), vydaných plzeňským Střediskem západočeských spisovatelů. Dále publikovala ve sbornících a časopisech, jako jsou Květen, Červený květ, Červen, Pro tento den, Pramen, My 66 a další.
Za své celoživotní dílo obdržela Karla Erbová Cenu města Plzně (1995) a Cenu Jana Zahradníčka za českou poezii (1999). Společensky a organizátorsky se uplatňuje v Obci spisovatelů. Je členkou českého centra PEN klubu.
(r)
