Do "olomoucké skupiny" účastníků projektu Zonty patřící vědec Eduard Petrů se
v Olomouci narodil, maturoval zde (1948) i obhájil diplomovou práci
na FF UP (1952), když vystudoval češtinu a francouzštinu. Po dvanáctiletí
v Univerzitní knihovně (samostatný odborný bibliograf a správce rukopisného fondu)
nastoupil v roce 1964 na katedru bohemistiky FF UP, zaměřen na dějiny starší
české literatury a teorii literatury. Dnes je proděkanem.
Jeho bibliografická bilance vypovídá o impozantní pracovitosti. "Osudovým" fenoménem jeho vědeckého života je Petr Chelčický: titul PhDr udělen za práci Petra Chelčického Řeč o Šelmě a obrazu jejiem (1952), DrSc za habilitační práci Studie o Petru Chelčickém (1968). Vedle toho napsal Soupis díla Petra Chelčického a literatury o něm a některá Chelčického díla editoval. Odborné kruhy přijaly uznale také Vývoj českého exempla v době předhusitské (1966) a Husitství, reformace, humanismus a renesance v české literatuře (1983). Zatímco v univerzitním prostředí jsou známa skripta Exaktní metody literárněvědné práce (1968), k širší veřejnosti pronikla celá řada publikací a knih, kupříkladu Vývoj českého exempla v době předhusitské (1966), Zašifrovaná skutečnost (1972), Vzrušující skutečnost (1984) či Humanismus a raná renesance na Moravě (1992, spoluautorsky s I. Hlobilem).
Bibliografii Eduarda Petrů zdaleka nelze na tomto místě obsáhnout, připomeňme však vědcův podíl na přípravě týmových titulů, jako jsou Dějiny české literatury 1 (1959), Výbor z české literatury doby husitské 2 (1964), Panoráma české literatury (1994) aj.
Problematikou středověké literatury se Petrů systematicky zabývá též jako vydavatel.
Jeho bibliografická bilance vypovídá o impozantní pracovitosti. "Osudovým" fenoménem jeho vědeckého života je Petr Chelčický: titul PhDr udělen za práci Petra Chelčického Řeč o Šelmě a obrazu jejiem (1952), DrSc za habilitační práci Studie o Petru Chelčickém (1968). Vedle toho napsal Soupis díla Petra Chelčického a literatury o něm a některá Chelčického díla editoval. Odborné kruhy přijaly uznale také Vývoj českého exempla v době předhusitské (1966) a Husitství, reformace, humanismus a renesance v české literatuře (1983). Zatímco v univerzitním prostředí jsou známa skripta Exaktní metody literárněvědné práce (1968), k širší veřejnosti pronikla celá řada publikací a knih, kupříkladu Vývoj českého exempla v době předhusitské (1966), Zašifrovaná skutečnost (1972), Vzrušující skutečnost (1984) či Humanismus a raná renesance na Moravě (1992, spoluautorsky s I. Hlobilem).
Bibliografii Eduarda Petrů zdaleka nelze na tomto místě obsáhnout, připomeňme však vědcův podíl na přípravě týmových titulů, jako jsou Dějiny české literatury 1 (1959), Výbor z české literatury doby husitské 2 (1964), Panoráma české literatury (1994) aj.
Problematikou středověké literatury se Petrů systematicky zabývá též jako vydavatel.
(r)
