(z rukopisu sbírky Noc závěť)
o svahu vypovídá řeka,
jež mě ve tmě velebně vede.
Stupni tónů světélkuje, stéká,
za mne zvolna souzena, jí předem
zaznívá každé mé hnutí. Slib poslušnosti jsem jí dal.
Tak proč, mé srdce, snažíš se samo proniknout ledem,
kde směle jarně vedou vody? Jim nech na únos svůj šál!
Tvá rebelie je řeholí uloženou mému duchu,
to kvůli tobě jsem se vzdal
ovládnout nástroje vod, jež mi zvučí v uchu?
* BWV 538, označení skladby Johanna Sebastiana Bacha:
Dórská toccata a fuga pro varhany.
Průstup uchovejte bystřině řevu!
Balvan neví, co balvan činit má,
mělněná měna rozměňuje měnu
pěna v proměnách – vypískaná opera…
Tu vnitřní mrskot –
v masožravém údolí uvězněný ocas ještěra
ve vševidoucí bulvy pění ty ospalé střílny – stačí úkrok:
Ti, kteří kamenovali vlasy bystřinám,
již do oblak nasedli a po nich mlhou
po větvích popojíždím – s krůpějemi v kolonách…
* BWV 578, označení skladby Johanna Sebastiana Bacha:
Fuga c moll pro varhany, katedrála v Rize, Rolph Uusvyali
Bystřina vítá,
nebo se děkuje
levou, pravou dlaní svahu, porodníka,
vzájemně, jeden druhému ustupuje a vstupuje:
Bystřina – uvaděčka svážků,
již motýlí strom čtyřvrtulné zeleně
svádí níž pod sebe, ona předchází jeho nářku:
Dřív oční důlky vyhnít musí v kmenech roklitých,
pak možno je osadit očima, tvář ku
živým či puklým i…
* BWV 1080 – Contrapunctus 1, označení skladby Johanna Sebastiana Bacha:
Umění fugy
O všem, od tohoto času utajeném,
tiše hovořit,
byť těžké je uklidnit krok ve zjeveném,
když s dítětem roklí stoupám, vždyť
vleču tíhu všeho, oč méně má sil,
k lesutřesení, k epicentru třpy-
tu dvou motýlů v úzkém slunci, jež uhasil
až dravec strom:
Pod sám stín,
v němž, neoslněn, vyhlíží svou oběť
nebo její lidský klon…
* BWV 849, označení skladby Johanna Sebastiana Bacha:
Fuga cis moll z prvního dílu Dobře temperovaného klavíru, Sviatoslav Richter
·