Výraz korektní podle slovníku znamená správný, přesný, poctivý. Leckterá poctivá slova však mnohdy ztrácejí v lidských ústech (častěji hubách) svůj správný význam.
Slovo eufemismus podle slovníku znamená zjemnění výrazu nahrazením hrubšího jemnějším. Ač k tomu nemám žádné oprávnění, dovoluji si užít slova eufemismus v jiném významu: Eufemismus jako hnutí, ideologie – podobně jako fašismus, nacismus, komunismus. V tomto pojetí je pak eufemismus stejně zvrácený jako uvedené příklady ismů.
Eufemismus v tomto pojetí vynalezli (jako mnoho jiných věcí) Američané. Používají pro něj ovšem výrazu „politická korektnost“. Což je vlastně eufemismus (v původním významu toho slova) pro eufemismus jako ideologii.
„Politická korektnost“ (musím to psát v uvozovkách!) nedovoluje Američanům užívat například výrazu Indiáni – musí se říkat a psát Native Americans. Američané také nesmějí na veřejnosti vyslovit ošklivý výraz opilec – místo toho se musí říci „chemicaly inconvenienced“. (Umíte si představit tu výslovnost?)
Teď bych očekával námitku, že takové překrucování slov nevynalezli Američané – přece už Sověti (dej jim Pán Bůh věčné spočinutí) byli v tom mistry! V době, kdy existovaly dva německé státy, právě pro ten totalitní vymysleli název Německá demokratická republika.
Nemohu s námitkou souhlasit: to nebyl eufemismus, ale průhledná lež. Eufemismus pro NDR by zněl možná „Německý tuze osvíceně řízený stát“ nebo něco na ten způsob.
Vraťme se však k americké „politické korektnosti“:
Krádež v obchodě se korektně řekne netradiční nakupování. Namísto ošklivec (nebo ošklivka) musí se v korektštině říci cosmetically different (překládat snad netřeba). Má-li někdo křivé nohy, praví se o něm korektně, že je má odlišným způsobem rovné. Nudný člověk je – korektně řečeno – jiným způsobem zajímavý, a analfabet je zase osoba jinak školená.
Asi vám to všechno zní jako naprostá hovadina, ale nic z toho jsem si (bohužel) nevymyslel! Všechno si to můžete ověřit v americkém tisku nebo se zeptat Pavla Kantorka, českého kreslíře, který zná USA velmi dobře, protože tam dlouho žije. Potvrdí vám, že v USA je teď velmi nesnadné publikovat anekdoty a kreslené vtipy, protože vždycky se cítí někdo uražen a hrozí žaloba. Pan Kantorek dokonce prohlásil, že v USA je teď v tomto ohledu poněkud větší nesvoboda, než byla u nás za vlády komunistů. No – on tu nežil, tak možná trošku nadsazuje. Ale ne moc. Nemoc je to, ta politická korektština!
Jistě už víte, že v Americe se nesmí říkat černochům černoši, nýbrž Afroameričané. No budiž – ale jak mám podle nich říkat černochovi, který se narodil v Čechách, mluví česky, a v Americe ani v Africe nikdy nebyl? Poradí mi nějaký „korektní“ Američan? Já tedy si myslím, že bych mu jednoduše říkal Čech – ale přitom je to samosebou i černoch, protože je černý, zrovna jako já jsem běloch, neboť jsem bílý. Co je na tom probůh nekorektního? Černoši nám přece podle barvy říkají běloši, tak proč my bychom jim nemohli říkat černoši? Nevidím v tom zhola nic urážlivého. Slušný černoch je mi mnohem milejší než kriminální běloch.
A abych se úplně odkopal a zakoledoval si o žalobu, vrátím se do Čech a poslušně hlásím, že cikánům říkám cikáni. Jsem tak zvyklý odmalička. Teprve v mé dospělosti začalo se jim úředně říkat „občané cikánského původu“ (a platilo to, smějte se, i pro nemluvňata!) a ještě později pak Romové. Jenže Romové prý u nás před válkou vůbec nežili, bylo to úplně jiné cikánské etnikum. Proč já si má m měnit zažitý slovník a zvykat si na slovo Romové? Vždyť oni nám taky pořád říkají gádžové, jak jsou zase oni zvyklí, a nijak mě to neuráží. A nikdo je taky nenutí ten zvyk měnit. Zase tady platí to co o černoších: slušný cikán, byť třeba Rom, je mi mnohem příjemnější než nějaký bělošský hajzl. Barva je přece naprosto irelevantní, jak říkají právníci.
Bude-li mě nějaký korektní blb za tuto úvahu žalovat, seženu si právníka černocha nebo cikána. Nebojím se, že by odmítl. Spíš mám strach, že se k nám začne šířit (po militantním feminismu i ta americká „politická korektnost“. Ani bych se nedivil– však jedna naše politická strana preferuje vše americké před Evropskou unií. (Nebudu ji jmenovat, nerad bych se dotkl pana prezidenta.) Těší mě však pomyšlení, že heslo „USA náš vzor“ nebude platit na věčné časy. Neplatilo to ani o zemi nekorektní průhledné lži. (Avšak na druhou stranu: Blbost je věčná, jak pravil klasik…)
·