Bylo toho mnoho. Na podzim padesát dva.
Jediná volba byla zelí a zemák
pozemské hvězdy které šlukoval
s cynickou natí daleko od Libně.
A znovu myslím na brambory
pak na Dostojevského
jednou odejel elektrikou ze špatně přeložené stránky
a stal se. Víc čistý než špinavý
víc čistý než špinav.
Žil jako vězeň maloval zátiší
na sáčky od přesnídávky
Zalepil jednou celý hotel
svými barevnými obrazy
až nebyl k poznání. Stalo se to
v téže ulici Jacob.
Bylo toho mnoho. Pod štětcem lilie
v levé ruce sýr na nohou bagančata
Byl to les plný hub a nikdo z nich neměl radost.
Lehce se třásl vzduch skuliny zacpala síra.
Pod postelí plavky, lístek z automatické váhy
a několik moderních špiónů moderní doby.
Navlhlá dýmka nechce táhnout
nechť hoří alespoň sirka z velké kuchyňské krabice
Svítí a pálí třetí prst od obou krajů.
Nikdo není tak zdráv
aby nemohl zemřít.
První jenž padl na naší mírně nakloněné
Nebyl horší nebyl lepší
vypadal spíše horší byl lepší
víc čistý než špinav zemáky zelí
viděl až do dna svobody
uzřel tam obrazy, obraz.
*
Když jsem pochopil co mi to vlastně kdo říkal
vytrhnuv z agendy list zastavil jsem se
a začal jsem chodit tak jak jsme chodili.
Špatné tenisové dvorce v Lucemburské zahradě
přikrylo docela listí
bez čar, bezmezné, míč nebyl
nikdy správný a nikdy mimo
Bez poučení zima v hadrech zabalená
jak křehká poupata
cestuje
·