Helena Šlesingerová
Jsem
 
***

JSEM,
abych splnila tři přání
každé rybě,
která mou vinou
není zlatá.

 

***

Smrt
byla nafouknutá k prasknutí
a báseň
byla jako když
tenoučkým ostrým nožem kreslí
po její kůži obrazy.

 

O sdělené bolesti

"Sdělená bolest – poloviční bolest."
(lidové rčení)

V blanické
bábovičce
zapečený dukát.

"Kup si cigaretu."
(JENOM TY!)
.
.
.
Kdybys mi aspoň řekl:
Švec bije orla za to,
že se z něho nedají šít boty.
Kdybys mi aspoň daroval
pudr poopičník v krabici na klobouky...

V Pusté zahradě.

Ani penízek.
Ani orobinec.

 

V Černém lese

Houfem, ovečky,
stíny už jdou domů.
Domus propria... Persián.
Dnes unesli mě v duté holi.

 

Portrét

Vlci
si zastrčili kravaty
do Rulíkových studní
a zapínají žízeň
na rybí kostičku.

 

V ořechových kočkách

ČEKALI NA MĚ,
až půjdu
z ořechových koček.
Z čar lovce na kamení.
Ze slzy na prameni
zla.

A celý ten čas
v otevřených oknech
Ježíš s Leninem
hráli biliár
o zbytky rukavic.

(CO ASI CHCI

v ořechových kočkách?)

 

***

"Miláčku, já podržím psa,
a ty mi koupíš trochu bláta..."

Napůl se obléknu.
Dvoudílné ubrusy.
Až bude slunce stát
hluboko na srdci,
budeme v kruhu točit stín,
laskavě ukapávat z useknuté ruky.
(Nachytali nás na hvězdách?)

Kameny vyhynuly po řeči.

Se supem na hlavě
prodávám svůj strach.

Se supem na hlavě,
s kamenem na krku,
ve vojenských botách...

 

Nebojím se už téměř ničeho

Někdy se přihodí,
že platón odejde,
erich fromm s freudem
a malou klekánicí
vymetou ulice,
dříve než vyslovíš:
buddha je suchý hnůj,

anebo tichounce
obchod největším zlem
vyloží odrůdu
"had kašle na králíčka".

M í r .

Jenom na skříni
Talíře Trhají
Ostrými Zuby Prach a Pod Postelí Kořenky
Do Morku Kostí Vyjí.

 

Z bílé kroniky

Šestadvacetiletý občan B.
Nerozbil moje srdce kamenem.
Do kamene se nevloupal
a neodcizil
smrt.
Naopak. PRO MĚ počítá
BUDOUCNOST
v mokrých
bankovkách...

Po lásce, co teprv přijde
šíleným krokem
v tygřích šatech
a bude se mi smát
v nafukovacím světě
s namazanými hvězdami...

PO NIČEM NEPÁTRÁM.

 

Smutně milostná

A dokud nás tma neosvítí,
budu tě lovit z moře
na absolutní... Žal.
Žížaly nosit až na práh.

Člověk, který se neusmívá,
nesmí si (v Číně)
otevřít obchod.

V Čechách zametat
hvězdný prach.

Budu tě nosit na práh
bolesti...

Přeji ti,
aby zvítězila
pravda života.

Džamila.

 

O civilizaci

Jsou vraky neporušené.
Přibitá zadní vrátka.
Ozvěna rozbitá o žaludeční zdi.
V Bermudském ubližníku
fyzika básně...

Stejně vás najdu.

Až mě sem vrátí
pasivní marťané
pro přitažlivost k lidem.
A kdyby dolů padaly jen ovce!

Stejně vás najdu.

Na pultě samoobsluhy
zběsile modelovat
velrybí kost...

"Řekni mi, že taky miluješ velrybu."

"To víš, že taky... Miluju velrybu,"
řekla jsem.

 

Báseň džunglí

Dnes dopoledne umřel Mauglí.

Lidi i dravci chystali dary.
Anebo
lidi i dravci nepůjdou.
Anebo
zakroužíme nad městem
a ostrýma očima budeme klovat svět.

(Děti se těšily na pohádku –)

Bratříčku, podrž mi vlčí hlavy,
ať ještě lidským ohněm zaženu
tu pruhovanou samotu,
tu věčně šedou samotu,
věčně zelenou samotu...

Nemělo smysl zabíjet
šelmy.