Rozbitým oknem mráz
vlézá do tvých plic
jsi schoulen
čekáš na nálet
až zazní sirény

A lampy zhasnou samy
a není třeba svící,
aby ses nebál slov
a jejich ozvěny

Na rozklíženém stole
si vrabci drobty klovou
a zní to jako okap,
jenž kape kapy kap

A studní není
ani stromů není
a zahrad není
a nic nevzrůstá
a v dálce štěká pes
cosi o vydržení
a není vůbec nic
jen chlad a mráz a tma

A měsíc nerozumí
záhadnému stínu,
jenž protíná mu tvář
jak šestkrát bodláčí

Ach, kdybych zde měl housle
anebo mandolínu
hrál bych si ku pláči
hrál bych si ku pláči

Vždyť sem tam vrávorá
ten chlap za těmi dráty
a je mu zima
jen tak přemýšlí

Na čele smrtihlav
a překřížené hnáty

A tady my

Šeření

A vítr vztekle sípe napjatými dráty
a světlo nad prostranstvím neklidně komíhá
nad vším se vznáší klid jakýsi svatý
a únava

To dlouhá mlčení se kladou v unaveném
v tom, v němž je noc jak život přílišná
šeptám si po řadě vás drazí vaším jménem
a všecko usíná

A jenom podél drátu někdo pořád chodí
a připomíná nespícím kde jsou, ach kde to jsou
a hodin nikde není a není nikde lodí,
jež by tě odvezly až jednou odejdou

A přikrývka je tenká a po tvém těle studí
a jaksi nelze spát a chce se povídat
za chvíli přijde kápo a všechny vás tu vzbudí
do práce do práce, vstávejte pracovat!

A já jsem slyšel hudbu, již vítr vál k nám dráty
a já jsem viděl světlo neklidně komíhat
nad vším se vznášel klid jakýsi svatý

A jaksi nelze spát
a chce se povídat

Hromadný hrob

A rozrazili víko země
malými lopatami
jako by byli sami
tam zakopaní

A přišli hloub
kde hnili lidé

Červíky viděl jsi hýbat víky
a prsty dlaní

Z hladu a bití
je těžko žíti
a těžko je žíti
z hladu a bití

Ti všichni žili
než je sem navozili

Kdos milosrdný potom hlínu nasypal
aby je ohřál

Teprve dnes však chorál hrál