K úvahám s lebkou cintorínem
nad lebkou nocí chmurohrádků stínem
bělobokými paláci
A hrubomešní sněhobílo v kapkách krvácí
Jdem neustále V šiku dupem
sevřených veršů časostupem
Zavřeni v slovech stránkách větách
k světlu se derem na planetách
které se teprv objeví
Tak stále jdeme Ty Já Vy
za věčně novým setkáním