Dnes tedy vytesaným obratlem
Adamova žebra
do úplně první vzrostlé skály
ještě v nepřítomnosti lidstva
panensky ostrým hrotem
všeho nenarozeného
a tedy ještě nekřičícího
Vytesávám první
svůj domov věčného klidu
svůj jestřábí úkryt
před sluncem
Poprvé a naposledy
se tak stávám
mírumilovným domácím
vyhnancem
a chcete-li
někdy i Člověkem