x x x
 
Jepičí živote už nestíhám ani jednu kletbu
neustále uprostřed mezi mánií a depresí
už zase cloumám za kliku Tvé mstové účtárny
a zbytečná námaha nedokážu létat ani s jedním
křídlem
Co s těmi žlučovými kamínky v našich očích?
Ó Bože to přece není můj krk za který mě
věšíš

x x x
 
O duši hrůzu a o tělo jen
strach
Už nikdy nebudem čím bývali jsme
prve
Dav vydechl zklamáním
ááách
Z tak velké rány a jen tak málo
krve

x x x
 
Jsme stejní? Jsme jiní?
Ženy a muži
Jen jedním prstem mě hladíš
a devět tvých nehtů mám zaryto
v kůži
Jsme stejní, jsme jiní?
Beraní čela!
Jen jedním prstem tě hladím
a devět mých nehtů si vyndáváš
z těla

x x x
 
Tvůj smích i pláč jsou sirupem
z konvalinek
A dávkuješ mi neředěný do broušených
sklínek
Tolik porodů a pořád žádné
dítě
Až z každodenních běsnění se k smrti
drobně prošílím
i duše zemře na úbytě

x x x
 
Pod nebem plným ptačích rogalek
branami ráje procházíš jen s listem fíku
Mléko si nadojíš z kopretin
a máslo utlučeš z pryskyřníků
Mít celé věky srpen a celý srpen neděli?
Že jablko ochutnáš přece Bůh i ďábel věděli

x x x
 
Smích mi v cárech odpadává ze rtů
Nejsi větví co udrží mou houpačku
smutný vlku když uvěřils prohnanému
kůzlátku
a nejsi ani větví co udrží mou
oprátku

x x x
 
Jak stojím u sutin už vnímám je jinak
a myšlenky táhnou napříč mozkem
Ne Chrám není zbořený!
A zrak už není zalit voskem
To jenom větve se mění v kořeny

x x x
 
Neschopná odejít neschopná zůstat
jen předstírám opilost z rumové tresti
jak líbat na sevřená ústa
jak vložit minci do zaťaté pěsti

x x x
 
Vzpomenem na dvě tři hezká slova
a děti naskládáme do připravených krabic
slabikami výsměchu posypem si krajíc
a nedarujem si už ani otřepaná klišé
Večer usnem s dýkou míru v břiše
já panna a ty zas panic

x x x
 
Jak se tak plahočím pouští
a nevysychám jen dík představám
o studni a zahradě
jsi hřebík a šroub v mém těle
a bolíš mě a mučíš
a možná mě i držíš pohromadě

x x x
 
Přibij mi nohu k pelesti
a nuť mě zpívat o štěstí
já budu kopat tou která mi zbyla
a nepolíbím ruku co mi ublížila

x x x
 
Pojďte, vysekáme díry do dna záchranného člunu.
Ještě není pozdě odebrat se k Pánu
Pojďte zachráníme svět
Po nás jen člun na dně oceánu

x x x
 
Jsem prokletá a v kládě
jsem mandle v čokoládě
jsem diamant a topas
jsem rána pod pás
jsem hlupák a jindy mám zas pod čepicí
jsem báseň psaná hlaholicí
jsem ježibaba shnilá
jsem princezna a víla
jsem před pikolou za pikolou
jsem žebro které už nemáš pod kontrolou