Živočich
 
A najednou mi před očima
zastavil vlak
takový zvíře co se rychle pohybuje
Když mě spatřilo najednou zkrotlo
– snad se leklo – a tiše si mě prohlíželo...
A pak – tak nějak pokorně –
to zvíře sežralo pár lidí
z malého nádraží
a jako by říkalo –
pojď sem
taky si nastup
(ještě mám hlad...)
 
No dobrá, díky za důvěru
jsem zvědavá, kam mě povezeš...
A zvíře se dalo do pohybu
a klusalo a klusalo

Jeho
 
Věděl že to dělá často
ale nikdy nezjistil proč
ani po tom nepátral
vlastně se mu to líbilo:
 
LEHLA SI NA TRÁVNÍK
NEBO VYLEZLA NA STROM
A ZAČALA SE ZMENŠOVAT
 
nikdo o ní nevěděl
jen on
 
A ONA VŠECHNO POZOROVALA
SVÝMA VČELÍMA OČIMA...
 
Anebo jen tak vylezla na střechu
a nechala se roztát poledním sluncem
 
CELÁ...
 
a pak stekla okapem na chodník
 
A ON SE VZHLÍŽEL
V HLADINĚ TÉ KALUŽE...