Až jednou se dokolébají kolébky
příteli kam potom půjdeme
Den bude dlouhý a těžký
a koroptve odzobou písek
od břehů dnů
 
Potom se budeme rozhlížet
rukama si zacloníme oči
zalkneme se studem a strachem
Kam Bože kam?
 
A sokolníci zvednou své prsty
vzduch ranami zasténá
 
Příteli kam potom půjdeme
když bude v srdcích tma?