Michal Černík
Rozsvěcujte světla fantazie!
 
Někdy před pětadvaceti lety jsem pro sebe objevil kouzlo dětské kresby. Objížděl jsem lidové školy umění, výtvarné kroužky a výtvarné soutěže dětské kresby a z těch nejpůvabnějších obrázků jsem připravil knížku, z níž nakonec sešlo. Když jsem měl všechny obrázky pohromadě, všiml jsem si, že na většině z nich je slunce. Slunce jako symbol léta, klidu, míru, radosti a života, slunce, které lidem otvírá náruče. Všechna slunce byla veliká a žlutá a téměř všechna svítila z pravého horního rohu výkresu. Některé slunce bylo perzonifikované, mělo tvář s očima, nosem a rozesmátou pusou. Žádné se nekabonilo.
   V lidové škole umění ve Mšeně mne upoutala asi desetiletá dívenka. Malovala slunce úplně jinak, než jsem dosud viděl. Byla to dívčí tvář a její rozpuštěné vlasy přecházely v sluneční paprsky, které zaplavovaly chlapce a dívku na louce a celou krajinu. Díval jsem se jí přes rameno a schválně se podivil:
   "To je ale divné slunce."
   "Každé děcko maluje slunce kulaté, nanejvýš mu přimaluje oči a pusu. Tak já namaluju normální dívčí tvář. Proč by ne. Je to přeci moje slunce," odpověděla mi.
   Nečekal jsem od desetiletého děvčátka tak pohotově přesnou odpověď. Měla pravdu. Proč by malovala slunce jako ostatní děti, když ona chce mít takové, kterým se bude od jejich sluncí lišit, a tím bude nejlepší.
   Teď už je dávno dospělá a možná se ani malířkou nestala a její podvědomá touha po originalitě a výlučnosti skončila tak náhle, jak zazářila. Nejspíš je z ní docela normální maminka. Třeba si už ani nevzpomíná na své slunce v podobě dívčí tváře, ale já jsem přesvědčen, že to její slunce v ní nezapadlo a že i svým dětem pomáhá rozsvěcovat světlo fantazie a nechává svítit, aby viděly jinak, nově a překvapivě. Většina z nás měla tento kouzelný dar vidění pouze v čase svého dětství a pak o něj přišla a už mu nerozumí. A tak vám chci jen připomenout: Rozsvěcujme dětem lustry, lampy, lampičky i svíčky fantazie, rozsvěcujeme tím světlo budoucího světa. Bez světla fantazie bychom ještě bydleli v jeskyních jako pračlověk Janeček.