Když přijdu k lidem
vůbec je nepoznávám
 
Celá zarůstám
kosatci skleněnými
 
Kdosi je láme
vysoko nad mým tělem
 
Emori nolo
Bože můj
 
Přicházím ze tmy
a moje divé básně
dokořán zemi otvírají
a ze všech ebenových děr
mýtinou střepů
na tlapkách
žluté oči
 
Tak se na sebe díváme
Tak se na sebe díváme