Nebyla to kniha, ale moje první báseň v řeči anglické, která byla vytištěna v novinách v Sydney. Více než sedm let jsem psala v angličtině básně v Austrálii, ale byly mi vždy vráceny s poznámkou, že dosud nemyslím anglicky. Nebylo jediné osoby, včetně mého prvního manžela (ten nejvíce), která by mne nebyla zrazovala, která by mne nebyla upozorňovala na to, že v cizí řeči je snad možné psát prózu – ne však básně. Ale já vytrvávala přes všechny opoziční tlaky, námitky a poznámky, že "marním čas zbytečně".