Jsou vlastně tři: 1. "Malá doznání okresního soudce", k jejichž sepsání mě přiměl Josef Škvorecký a já se pustil do českého psaní, začalo mě to bavit a baví dodnes. 2. "Bez Čedoku po Pacifiku", cestování, dívat se na svět českýma očima, svěřovat se českému čtenáři, zájem soustřeďovat se na absurdity lidského počínání. Po Pacifiku pak vznikly další knížky tohoto žánru – Indie, Jižní Afrika, Čína, Oceánie. 3. "Špatně časovaný běženec," první pokus o cosi románového. A z toho se pak rozkošatila trilogie – 2. díl "Šťastně navráceny běženec" a 3. díl "Běženec v sametu."