Klára Hůrková
Na cestách za tichem
 
Padlý anděl
(Mramorová socha v Liége)
 
Jednoho dne se probudíš
na staré zpuchřelé matraci
ve městě bez omítek
a zjišťuješ:
tohle si člověk nepředstavoval
pod pojmem blahobytný Západ
 
Tak bloudíš mezi bloky domů
které se podobají věznicím
a vyhýbáš se psímu trusu
Až náhle dojdeš ke zčernalé katedrále
jež musela být kdysi bílá
 
A uvnitř potkáš anděla
Je mladý štíhlý
má hladké bílé paže
Něco však na něm nehraje
Snad jsou to křídla která
podobají se blanám netopýra
Snad jsou to sotva viditelné růžky
které se derou z kudrnatých vlasů
Snad dlouhé špičaté nehty
na jeho něžně tvarovaných nohách
 
Sedí tu zcela osamělý
pod kazatelnou v temné jeskyni
a pláče
 
Rozumíš mu dobře
jako by jeho slzy byly tvé

 

Řekl Přijeď
 
Řekl Přijeď mne navštívit
do města přístavů do města velkých ryb
do domu se zahradou
Uvařím ti
hlívu ústřičnou na česneku
Budeme popíjet
víno z nejvybranějších sklepů
 
Řekl mi Proč se zdráháš
Dříve jsi přece bývala
na všechno zvědavá jako štěně
Nabízím ti tak romantické
setkání po letech
Sedneš jen do vlaku
a za pár hodin jsi tady
 
Ano já vím
Jenže dřív není dnes
Ze štěněte se stal
toulavý pes
a z toulavého psa
ochránce rodinného prahu
s dosud viditelnými jizvami
své zvědavosti na předních tlapkách

 

Bílá nemoc
 
Bílá nemoc posedla
letos na podzim stromy a keře
Na listech bílá vyrážka
jako by na ně nasněžily
květy divoké kaliny
 
Procházíš městem a všude
pod nohama i nad hlavou
potkáváš nemocné listy
 
A jednoho rána
najdeš bílé skvrny
na hortensii na psacím stole
A zamrazí tě
neboť nevíš co bude
až přejde tento podzim

 

V den sebevrahova pohřbu
 
Nebe vibruje
napjaté jako luk
Unaveně čelím
jeho energii
a vím:
Jsi tady se mnou
všude
svobodný
a tvůj úsměv
zabírá celý obzor
 
Zatímco já
těkám tímto hutným světem
jím piji miluji
a oddávám se
zapomnění a sebelásce
 
Ale mé lepší já
je s tebou
v neviditelnu

 

Uvnitř je ticho
 
Elektrické mraky
kupí se na nebi všude kolem,
sbírají sílu.
Uvnitř je ticho.
Venku
zvoní zvony,
zpívá zahradní hadice
cvrlikají ptáci,
houká vlak.
Za všemi zvuky
slyším ticho.
Uvnitř a venku
se slévá.
Svět
je já.