Řekl Přijeď
Řekl Přijeď mne navštívit
do města přístavů do města velkých ryb
do domu se zahradou
Uvařím ti
hlívu ústřičnou na česneku
Budeme popíjet
víno z nejvybranějších sklepů
Řekl mi Proč se zdráháš
Dříve jsi přece bývala
na všechno zvědavá jako štěně
Nabízím ti tak romantické
setkání po letech
Sedneš jen do vlaku
a za pár hodin jsi tady
Ano já vím
Jenže dřív není dnes
Ze štěněte se stal
toulavý pes
a z toulavého psa
ochránce rodinného prahu
s dosud viditelnými jizvami
své zvědavosti na předních tlapkách
Bílá nemoc
Bílá nemoc posedla
letos na podzim stromy a keře
Na listech bílá vyrážka
jako by na ně nasněžily
květy divoké kaliny
Procházíš městem a všude
pod nohama i nad hlavou
potkáváš nemocné listy
A jednoho rána
najdeš bílé skvrny
na hortensii na psacím stole
A zamrazí tě
neboť nevíš co bude
až přejde tento podzim
V den sebevrahova pohřbu
Nebe vibruje
napjaté jako luk
Unaveně čelím
jeho energii
a vím:
Jsi tady se mnou
všude
svobodný
a tvůj úsměv
zabírá celý obzor
Zatímco já
těkám tímto hutným světem
jím piji miluji
a oddávám se
zapomnění a sebelásce
Ale mé lepší já
je s tebou
v neviditelnu
Uvnitř je ticho
Elektrické mraky
kupí se na nebi všude kolem,
sbírají sílu.
Uvnitř je ticho.
Venku
zvoní zvony,
zpívá zahradní hadice
cvrlikají ptáci,
houká vlak.
Za všemi zvuky
slyším ticho.
Uvnitř a venku
se slévá.
Svět
je já.