Prošla mnou bolest,
že slovo téměř na jazyku
změnilo se ve slabiku vzlyku.

Prošla mnou bolest,
jaká bývá,
než po ostří pluhu přijde na svět skýva.
 
Prošla mnou bolest,
že jsem se zastavil
a zemi objal ze všech sil,
 
i s lidmi, kteří jsou a budou
hlušinou, rzí
a nejvíc ušlechtilou rudou.
 
Prošla mnou bolest,
která odvěků
náleží stromu, zvířeti a člověku,
 
bolest,
jaká bývá, jaká je,
než navždy se životem roztaje.