Má chůze krajinou –
liché smlouvání s časem.
I každá trpkost svěřená
neslyšitelným hlasem.
 
Má chůze krajinou –
zrání nejhezčích slov.
Tepání duhy lijákem sčesané
na vzácný kov.
 
Má chůze krajinou –
důvěrné slibování.
Plaché jak voda pramenná,
unikající z dlaní.