Vladimír Brandejs
Válka v mé paměti
Nebe překonává bariéru
i s útočícími letadly.
Živí jsou dál věrni svému směru.
A mrtví dosud nepadli.
Jdou, hlína ale stoupá
po jejich nohách výš a výš.
Dech srdci každým krokem vzdálen.
Život jim těžko napovíš.
Kraj znovu ohlédne se,
stromy se v smutku pokloní.
Setmí se, setmí
v lidském lese.