Blanokřídlí andělé

Alternativní projekt člověka

Kdyby Stvořitel stál o to, mít lidi jako svatoušky, byl by je udělal s křídly a svatozáří.

Stvořitel vystavil záruční list pouze na prvního člověka. Reklamace nedostatků v případě dalších osob sluší se adresovat lidem.

Bůh stvořil člověka jako polotovar s pověřením dále na sobě pracovat.

Kdo chce přijít do nebe, na žebřík ať raději nespoléhá.

Komplikace, problémy a překážky, s nimiž se musíš vypořádávat, nebyly součástí záměru stvoření. Ty vznikly docela prostě tím, že jsi to nebyl ty, kdo byl stvořen.

Stvoření je druh transformace.

Kostel neviníme z chlubivosti, přestože se netají, že jeho věž dominuje městu. Proto ho neviníme, že neříká – Já, ale – My.

Sleva jízdného

K jízdě do pekla vždycky dostaneš slevu.

Křídla andělů nikdy nebyla podrobena zkoumání srovnávací anatomií. Takže vlastně nevíme, jsou-li podobna křídlům orlím, čapím anebo spíše vrabčím.

Andělé nejsou. Kdyby byli, už dávno by se pořádaly závody v bezmotorovém létání, v kategoriích podle délky křídel.

Humor je božský, bohům však nedostupný.

Bůh smějící se člověku – to je představa cynická a odporná. Naštěstí nereálná.

Svým Budiž světlo! vysloveným bez jakýchkoliv regulačních opatření vytvořil Hospodin prapříčinu světové energetické krize.

Kdyby se evidence charakterů dělala podle náhrobních nápisů, peklo by pohořelo.

Kdy čerti rohy shazují

Z hlediska zoologického nebylo dosud uspokojivě prozkoumáno, zdali čerti shazují rohy sezónně, jednou za život, případně vůbec ne.

Na čertovi jedněm vadí peklo, jiným smůla.

Hlavním úkolem pekla je působit jako prevence, aby andělům křídla nepřerostla přes hlavu.

K vyhnání z ráje nemohlo dojít, být tam dostatek jablek.

Osud je mezera ve stavebním plánu Stvořitele.

Ztráta víry v rozum bývá kompenzována vírou ve vnuknutí.

K vyhnání z ráje došlo zejména proto, že Eva toužila vést bohatší společenský život.

Je-li pravda, že každý hřeší podle svých možností, musí být v pekle podstatně jiná sociální stratifikace než v nebi: v pekle se scházejí převážně lepší lidé.

Ďábel není atheista

Ďáblovi se dá vytknout mnohé. Sotva však, že by byl atheista.

Cesta do pekel se bez pravidel dopravního provozu obejde. Cesta do nebe se jimi hemží.

Není hříchem, co nikomu neubližuje.

Křesťanství, podobně jako komunismus, jsou utopie o stavu lidské společnosti. Žádná z nich není v praxi realizovatelná. Křesťanství, díky své dvoutisícileté zkušenosti, to ví – a vypracovalo proto mechanismy uvádějící záměr v soulad se skutečností: například mechanismus odpouštění hříchů formou zpovědi. Komunismus ve svém radikalismu likviduje hříchy nikoli jejich odpouštěním, ale pracovními tábory, tj. likvidací hříšníků. Neudržitelnost tohoto postupu prokázaly dějiny – aplikovány zcela důsledně, pracovní tábory by nakonec pohltily všechny a všechno.

Člověka, jak známo, stvořil Bůh teprve v posledním, sedmém dnu aktu stvoření. Nejsem si jist, zdali byla při výkladu vzniku člověka dostatečně uvážena možnost, že Tvůrce jednal pod tlakem nedostatku času, což mívá pravidelně negativní vliv na kvalitu produktu.

Mechanismus odpouštění hříchů je nezbytný – kdyby každý, kdo zhřešil, propadl peklu, musel by se nebeský provoz zavřít pro nedostatek materiálu.

Každý kazisvět riskuje obvinění z urážky Stvořitele.

Podplacený anděl strážný

Někdy si počínáme, jako bychom měli anděla strážce podplaceného, aby se raději nedíval.

Úrazové pojištění je nepochybně projev nedůvěry k účinnosti fungování anděla strážného.

Rozhřešení za spáchané hříchy možno chápat jako trest odpykání anebo jako daň z přepychu.

Mezi řemeslníky, kterým melouchaření nekvete, nutno započítat i Smrt.

Ač to není příliš logické – zdá se, že lidé věřící v posmrtný život odcházejí z života pozemského stejně neradi jako ti, kdo v něj nevěří.

Vynášení do nebe děje se včetně obsluhy. Posílat k čertu znamená odkazovat na samoobsluhu.

Víra dokazuje svou existenci tím, že její nositel jedná v souladu s důsledky svého věření.

Někdy může být stejně příjemné pro budoucno se veselit – jako pro minulé tesknit.

Bůh není údržbář

Bůh nese odpovědnost za stvoření světa – ne však za jeho údržbu.

Každý vynález má svá rizika nežádoucích účinků: tak například vynález kalhot přinesl s sebou možnost podělat se.

Ústrojí urogenitální je anatomickým důkazem, že Stvořitel se řídil při tvorbě člověka zásadou úspornosti: bylo přece zbytečné konstruovat samostatný orgán pro něco, co se používá jen občas, případně vůbec ne.

Padlý anděl je anděl, který zhřešil – ďáblové jsou padlí andělé. Ještě jsem však neslyšel o padlém čertovi (snad s výjimkou toho, který padl na chytrou Káču). Zdá se tedy, že čerti nehřeší – a v tomto smyslu jsou tedy vzorní a dokonalí, jako každý, kdo dostal definitivu.

Anděl strážný je dnes veden v systemizaci jako doživotní bodyguard.

Strážný anděl darebáka má předem připsáno pár bodů k dobru – asi jako závodní kůň mívá svůj handicap v případě těžšího jockeye.

Tím, že stvořil člověka, vypustil Stvořitel do světa kritiku, pomluvy a odmlouvání.

Také na božích cestách platí omezení rychlosti.

Sezónnost přátel vinohradu

Vinohrad má na podzim mnoho přátel – na jaře jen málokteré.

Alkohol je látka, kterou se posilujeme tak dlouho, dokud naše smysly zcela nezeslábnou.

Kdo ze džbánu ochutnává, podezření vzbuzuje.

Ptáci se na zimu stahují k jihu, vinaři do sklepů.

Ve víně má domovské právo jenom ta voda, kterou si víno samotné dodalo.

Vyléčený alkoholik je člověk, který začal být své láhvi nevěrný.

Ať bychom své prosby a žádosti k nebi vysílali jakkoli naléhavě – nebesa sešlou déšť, nikdy víno.

Naložení v lihu zvyšuje trvanlivost – a ovšem sterilitu.

Mužský pije z potřeby něčím nahradit neschopnost brečet.

Když se víno ředí, i pravda oslabuje.

Pití a milování na stáří nestřádej!

Jen málokterá láhev je právě dost plná.

Příčinou toho, že se člověk zřídí, bývá nezřízený život.

Jmeniny jsou sociální zařízení legálně umožňující na cizí náklady se namazat.

Když se švestky neurodí, slivovice nezahřeje.

Alkoholik je člověk sponzorující svou vlast cestou lihového monopolu.

Hospoda je místo inspirující ke vzniku geniálních, obvykle zcela neupotřebitelných myšlenek.

S láhví šťastné vítání, ale zlé loučení.

Jestliže vypiješ šest piv a jeden litr vyčuráš – znamená to, že tvé tělo čtyři piva nutně potřebovalo.

Na způsob kapky

Kapka je způsob, jímž mění kapalina své skupenství ze spojitého na nespojité.

Kondicionál – pojem a vysvětlení:
útulná hospůdka, když v kapse pětka není
lákavá slečna cenově nedostupná
nasládlé sliby, když čas hořkostí chutná
od státu s daní laskavé poshovění

Co může znepříjemnit sucho v krku: vlhko v botách.

Slivovice pití je prevencí hnití.

Hrozny dozrají v jediném roce, víno až po letech.

Pivo se točí, víno se stáčí.

Nenaplněnost je vada odstranitelná v případě sklenice – a neodstranitelná v případě láhve.

Je těžko pochopitelné, proč v úloze národních symbolů vystupují věci tak odtažité jako lev, orel či dokonce panna. Proč by nemohly být v českém státním znaku (a na používaných mincích) talíř s vepřovou pečení, knedlíkem a zelím na pozadí láhve piva?

Žít naplno – může pro úspěšného podnikatele znamenat zajet se rozšoupnout do Las Vegas, zatímco pro důchodce došourat se na jedno malé pivo.

Přiznávám, že piju. Snad je mi omluvou, že piju z donucení – abych donutil nápady vylézat na světlo papíru.

Žízně hašení a žízně provokování

Člověk pije z potřeby žízeň uhasit anebo žízeň vyprovokovat.

Žízeň je druh požáru – proto je třeba ji hasit.

Nejrozšířenější hasičskou specializací je hašení žízně.

Parte alkoholika

Parte alkoholika: Dopil.

Ideální kombinace vnějšího a vnitřního prostředí: Sucho v botách, vlhko na jazyku.

Definice chudoby ve světě pijáků: nemít co propít.

Kde se nenaleje, tam se neopije.

Sklenka může být inspirací ke vzniku básně. Báseň však sotva sklenku vyloudí.

Co se stane s pravdou, jestliže víno zkysne?

Sklenice nahoře široké a dole užší používáme proto, aby při pití vznikal dojem, že ze začátku pijeme pomalu. Sklenice nahoře úzké a dole širší pak proto, abychom si při blížícím se dnu ušetřili lítost nad tím, jak rychle z nich ubývá ...

Alkohol je metla lidstva. My jsme však pořádní, a proto meteme rádi a často, jak to jen jde.

Samota dokáže mít na mysl člověka podobný účinek jako pár piv: duch nevázaně, nedoobutý a nedostrojený světem představ těká, bez úsilí, námahy a závazků. S tím rozdílem, že vodu vylévat není třeba.

Ten, kdo víno posuzuje, nemá dovoleno pracovat přes čas.

Přece jenom se tu a tam člověku podaří překonat Přírodu. Ne ovšem tím, že ji znásilní nebo potlačí. Naopak tím, že některou její stránku dopíše, rozvine, ilustruje. Vezměte třeba uzené – jaká rozkoš tu vzniká nepatrnou transformací hmoty původně nevábné! A to nemluvím o možnostech skrytých v kombinaci uzeného se džbánkem vína ...

Napití posílá rozum na dovolenou, opilost do vyhnanství.

Voda osvěžuje tělo, víno duši. Jenomže víno je z téměř devadesáti procent taky voda!

Život je pohyb. Pohyb se děje překonáváním odporu, v některých případech pak překonáváním odporu k vodě.

Argument pro abstinenci: Člověk do lihu naložený váží víc než člověk ponořený do vody.

Hrozny, které to někam dotáhly

Víno jsou hrozny, které to dotáhly až do sklepa.

Problém nedostatečné inspirace vzniká z toho, že básník nesynchronizoval se svou Múzou termín dovolených.

Úpadek básnictví nastává zejména tehdy, když se básníci se svými Múzami začnou ženit.

I to, co se najde na dně sklenky, je součástí života.

Opilec si nikdy nemůže být jist, jsou-li jeho problémy následkem žízně anebo jejího tišení.

Z kraje, kde se rodí švestky: Je třeba dobře vypálit, aby člověku lépe zapalovalo.

Společnost, v níž hospody ponesou nápis – Střízlivým vstup zakázán – se v krátkém čase rozdělí na abstinenty a notoriky, a nic mezi tím.

Co život nenamíchá a slunce neuvaří – naservíruje pero máčené v kalamáři.

Naše doba je dobou deziluzí, nedůvěry k ideám, kritičnosti a rozčarování. Ale je to pořád ještě lepší než kocovina následující opilství.

Pesimismus poznávání životní pravdy

Základní poznatek při koštu vína: Toho opravdu dobrého vám nalijí nejmíň.

Pěstování a pití vína není jen odvětvím zemědělské výroby a potravinářského obchodu – ale zároveň velice důležitá součást národní kultury. Kdyby vína nebylo, bylo by třeba škrtnout nezanedbatelnou část národního písemnictví, poezie a lidových písní a všeho toho, co by nevzniklo, nebýt inspirace vínem.

Bratrství uzavírané za hospodským stolem a pod ním zpečetěné – zajde na kocovinu.

Pít víc než snese kapsa znamená pít na dluh, se svolením hlavy. Pít víc než snese hlava znamená pít přes míru – a kapsa přitom jen někdy protestuje.

I ten největší ochmelka připouští, že pít přes míru se nemá. Trvá ovšem na tom, že míru stanoví on.

Nemůže hodnotit kvalitu vína, kdo se vína nenapije – a ten, kdo se jím opíjí.

Na lžíci vody dá se utopit. Na lžíci slivovice sotva – tam totiž polykací reflex funguje spolehlivě.

Každým dnem, kdy ses napil, ale neopil, jsi upevnil svůj zdravý vztah k alkoholu: Vrch mám já!

Nalití čistého vína mívá za následek zkažení něčeho, co nám až doposud sloužilo k úplné spokojenosti.

Čím je pro motor benzin, tím je pro fantazii víno.

Ve vinném sklepě úžeh nesnadno utrpěti.

Co patří do keltské tradice

Jeden z Irska: Je neomluvitelné, jestliže muži, kteří pijí z jakéhokoli myslitelného důvodu a někdy i bez něj, nedokáží alespoň občas připít svému anděli strážnému.

Jiný z Irska: Když padl v Killarney (velice keltské městečko na jihozápadě ostrova) mrtev k zemi, to jediné, co měl v kapse, byla vývrtka.

Osobnost po irsku: Vím, že tvůj táta byl velký muž – nikdy však nedokázal být tak opilý jako můj táta.

Co irský hospodský nesnáší: To mi opravdu vážně vadí a znechucuje mě – návštěva nevychovance, který se namazal v jiných hospodách a když už nemůže pít, má tu drzost přijít se do mé hospody vyspat.

Estét po irsku: V zrcadle nevypadám nijak zvlášť, ale měli byste vidět, jak se můj obličej vyjímá na plné sklenici!

Terapie chřipky po irsku: Nejdřív si sežeň láhev irské whiskey. Pak vlez do postele a nad ni pověs svůj klobouk. Pij, dokud neuvidíš dva klobouky. Podle toho poznáš, že máš přestat – a jsi vyléčen.

Z irských hospod: Není nic obtížnějšího než snažit se vymluvit opilci, že vlastně skoro nepil.

Irská definice: Pivo = šťáva z ječmene.

Zákon o zachování hmoty

Tam není vyzvedání, kde nebylo ukládání.

Adresa je zásadně důležitá informace, o místě jejíhož uložení chybí informace.

Hodiny nejsou stroj na výrobu času – jenom na jeho měření.

I ta nejlepší cigareta je horší než žádná cigareta.

Sklo zůstává poctivé, dokud ho nenapadne vydávat se za diamant.

Ztracený klíč může být nalezen. Pokud však nebyl jeho nálezcem původní majitel, jeho hodnota zůstává dál ztracená..

Klobouk může změnit majitele – hlava nikoli.

Ranami nešetřiti

Ošidí se, kdo při mlácení ve stodole ranami šetří.

Jestliže neprší, i pod okapem dá se uschnout.

Slunce si tím víc považujeme, čím méně hřeje.

Pronikavý duch = pachový pozůstatek jedince s nevalným trávením.

Jen málokterý produkt lidské činnosti je spojen s tak truchlivými pocity zúčastněného subjektu, jako narůstající zpoždění vlaku, jímž se tento přesouvá mezi dvěma body na povrchu zeměkoule.

Večer tak dlouho ráno dohání, až ho dalšího rána dožene.

Kvalitu orby určuje spíše hloubka než přímost brázd.

Trosky jsou stavební fáze, jíž stavba prochází při svém návratu k výchozímu stavu.

I horoucí slzy na tváři vystydnou.

O hořlavosti stodol

Po žních je stodola hořlavější nežli na jaře.

Jaro je obdobím investic, vynakládaných v naději, že podzim je vrátí i s úroky.

Malému ohni vítr lžičkou bere, velkému naběračkou do mísy přidává.

Na podzim pluh se leskne, v zimě reziví.

Ke stinným stránkám slunečního svitu patří také úžeh.

Dobrý hrnec, špatným naložený, neuvaří dobře.

Doba hájení ptáka Ohniváka

Pták Ohnivák, hasiči červený kohout zvaný, má dobu hájení od 31. prosince do 1.ledna.

Na vodě dá se uhořet, ne však v ohni utonout.

Záda jsou partií těla, šířkou jejíž horní části se naparujeme a šířku jejíž dolní části skromně tajíme.

Žádné nitě nejsou dost pevné, aby na díru přišily záplatu menší než je díra.

Když se dům v základech vyvrátí, i střecha spadne.

Člověk je tvor v zásadě nespokojený: v létě vyhledává chlad, v zimě pracně shání teplo.

I ticho má své odstíny, podobně jako zvuk má barvu.

To, co nazýváme počasím, je pouhá proměnlivost některých fyzikálních parametrů při daném úhlu dopadu slunečních paprsků.

Pták Ohnivák snáší smažená vejce. Výjimečně vařená, pokud se přitom do něčeho namočil.

Informační hodnota zlámaného kolečka

Kolečko, s nímž se neoře, se nepoláme. Jenom zlámané kolečko je však indicií, že se oralo.

Oráním radlice se tupí a leští.

Každý most je mostem padacím – některý ovšem spadne jenom jednou.

Sněží-li, pak téměř vždy v nevhodném množství – příliš málo na lyžování a příliš mnoho, aby auto projelo.

Uvažujeme o prevenci záplav, často zbytečně složitě. Vždyť by stačilo každých sto metrů na dně řeky nainstalovat špunt.

Naše definice vymezující charakter produktů vzhledem k přírodě je nepříliš důsledná. Tak například benzin za přírodní produkt považován není, zatímco slivovice ano – ačkoli obojí vzniká destilací něčeho, co nám poskytla příroda.

Řeka tě dovede ke svému prameni. Ovšem, jenom část cesty bude splavná.

Nebýt hráze, nebyl by rybník.

Les zůstane lesem, i kdyby do něho nikdo nikdy nezavolal.

Nejkrutější je záplava z deště, který napršel kdesi vzhůru po řece – a zaplavil krajinu do mrtva vyprahlou.

Rizika tance

Při tancování mezi vejci jsou největší rizika na straně vajec.

Veselí se bez smutku neobejde, jako se neobejde příliv bez odlivu.

Není těžké být statečný, máš-li nejdelší zuby a nejsilnější tlapy.

Jak měřit gramotnost poštovních doručovatelek? Stačí evidovat procento pokousaných psem, v domech, opatřených varovnou tabulkou Pozor, zlý pes!

Ta správná známost pro omáčku se jmenuje – maso.

Pivo polehčuje mozku a přitěžuje měchýři.

Sousedovy hrušky zůstanou sladší, i kdyby sis se sousedem zahradu vyměnil.

Spolehlivost posvícenských hostů

O posvícení na hosty bývá dobré spolehnutí.

Boty nejlépe padnou a nejpohodlněji se nosí těsně předtím než se vyhodí.

Do rybníka nespadne, kdo se hrázi vyhýbá.

Hlad a žízeň si samy vystavují oprávnění.

Také láska k jídlu má svou platonickou variantu. Nazývá se dieta.

Ke společenským faux pas patří, že jsi vegetariána pozval na zabíjačku.

Je nesnadné organizovat vepřové hody – a praseti přitom neublížit.

Člověk jako tvor všežravý pojídá jiné živočichy, když je předtím usmrtil – zatímco vegetarián jim požírá potravu ještě za jejich života.

Škodlivost makových rohlíků pro životní prostředí

Poškozovat životní prostředí můžeš docela dobře i tím, že budeš lvovi soustavně nabízet makové rohlíky.

Kdyby se vegetariánství stalo univerzálním způsobem lidského stravování, na světě by ubylo králíků a přibylo mrkve.

Dravec i kořist – po odchodu do důchodu dopadnou stejně.

Příroda nabízí pro mimikry svým tvorům ochranná zbarvení srsti a kůže, případně možnost zaujetí nenápadné polohy těla. Člověku pak speciálně možnost šedí jeho názorů splynout s šedivým davem.

Když vítr naléhá, suchou haluz strom jenom málo zdržuje.

Sleduješ hladinu řeky – a vidíš, že vítr než vlnám vtiskl tvar, se zeptal dna na jeho názor. A pak se nízko nad hladinou podívej z paluby lodi na moře – a bude ti zřejmé, že vítr sám si o vlnách rozhodl.

Hlína Země a voda deště, řek, jezer a moří – dvě základní substance, o něž se opírá život, ať bezprostředně anebo odvozeně. Kdybychom pupeční šňůru s nimi nás spojující nedokázali udržet, náš způsob života by zanikl.

Člověk může živlům poroučet – neměl by však spoléhat, že ho poslechnou.

Mnozí živočichové nepřežijí střet svých instinktů s myšlením člověka.

Čím hlubší rybník, tím silnější hráz.

Voloviny děláme – vůl, nevůl.

Jen málokterý ochránce přírody je dost důsledný, aby přiznal, že je ochoten chránit ji i proti sobě.

Hlava a nohy: dělba práce

Turistika je činnost zaměřená k rozvíjení poznatků v hlavě, které si musejí nohy odpracovat.

Turista je člověk podle toho rozpoznatelný, že je vždy tam, kde právě není.

Zrychlení dopravy zkracuje vzdálenosti – a zvyšuje frekvenci cest konaných z důvodů zcela malicherných.

Modernizace bipedálního pohybu: vzít nohy na ramena.

Numismatika je činnost určující cenu peněz dávno poté, co už přestaly platit.

Čím důrazněji dnes na sobě móda trvá, tím přesvědčivěji se zítra zapře.

Hodiny jsou bičem i ostruhami našeho času.

Svou víru v evoluci nejpřesvědčivěji dokazuje krejčí, který ti u každé nové objednávky opakovaně bere míry.

Co je chůze

Chůze je, když nohy dávají jedna druhé přednost.

Velké se za drobné stydí.

Velké jsou drobné, které ovládají sečítání a násobení.

Gilotina je sekera na šikmé ploše.

Herostrates byl člověk usilující snížit nezaměstnanost hasičů.

Je pravda, že hluk je produktem lidské činnosti. Zároveň je však pravda, že ani ticho není čistý přírodní produkt – i ticho je třeba pěstovat.

Čím je ticho pro uši, tím je noční hvězdná obloha pro oči.

Dnešní zemědělství se obejde bez koní a bez volů – ne však bez konin a volovin.

Slaneček spíše přežije nežli velryba.

Pro sedlo je důležité, aby se v něm jezdci dobře sedělo. Neméně důležité však je, aby sedlo dobře sedělo na hřbetě koni.

Brambory okopáváme, aby se v létě potěšily brambory – a na podzim potěšili lidé.

Ryba v tůni žijící tůni nepřeroste, ryba v kaluži kaluž.

Ryba vodu nepije – ryba vodu dýchá.

I když huse křídla narostla, z pekáče neuletí.

Trubcům nevzniká nárok na důchod.

Ježčí kůže

Z ježčí kůže kožešinou a od kousavého člověka lichotkou se nezavděčíš.

Slepice může snášet vejce buď zlatá nebo obyčejná. Pozlacená vejce nepřicházejí v úvahu – nikdo přece nebude zahazovat zlatou skořápku.

Z hlediska tažného koně orgánem určování směru pohybu je huba – do níž bylo vloženo udidlo.

Interakce lidí a zvířat v zoo je asymetrická zejména tím, že ti první zaplatili vstupné.

Kdo chce psa bít, záminku nepotřebuje.

Zrno, které předčasně, už ve snopu vyklíčilo, je bez užitku ztraceno stejně jako zrno z klasu vydrolené a bez užitku s plevelem zaorané.

Trubci a parlament

Ve včelím společenství trubci připomínají parlament. Lze soudit, že by se zkorumpovanosti politiků dalo předejít, kdyby byli po skončení volebního období podobně jako trubci šetrně utraceni. Neměli by totiž důvod pro budoucnost si nahrabat.

Mezi rybami platí rybáři za zvlášť nebezpečné lháře.

Darovanému koni na zuby nehledíme zejména tehdy, jde-li o koně bezzubého.

Řezník je specialista v oboru aplikované anatomie.

I ten strom, který ještě neskáceli, má už v sobě pařez.

Kam větry, tam plášť.

Stejně jako z vola žádný veterinář neudělá býka – ani z blbce žádné vzdělávání neudělá génia.

Vejce je způsob, jakým slepice replikuje slepici. Slepice je způsob, jakým vejce replikuje vejce. Příklad relativity cíle a nástroje k jeho dosažení.

První list, který se stromu spadl, zpochybnil trvání léta.

Pro ichtiology: U druhu Homo se pohlaví rozlišuje mimo jiné také frekvencí mluvení. Co s tím dělají ryby?

Želva si krunýřem chrání tělo, člověk srdce.

Kvalitu oběda připraveného v jediné porci nelze zkontrolovat. Byl-li oběd za účelem kontroly sněden, není už, nač by se dal výsledek kontroly vztáhnout.

Sociologická informace řízku

Na řízku se nepozná, že čuník, který ho poskytl, vyrůstal ve spořádaném rodinném prostředí.

Sliby se hlad podráždí, ale žaludek nenaplní.

K pití husto, k placení řídko.

Vegetariánství není ohleduplnost vůči živočichům. Vegetarián je sice nepojídá, zato jim užírá potravu.

Žaludek je sluha, který si za jistých okolností počíná jako pán.

Obezita jako nemoc z povolání

V případě kuchaře obezita je nemoc z povolání a přejedení pracovní úraz.

Hlad je věřitel, který neodchází s prázdnou.

Biologicky je člověk všežravec. Tím je zároveň definována jeho dieta.

Jaké porce, takové proporce.

Hlad zvyšuje odvahu.

Nejde pod nos, čeho je nad hlavu.

Riziko spojené s užíváním nože se nesníží tím, že nůž otupíš.

Podle razance a jisté bezohlednosti, s níž se host v restauraci probírá jídelním lístkem, lze soudit na jeho nabitou peněženku. Obráceně, rozpaky, váhavost a nerozhodnost hosta vypovídají o jeho omezených peněžních zdrojích.

Ve spánku jsme všichni nekuřáci; ovšem, dá se při něm tloustnout.

Jídlo a pití jsou základní požitky tímto světem nabízené. Tak proč, když se člověk nechá zlákat, hned ho trestat obezitou?

Hladový si stále představuje sytost. Sytého však nezajímá, jaké to je mít hlad.

Nejen chlebem živ je člověk – hlavně však chlebem.

Oběd je záležitost veskrze truchlivá. Aby sis udělal dobře, musel někdo přijít o život.

Kdo sádlo miluje, toho sádlo neopouští.

Intenzita chuti je produktem nejenom umění kuchaře, ale také velikosti hladu.

Na rozdíl od potravin – problémy uložené k ledu vyhnívají.

Kam vítr, tam plášť – řekl nahý, čímž prokázal svou představivost a schopnost abstrakce.

... a každé ráno vodu uvádím do varu, sklenicí kávy doufaje svou mysl uvést do stavu, kdy přestane se zdráhat ...

Žít nad poměry nevylučuje být pod obraz.

Každý den provádí člověk pokusy na sobě – vivisekci duše, kdy usiluje odhadnout, jak by reagoval, kdyby ... Někdy je sám nad sebou zděšen a ráno plaší sny, které nabídla noc. A zapomenutí obstarává skartaci protokolů, k jejichž záznamům se proband zdráhá přihlásit.

Lze mít zajímavý názor i na záležitosti, které nikoho vlastně nezajímají.

Světská sláva, polní tráva – ovšem, usušena poslouží ke spánku na místě vavřínů.

Pomlouvání jako kritika

Základní formou kritiky je v Čechách pomlouvání. Lze se domnívat, že už praotec Čech musel čelit názoru za jeho zády pronášenému, že vybral místo k usídlení nedbale, mizerně a vůbec nezodpovědně.

Dobrodiní konáme, zlých skutků se dopouštíme. Nevím, jak kdo, ale já v té rozdílnosti obou sloves cítím, jako bychom se k dobrému museli tak trochu nutit, zatímco zlo produkujeme více méně samovolně.

Čmárání po zdech je projev sociální slabomyslnosti a kulturního barbarství.

Lidé si ochočili oheň, stejně jako domestikovali psa. Ovšem, v obojím případě tu přežívá riziko vztekliny a pokousání.

Zlý pes, na rozdíl od zlého člověka, může sloužit dobré věci.

Nejednu lišku vlastní ocas zradil.

Jakkoli dobře bys vráně udělal – jinak než zakrákáním nepoděkuje.

Masopustní zabíjačka a posvícenské pečení hus dokazuje, že nelze nastolit mír mezi biologickými druhy.

Tahat kaštany z ohně nemusí být tak zlé – jsou-li ty kaštany jedlé.

Manžel matky Přírody

Matka Příroda bývá nevrlá, když se jí zeptají, kdo je toho nadělení otcem.

Podle názoru pánů biologů soudě bývala matka Příroda za svobodna pěkná výstřednice.

Kdo zasadil strom, zahájil proces evoluce. Kdo strom skácel, provedl revoluci.

Bič může zastoupit oves – ale jen dočasně.

Karavana je záminka psího štěkotu.

Jablka z vrcholku stromu jsou nejlepší.

Tepelná úprava jako podmínka lásky

Některé tvory lidé milují pouze za podmínky jejich tepelné úpravy.

Vegetarián je člověk milující poživatelná zvířata pouze platonicky.

Jeden z Irska: Sendvič jsou dva krajíce nepozorovatelně namazaného chleba, jejichž úkolem je utajit dietní závadnost toho, co leží mezi nimi.

Letní slunce spaluje hlavu, letní měsíc rozpaluje srdce.

Vrzající schod udělá stejnou službu jako hlídací pes – a náklady na něj vynaložené jsou přitom mnohokrát nižší; stačí občas ho navoskovat.

Analogie: Medvěd celé léto a podzim žere nač přijde, aby si založil na sádlo, které pak v zimě prospí. Člověk celý večer a noc pije, nač mu peníze stačí, aby si uhnal opici, ze které se pak ve dvou dnech prospí.

Zaječí úmysly dají se měřit v metrech za vteřinu na druhou – v jednotkách zrychlení.

Na mělčině doporučovaný plavecký styl je – brodění.

Co je hlubina pro rybářskou pramici, může být mělčina pro oceánskou loď.

Ztracený statut husy domácí

Husa, kterou o posvícení snědli přespolní hosté, ztratila statut husy domácí.

Hlídací pes nemá být ceněn za to, že hodně štěká – ale za to, že vhodně štěká.

Oheň je chovatel červených kohoutů.

Příroda je nezničitelná, ale poškoditelná a k horšímu převrátitelná.

Hladovějícímu tlouštíkovi přestává jeho břicho vadit.

Dieta je způsob, jak svoje tělo vylepšovat a důvod, proč je nemít rád.

Naše tělo nám poskytuje příležitost těšit se z jídla a pití, pohybu, milování a usínání – jako kompenzaci za bolení zubů, žlučníkové záchvaty a kocoviny, bolesti kloubů, impotenci a nespavost. Jde jenom o to, aby případné vyúčtování nemělo přílišnou převahu na straně – Má odevzdati.

Hlad je návštěvník, který se sám dostavuje a jenom za odstupné odchází.

V každém vtipu dá se najít alespoň zrnko bezohlednosti. Už proto, že součástí ohleduplnosti bývá něco tajit – zatímco vtip se nemůže zřeknout práva tajené odhalovat.

Dům cihla po cihle se staví, kniha věta za větou píše.

Řekne-li se vysoká úroveň, každý myslí na veliký dům, rychlý vůz, kaviár se šampaňským, mladého partnera, jachtu na moři a konto v bance. A jenom málokdo si vzpomene na břitký intelekt, dobré zdraví a osobní charisma.

Málokterá literatura je tolik o lidech – jako bajka o zvířatech.

Být známým je nutná podmínka, aby ses mohl stát slavným.

Cena čestného uznání

Čestné uznání bývá užíváno jako ocenění nižšího stupně nežli uznání ve formě peněžní. I to ukazuje, oč výše si ceníme peníze než čest.

Četba nás dovede do světa, kam nohy by nás samy nedonesly.

Chvíli, která ti umožnila zasmát se, jsi dostal za odměnu.

Černý humor je, když se v závěti stanoví, jak se mají pozůstalí podílet na úhradě pohřebních výloh.

Kvalita vtipu se dá měřit dobou trvání smíchu a počtem let vězení.

Vtip jako vynález

Dobrý vtip je stejně obdivuhodným produktem lidského ducha jako vynález ruchadla nebo podprsenky.

Nakažlivost smíchu není jediným rizikem s ním spojeným.

Dodaná informace může zvýšit určitost naší představy nebo její spolehlivost. Ne nutně obojí.

Inkoust je to, co dělá z bílého černé na bílém.

Opisování jen tehdy je špatné, nepřizná-li svou předlohu.

I zlo může pěstovat svou vlastní poezii. A to není dobré.

Budoucností obnošeného vtipu je zapomenutí, případně recyklace.

Teorií žurnalistiky je zjednodušování a praxí jednostrannost.

Literární kritik nachází v hodnoceném díle myšlenky, které marně hledal ve své hlavě.

Minulost, kterou člověk sám neprožil, prožívá při četbě učebnic dějepisu, výkladu učitelů a těch, kteří si přisvojili právo interpretovat dějiny.

Člověk, který píše, riskuje, že se odepíše.

Literární fikce, podle níž chudí kradou míň než bohatí, nelže. Neměla by však tajit, že důvod není v lepší morálce chudých, ale v jejich horší příležitosti.

Výchovná hodnota novin

Člověk, který při čtení novin polemizuje i s inzeráty, přesto bývá ve svém názoru novinami ovlivněn.

Jen málokterá tužka, nežli se vypíše, neudělá chybu.

Gramatické chyby nebývají nebezpečné; zůstávají na papíře.

Fráze je nevyvratitelná – nemá totiž kořeny.

Každé premiéře kazí dobré spaní pomyšlení na derniéru.

Informace je záležitost slov. Poezie je však ve způsobu, jakým je uspořádáno sousedství slov.

Ráj v představě aforisty: Na každé zdi, na dveřích a v každém koutku bude vyvěšen aforismus, chytrý a poetický. A pod každým z nich bude aforistova autorská značka.

Vtipnost je vlastnost všemi vyhledávaná. Zejména politickými cenzory, donašeči a udavači.

Autorství je to, k čemu se jednou s rozpaky hlásíme a co jindy rozhodně popíráme.

Noviny nedbale psané je na místě nedbale číst.

Spisovatel jako opisovatel

Kvalitní spisovatel se pozná podle toho, že ví, co opsat.

Odměna jen málo souvisí s významem díla – více s významem jeho tvůrce.

Nelze tvořit z ničeho. Kdo málo ví, jen málo po sobě zanechá.

Osobnost je kultivována četbou a vzděláváním opřeným o ušlechtilou beletrii, počet diferenciální a integrální, cestování a umělecká díla předních světových galerií. Závislost kvality osobnosti na tom, čím se ona osobnost živí, nikdy prokázána nebyla.

Chraňme své nepřátele. Jsou nevysychajícím zdrojem inspirace.

Je to smutné – musí-li člověk konstatovat, že ho špatní inspirují víc než ti dobří.

Materiál, z něhož tvoříme artefakty našeho světa, je vlastně pořád stejný. A navíc, stále víc přebraný, protože už před námi tu byli, kdo tvořili. Takže by mělo být pořád těžší s něčím novým přicházet ...

Umění nepřipouští, aby se držela tradice, žádá, co tu ještě nebylo. Modernu stíhá postmoderna, a tak dále a tak dále. Naštěstí vepřová je pořád v kursu a segedínský guláš nebyl překonán.

Kdy jsou prezenční listiny zbytečné

Zajímavé přednášky nepotřebují prezenční listiny.

Není důvodu předpokládat, že by moudrost souvisela s pohledností tváře. Je ovšem pravda, že jedinci méně pohlední se víc snaží – což způsobuje, že se zdají být moudřejší.

Vypískaná premiéra je účinnou prevencí repríz.

Předmluva psaná formou omluvy vyvolává podezření o kvalitě knihy.

Knihy se rychle půjčují, ale jen zvolna vracejí.

Rána zlým slovem způsobená dlouho hnisá.

Černý humor může být docela dobře projevem odporu k rasismu.

Realismus je idealismus – poté, co strávil den a noc v dešti a blátě.

Každá kniha dnes napsaná – už z důvodů kombinatorických – musí být do jisté míry padělkem. Ovšem, i ve světě padělků jsou veliké rozdíly!

Homo sapiens sapiens a reklama

Reklama je pokus přimět jedince druhu Homo sapiens sapiens, aby se zřekl svých přídomků.

Dobrá reklama je umění lhát a předstírat nežalovatelným způsobem.

Nejlepší způsob, jak se zbavit tíhy zmatků tohoto světa, je – zlehčit je výsměchem.

Satira kdysi potřebovala nadsazovat. Dnes vystačí s tím, že ukazuje.

Posudky napsané lidmi, kteří posuzovanému nerozuměli, natropily víc zla nežli je souhrn všech důsledků křivopřísežnictví.

V případě knihy není tloušťka na závadu; s vyšší pravděpodobností se při ní usne.

Řeč je vlastně kombinatorika slov. A dobrých matematiků je vždycky pramálo.

Slovo je nástroj, na němž se dá přehrát podstatná část produktů lidské kultury.

Smích je způsob, jakým na jedné straně tělesnou energii vydáváme, abychom zároveň na straně druhé duševní energii získávali.

Humor a smích

Humor a smích spolu souvisejí vztahem příčiny a důsledku. Není to však vztah zcela jednoznačný – je humor, který nerozkmitá bránici ani nepohne lícními svaly; to se ovšem smějeme sami pro sebe, jaksi dovnitř.

Černý humor: Psát aforismy na zadní stranu parte, na čtvrtky předem rozřezaného.

Mít smysl pro humor je jako rozumět řeči zvířat. Obrovská výhoda spojená s nepřehlédnutelným rizikem.

Spěch je kmotrem povrchnosti.

Spisovatel je člověk nesnášející představu volného místa v regálu.

Plagiátem není to, co se shoduje s textem napsaným dříve – ale to, čeho myšlenky se shodují s myšlenkami toho, co bylo napsáno dříve.

Spisovatel je člověk, kterého čtenáři stojí za to vzít za společníka.

Ten je spisovatel, čí nápad někomu stál za to, aby za něj zaplatil.

Vtip, který se podbízí, je nutně ubohý.

Sokrates mírně doplněný

Sokrates vedl dialog s lidmi tak, že jim kladl otázky. Existuje i jiný způsob, kdy se dialog s lidmi zakládá na tom, že jejich tvrzení posouvám o kousek dál – o tolik kroků, kolik je zapotřebí k tomu, aby se absurdita tvrzení stala dostatečně zřetelnou.

Dokud je člověk negramotný, píše si deník. Pak, když se naučil psát, vede si diář.

Dobrá kniha doslov nepotřebuje.

Vtipálka spolehlivě zničíš, necháš-li ho, aby své vtipy vysvětloval.

Spisovatel je člověk, který nejenže dokáže svůj životní příběh prožít – ale navíc ho umí i zpeněžit.

Kritika je způsob, jak přivolávat odsouzení jiných. Sebekritika je naopak způsob, jak vyvolávat lítost nad sebou samým.

Základem psaní je obtěžkaná hlava a uvolněná ruka.

Noviny u kašny

Noviny jsou moderní forma někdejšího tlachání tetek u kašny na náměstí.

Titul by udělovat neměl, kdo sám si ho nezasloužil.

Ti, kteří do větru mluví, pozorně jeho směr sledují.

Ti jsou uvědomělí, kteří si uvědomují mou mimořádnost.

Umělecký kritik je člověk, který si – obklopen všeobecnou nejistotou – uvědomuje svou sebejistotu.

V případě umělce a jeho díla – vnímání je předpokladem uznání.

Panenka v koutě

I pro umění platí – sedávej, panenko, v koutě, až budou vymetat, najdou tě.

Vykrádaný umělec je uznaný umělec.

Umění je zlidšťováno svou nesnášenlivostí.

Umění je schopno společnost sjednotit – všemi přijímáno anebo všemi odmítáno. Zpravidla však společnost rozděluje – na ty, kteří je přijímají a ty, kdo odmítají. Nedotaženost umění je ovšem měřitelná procentem těch, které nechává nedotčenými a lhostejnými.

Že něco nestojí za řeč, řeči o tom nezabrání. Důvodem je nedůsledné rozlišování formy a obsahu: lze totiž říkat, aniž by se řeklo.

Podstatná část pohádkových příběhů se šťastným koncem končívá větou "... a jedli a pili a rádi se měli ..." Zajímavé; žádná zmínka o zdravé výživě, dietě a střídmosti. V dobách, kdy nebývalo nazbyt, soustřeďovali se lidé na ideál najezení a napití, co hrdlo a jiné orgány ráčily, bez odkazů na zdravý způsob života. Prostě – zákon kontrastu.

Mělo by se...

Sloveso, známé a hojně užívané ve tvaru "mělo by se ..." nemá infinitiv. Alespoň já o něm nevím. "Míti se" je o něčem jiném, o stupni blahobytu nebo nedostatku; "mělo by se ..." znamená úmysl, záměr, patřičnost (něco udělat), ovšem podmíněně. "Mělo by se ..." je výjimka, nicméně půvabnější než lecjaké pravidlo.

Veselohra, která diváky rozpláče, je v pořádku – jenom ji špatně oklasifikovali. Špatná je veselohra, která zanechá rozpaky či lhostejnost.

Když jsi pitomost napsal, neomlouvá tě, žes ji odjinud opsal.

Někteří mají dar humor vytvářet. Ale i schopnost humor rozpoznat a konzumovat ho je dar.

Programové prohlášení: Změna programu.

Vkladní knížka se čte od konce.

Každá kultura by měla být schopna přiznat si, že chleba má před knihou prioritu.

Společnost, v níž je fejeton interpretován jako nedopatřením podepsaný anonymní dopis, je nemocná společnost.

Moment překvapení

Cokoli napíšu – i když se mi líbí, nelíbí se mi stoprocentně. Chybí tomu moment překvapení.

Knihu, která by tě na každé stránce ujišťovala o tvé genialitě, nedočteš – má-li víc než dvanáct stránek.

Pegas jako téma

Hlavní dilema Pegasa: Rád by obrok, ale nerad ohlávku.

Pegas je individualista – do spřežení se nehodí.

Někdy Pegas i tím poslouží, že šlápne na nohu.

Na místo Pegasa obézního básníka bývá systemizován vysloužilý pivovarský valach.

Pegasa nepatří se sedlat příliš měkce – poeta potom při jízdě usíná.

Pegasem erotické poezie bývá klisna.

Oslavná poezie vystačí v roli Pegasa s valachem.

Vysvětlením neúspěchu poety může být alergie na Pegasův koňský prach.

Trvalým soužitím s Pegasem může se poeta propracovat až ke koňské nátuře.

K handicapům básníka patří jankovitý Pegas a hašteřivá Múza.

Nejde-li poezie na odbyt, Múzy trpívají podvýživou.

Poezií konzumního věku je reklama. Ta ovšem s jedinou koňskou silou nevystačí.

Myšlenka a papír

Dojde-li papír, i myšlenky začnou docházet.

Každý výklad obsahuje určitý počet zbytečných slov. Takové pravidlo platí. Nikdo však ještě nepodal návod, jak tahle postradatelná slova rozpoznat a vyškrtnout.

I dílko docela malé může být sebraným spisem – bylo-li šikovně odjinud opsáno.

Oprávněnost slov dokazujeme poukazováním a odvoláváním se na existenci jiných slov atd ad infinitum. Pokud se však v takovém sřetězení důvodů neobjeví odkaz na vnímatelnou skutečnost, jsou záruky zdůvodnění problematické.

Bývalo kdysi obtížné vydávat knihy pro nedostatek výrobních kapacit. Dnes je obtížné vydávat knihy pro nedostatek peněz, tj. finančních kapacit. Naštěstí pořád ještě nenastala doba, kdy se nedají vydávat knihy kvůli nedostatku intelektových kapacit.

I ti nejlepší přátelé člověka si mohou být vzájemně lhostejní. Například kniha a pes.

Aforismus sám za sebe

Setkají-li se dva stejné nebo jen málo obměněné aforismy ve dvou různých knížkách, nemusí to být předmět doličný opisování. Vždyť i při házení kostkami se někdy, za docela nepatrné šance shody, stejná konstelace sejde.

Stručný ... stručnější ... aforismus.

Psát aforismy je snadné – dojde-li inspirace, stačí, aby ses zamyslil nad sebou samým.

Aforista pátrá v archivu svých zážitků doufaje objevit něco, co až doposud pozornosti unikalo. V tom se pisatel aforismů podobá houbaři, sběrateli pivních tácků či platonickému erotomanovi.

Příběh je aforismus, k němuž okolnosti přistavěly kulisy.

Nejednoho autora by snadněji vydali, kdyby se sám vydával za někoho jiného.

Kronika je mnohopatrový dům; svazeček veršů komůrka v podkroví.

Je kritika, která zeširoka plácne – a jiná, která do hloubky bodne.

Bordel v redakci časopisu je stejně samozřejmý jako blechy v kožichu psa.

Bývala doba filmů mládeži nepřístupných. Blíží se doba, kdy filmy některých mladších autorů budou nepřístupné dospělým. Blíží se doba filmů jenom mládeži přístupných a srozumitelných.

Poezie je záležitost abstrakce – lyrika rozkvetlých luk neříká nic o pylové alergii a červeném nose básníka.

Než jsi zvedl tužku, abys napsal, co tě právě napadlo, svět byl uzavřený. Až dopíšeš, znovu se uzavře – jenom na úrovni o poznání jiné. O poznání, obsažené v tvém nápadu.

Chaos, kterým působí naše chování poté, co cestou jazyka bylo bezcelně propuštěno pár sklenek vína, je způsobován tím, že víno omezuje vnímání zvenku a soustřeďuje je na vnímání nitra – a protože v našem vnitřním prostředí panuje pořádek jenom nevalný, dochází k tomu, co i navenek se jeví...

Pastva slov

Každé ráno slova z ohrad na pastvu vyháním, abych je večer, nápady ztučnělá, do hrotku podojil – k zahnání půstu duše a ukojení chuti i probuzení žízně sýry připravil, aby byl důvod zpívat ...

Jsou dny, kdy v řece Fantazii zalovíš – a plným podběrákem nápady vybíráš. A pak jsou jiné dny, kdy marně udičku znovu a znovu nahazuješ a jenom truchlivá bělička stydlivě ploutvemi pohne ...

Četly by se knihy více, kdyby se nemusely kupovat? Anebo by začal působit fenomén Co je zadarmo, toho si nikdo neváží ?

Dům se staví od základů a udržuje od střechy. Knížka začíná nápadem, po němž následuje shánění finanční podpory vydavatelova záměru; všechno ostatní přijde na řadu až potom.

Stupňování substantiv: smysl – dvojsmysl – blbost.

Povzdech knižní kultury: Půl království za pár Koniášů!

Jazyk mateřský nectíme pochlebováním a dolejzáním. Ten ctíme tím, že naplno využíváme všeho, co nám ze svých možností k použití nabídl a otevřel.

Básník je člověk, která své nápady rovná do nerovných řádků.

Nesmysl řečený stručně snižuje možnost rozpoznání.

Mnohé z toho, co chudák řekne jako vtip, z úst boháče by znělo cynicky.

Žádný vzdělávací systém není tak dokonalý, aby z blbce vychoval mudrce – což ovšem obráceně tak docela neplatí.

Kdyby se za opsané přestaly vyplácet honoráře, počet vydávaných titulů by rázem prořídl.

Reklama je sebechvála, která smrdí, provozovaná za peníze, které nesmrdí.

Střelba na učitele

Žák střílející na svého učitele je důsledný vyznavač filozofie analfabetismu.

Blíží se doba, kdy budou studentovi, který v průběhu studia střílel na svého učitele, u maturity připisovány trestné body za to, že svůj cíl netrefil.

Součástí kvalifikace pro psaní pamětí je selektivní zapomínání a dostatek růžového inkoustu.

Vydavatel, nakladatel a autor

Vydavatel a nakladatel je člověk, který vydává krásné knížky, ošklivě přitom nakládaje s jejich autorem.

Spisovatelé jsou lidé, kteří zapisují příběhy cizích lidí – a pak je nutí, aby si za peníze přečetli, co už předtím prožili.

Pod parou snáze jazyk v chodu udržeti nežli nohy.

Jazyk umí pojmenovat nejen podle věci samé, ale i v závislosti na širších okolnostech a úhlu pohledu. Tak například máme pro stejnou diagnózu nejméně dvě pojmenování, každé čerpající ze symptomů jiné anatomické oblasti: horké srdce a zapálená lýtka.

Posudek kritika by měl být co nejméně závislý na osobě autora a co nejvíce závislý na posuzovaném díle.

I na smetišti dějin dá se najít vkusný doplněk soudobého názoru.

Šedá a růžová

K obrazu dějin fakta přidávají šedou a přání růžovou.

Škola může naučit číst, ale nemusí naučit myslet.

Zásadový člověk si dnes činí názor zásadně až poté, co si přečetl včerejší noviny.

Jsou lidé, kteří své životní názory přebírají z novin i s tiskovými chybami.

Počítač je mezi přístroji v domácnosti něco jako Saturnin, případně Jeeves mezi komorníky či sluhy.

Ne každému, komu Talent nadělil dar mnohých slov, přidal také dar mnohých myšlenek.

Kdekdo oceňuje duchaplnou ironii – kterou by ovšem s radostí nenápadně vyměnil za prostoduchou chválu.

Pravopis a styl

Píšeš-li, dej pravopisu respekt a stylu fantazii.

Ten se za sebe nevydává, kdo od jiného opisuje.

Mezi inspirací a opisováním jen tenká vede lávka.

Je mnoho způsobů, jak se může mužský na veřejnosti intelektuálně znemožnit. Rozhodně mezi ně patří neschopnost vyprávět vtipy a rozepnuté kalhoty.

Jsem natolik domýšlivý, abych si myslil, že dokážu říkat slova, která potěší stejně jako zlatý řetízek. Bohužel však nedokážu zabránit, aby nepodlehla devalvaci na hodnotu pouhé bižuterie.

Na dně každé agitace leží snaha polepšit si.

Jen málokdo je takový dobrodinec lidstva, aby udělal, co lidem na očích vidí – totiž aby vypadal jako vůl.

Na lenost i láska zajde.

Blbost je jeden ze základních prvků životního prostředí člověka. Podobně jako země, voda, oheň a vzduch.

Alibismus je společensky tolerovaná forma zbabělosti.

Tichou vodu deště k rámusu přemlouvají.

Opravdu dobrá paměť není ta, která si pamatuje všechno – ale paměť selektivní, která dokáže pohotově zapomenout, co pamatovat si k ničemu není.

Myslit to dobře nezaručuje myslit dobře.

Dáváš-li za příklad, nikdy si nemůžeš být jist, zdali potáhne anebo odradí.

Postupy různé, výsledek stejný: Výhody si dílem prosadil a dílem vyběhal.

Obrana a útok

Každá obrana má právo být v jisté míře útokem.

Sebevražda si obvykle nárokuje právo těm kolem vyčítat.

Slatinou neradno se toulati.

Ze zásad slevovat – a na výhradách přirážet.

Kdo celý život se slevou nakupuje, toho nakonec se slevou prodají.

I ten, kdo do kopce vůz tlačil, s kopce bude muset vůz brzdit.

Co ve zlosti rozbiješ, uklidněný zase slepíš.

Potmě slepý jako vidoucí.

I na seníku dá se snít.

Obtížno šíti, chybí-li niti.

Nebývá všechno, co s hůry dáno, dole rozpoznáno.

Nejedno předpověděla Sibyla – aniž by slíbila.

Nejhůř je na tom sirotek, kterého se Rozum zřekl.

Relativní hodnota kolektivnosti

Zub je orgán kolektivní povahy, v osamění téměř bezcenný. Ruka zvyšuje svou hodnotu v přítomnosti druhé ruky. Hlava si ovšem nejlépe vede, je-li sama za sebe, na svou vlastní odpovědnost, bez možnosti na jiné hlavy se vymlouvat.

Alimentární rovnováha: Co člověk stáru ušetří na stravě, utratí za zubní protézy.

Vedle toho, co chci, chci taky ještě navíc, abych nedostal tohle všechno chtěné. Obávám se, že dostat všechno by mohlo zabít touhu dostávat; jistota, že se dostane, je ničitelem očekávání – a očekávání je naděje a s ní i smysl existence.

Bývaly doby, kdy lidé podvedeného litovali. Součástí dnešního pokroku je, že podvedený je předmětem výsměchu.

V dobách mládí ledacos mé pozornosti ušlo nebo uteklo. Dnes věci mé pozornosti unikají odšouráním.

Fáze lidského života jsou – růst, zrání a tlení. Důležité je, aby člověk rozpoznal, kdy už má s tlením začít – rozkládat se za živa je totiž společensky nevhodné a trapné.

Kde se tlačí, tam se táhne

Nejednou tím se vytahujeme, co by nebylo, kdyby nás byli jiní neprotlačili.

Kdo táhne, kam ho táhnout vyzývají, daleko to nedotáhne.

Člověk si myslí, co by chtěl on a říká, co by chtěli slyšet ti kolem něho.

Jak člověk stárne, přibývá minulosti a ubývá budoucnosti.

Co je vystaveno na odiv, dává šanci kritice.

Je snazší slovy vyjádřit to, co víš, nežli to, co nevíš.

Čas, který je, čas naší přítomnosti, bude minulostí těch, kteří přijdou; pro ty, kteří už odešli, to byl čas budoucnosti.

Tak, jak mizí kulisy tvého dětství, mládí, dospělosti – i ty sám s nimi odcházíš, protože i ty sám jsi pro jiné součástí souhrnu okolností jejich bytí. S každým padlým stromem, zbořeným či přestavěným domem, činžákem na někdejší louce se zmenšuje tvůj svět – aby se v limitě zúžil na délku rakve a kubík hlíny tvého hrobu, oddělující a chránící před tebou ty, jejichž svět se ještě úplně nezmenšil.

Drobení a půlení

Úplného rozdrobení lze dosáhnout také opakovaným půlením.

Chvála je mocná síla, která někdy i z husy labuť udělá.

Když jde do tuhého, odvaha a vůle měknou.

V den tvých narozenin, kdy ti kdekdo přeje všechno dobré, zůstávají rizika vzniku maléru stejná jako v kterýkoli jiný den.

Projevy stáří jsou konzervovatelné, ne však opravitelné.

Problém některých oprav spočívá v tom, že se pokoušejí uvádět věci do původního stavu, i když tento za moc nestál.

Člověk nechce dělat, co by dělat měl, protože se mu nechce dělat.

Když nemá člověk co dělat, ptá se, co by měl dělat. Když mu řeknou, co by dělat měl, nadává, že tohle dělat nechtěl.

I to se dá dávat najevo: totiž, že nedáme.

Cos provedl, na průvodce nesváděj!

Ontogeneze mezilidské interakce: Spolužáci – spolupracovníci – spoluviníci.

Všichni bychom si chtěli polepšit, aniž bychom se museli polepšit.

Tlačenice před pekelnou branou

Táhnout k čertu – je třeba považovat za výzvu, jejíž plnění není vyžadováno zákonem. V opačném případě by totiž byla tlačenice před pekelnou branou nezvládnutelná.

Nebýt lidí, nebyl by člověk agresivní. Ovšem, nebýt lidí, nebyl by člověk.

Co je odolatelné, bývá odvolatelné.

K základním charakteristikám projevu života lidstva patří hemžení.

Mnohému jenom vědomí, že se tají, dodává na zajímavosti.

Chvále odporujeme jen s takovým důrazem, aby chválícího ani nenapadlo odvolat.

K nejhorším životním situacím patří ty, v nichž jsme ponecháni, abychom bezmocně přihlíželi, jak neštěstí ubližuje někomu blízkému. Právě takové situace přimějí někdy i člověka racionálního a skeptického, aby se obrátil na šarlatána, v něhož vlastně nevěří – jen proto, že neudělat nic může být k neunesení.

Jak člověk stárne, zapomíná mnohé z toho, čemu se kdysi naučil. K věcem, které se zapomínají poměrně pomalu, patří schopnost pít.

Gravitace a dopravní nehodovost

Nebýt gravitace, která nás pěkně drží při zemi, dopravní nehodovost by razantně vzrostla.

Smysluplná práce – matka pokroku.

Zlo nezastaví zavření očí, ale sevření pěstí.

Vrata jako první rozhodují, kdo nemá být vpuštěn a kdo je vítaný host.

Leckdy by si člověk rád dodal odvahy, ale – kde ji vzít?

Představa, že člověk může projít celým životem jenom rovně, bez odbočování, je poněkud ne-lidská. Přímka není základním směrovým prvkem běhu života – tím je křivka. Naše cesta je přímá jenom v krátkodobém přiblížení.

Při nízkých sazbách – nízké výnosy.

Poslední vůle živého je zároveň prvním přáním mrtvého.

Informační hodnota děravých bot

Děravé boty dokazují, že se chodilo – ne však, že se došlo.

Ještě nikomu se nepodařilo srazit deset kuželek z devíti postavených – přestože se o to mnozí znovu a znovu pokoušejí.

Dopřej sluchu – pečlivě vybranému uchu!

Jsou sny, které jako by se nám zdály za odměnu – a jiné, které jsou vlastně trestem.

Čím lehčí výsledky, tím těžší následky.

Úroveň oběda se nerozpozná zkoumáním kvality porcelánu, ale ochutnáním toho, co na talíře naložili.

Jsou věci, které vnímáme teprve jako jejich následky.

Ten svou smrtí nikoho nezarmoutí, kdo svým životem nikoho nepotěšil.

Zákeřnost dopravních nehod je v tom, že postihují taky lidi úplně nevinné.

Stává se, že člověk něco nedomyslí. Jindy věc přemyslíme – tím, že se pro samé rozvažování a zvažování nedokážeme rozhodnout k činu.

Životní data

Datum tvého narození tě bude doprovázet po celý život. Rodné číslo se bude zapisovat do tvých dokladů, smluv, které podepíšeš a listin, jimiž se zaručíš. Datum svého úmrtí už nezaznamenáš – to jenom pozůstalí ho vepíší na parte, možná nechají vytesat na pomník. A jenom tu a tam ho cizí vzpomenou, o tom mluvíce, co kdysi bylo.

Dvě základní data svého života si sám nestanovíš – datum narození a datum úmrtí. Ledaže v onom posledním by ses o výjimku přičinil.

Po srážce chodce s kandelábrem není zvlášť podstatné, zdali stožár zkřížil trajektorii chodce anebo chodec narazil do stožáru.

Marně se snažíš navázat uzel na nit času, v místě, odkud už tak dávno jsi odešel, že nit v těch místech přetržená zpuchřela.

Čas běžení a čas bolení

Je čas dychtivého očekávání, kdy běžíš, sotva dech popadaje, abys nepřišel o nic, co zdá se ti svět kolem dokola nabízet. A je jiný čas, kdy tě nohy bolí jenom ze samotné představy, že bys musel někam běžet, už vůbec nevěda, proč.

Všechno, co život dokáže zjednodušovat, ho zároveň v jiném ohledu umí zkomplikovat.

Je důležité umět se dočkat, i když důvod očekávání se nenaplní.

Sny jsou zrádné – prozradí člověku na člověka, co mu probíhá podvědomím, bez toho, že by na sebe dosáhl.

Okolnostem i tak dá se čelit, že se jim podlehne.

O žádné příležitosti není předem jisto, má-li být raději promarněna anebo využita.

Nevíš-li, co si máš o dané záležitosti myslit, pomysli na strejčka Příhodu.

Člověk bohatne tím, co dostává – ale také tím, co dává.

Zákon konstantního součinu

Součin délky cesty a jejího pohodlí bývá konstantní.

Do výčtu toho, co se nesmí, není třeba zahrnovat to, co nejde. Co nejde udělat, není třeba zakazovat. Seznam zákazů by se zbytečně rozrůstal.

Říci větu, ve které bude slovo Smrt, tak, aby ona věta nevzbudila strach, nezbavila odvahy žít a nedala vzniknout pocitu viny za to, že někdo zemřel – to je úkol schopný definovat pojem konstruktivní optimismus.

Na svou obranu uváděl, že se neodhodlal zaútočit.

Slib nenaplněný činem má nejdříve kladnou hodnotu tím, že vyvolal a udržuje (pozvolna klesající) naději. S tím, jak klesá naděje, nastupuje zklamání – a objevuje se bod, od něhož počínajíc zklamání nad nadějí převáží, aby už navždycky nenaplněný slib působil záporně.

Muž po šedesátce

Po šedesátce má muž právo být unavený, dýchavičný, má právo kulhat a naříkat na špatné trávení – rozhodně však nemá právo být naivní.

Představa, co všechno musí trpělivě snášet, může být pro člověka nesnesitelná.

Není důležité šetřit čas, nemáš-li ho čím naplnit.

I ten, kdo ti celý život nedokázal přijít na jméno, ti s potěšením přijde na pohřeb.

I zloděj si umí na perzekuci stěžovat.

Pronásledovaný záda nastavuje.

Házení a zahození

Těžko vysvětlovat, žes kámen jenom zahodil, má-li ten druhý rozbitou hlavu.

Ve stavu nasycení pokušení snáze odolávati.

Na křižovatkách cestu křížiti dovoleno.

Abys byl otráven, stačí málo – je-li jed silný.

Dokončeno neznamená skončeno, dokončení nemusí být koncem.

Drsnost života nezjemňuje mravy.

Práce, která člověku nevoní, kazí jeho životní prostředí.

Čas je lék, který téměř jistě vyléčí – a zcela jistě přinese jinou nemoc.

Známe mnohem víc než jsme ochotni si připustit; například, co se týče našich slabin.

Čas nejen ztracený

Čas naplněný bezesmyslnou činností není časem pouze ztraceným; je to čas srovnatelný s časem válek, přírodních katastrof a osobních neštěstí.

Příčinou ohrožení může být docela dobře neohroženost.

Snadněji se dá naučit nežli se naučí dávat.

Přicházejí mnozí – jen málokteří však přijdou k penězům.

K mým oblíbeným činnostem patří zejména nečinnost.

Člověk si možná nepřeje, aby mu lidé záviděli – velice si však přeje, aby mu měli co závidět.

Sny mého pokročilého věku mne kupodivu často vracejí do období mládí – zpravidla v situaci, kdy zoufale nepřipraven podstupuji maturitu anebo některou z univerzitních zkoušek.

Nejdřív se sečítá – až potom vyčítá.

Leckdo dá záruku – málokdo na ruku.

Před výčitkami svědomí do křoví se neschováš.

Pro strach uděláno

Nejvíc má uděláno, kdo má uděláno pro strach.

Kdybychom se opravdu v životě řídili zásadou Kdo nepracuje, ať nejí – museli by největší jedlíci být také největšími pracanty.

Ze všech běžeckých disciplín nejobtížnější je utéci před svými slabostmi.

Nouze spíše naučí na housle housti nežli na klavír.

Malichernosti – to je, co kazí řád našeho života asi jako myši kazí jablka v truhle a obilí na sýpce. Přestože zničí jen docela málo, pokazit stačí mnohé.

Když sis s přítelem domluvil schůzku, která se pak z docela malicherného důvodu neuskutečnila, pociťuješ zklamání tím větší, čím spolehlivější se zdála být ona domluva.

Co jsem dostal, splácím – ovšem, aniž bych znal směnný kurs darovaného k tomu, co je obsahem mé splátky.

Co patří k životu

Snění a sny jsou plnohodnotnou součástí života.

Život je příležitost – jiným pomoci žít.

Umění žít spočívá ve schopnosti sobě samému závidět.

Ať tě čímkoli v životě vozili, nakonec přece jenom to platí, cos pěšky prošel.

Život strávíme lépe s tu a tam trochou hořkosti.

Život může být zajímavý, i když v něm příliš radosti není.

Ideální život a ideální smrt

Sotva se shodneme v tom, co je ideální život. Na ideální smrti snad ano.

Život je pes – ne vždycky zlý – zato má vždycky pro tebe uchystanou boudu.

Abys dobře řízl, musíš mít nabroušeno.

Ten nedal život, kdo nezajistil péči o něj.

Bolest je způsob, jakým nám život dává najevo svou existenci.

Na sýpce nepotluče.

Nesmrtelnost by lidi ochudila o podstatnou část humoru.

Teprve tím, že umřel, vyhnul se člověk všem životním rizikům.

Když už člověku nic nedají, mohli by mu alespoň dát vědět!

Zvyk je motor, zapínaný ve chvíli, kdy ochably vůle a chtění.

Definice změny

Změna je, když dneska není, co bylo včera a zítra nebude, co je dnes.

Zlo je skromné a ostýchavé – nikdy se k sobě nehlásí a sebou se nevychloubá.

Zdvořilost je měna, v platebním styku s vámi často používaná těmi, kdo na vás chystají podraz.

Pokud je o tebe zájem, hleď zůstat sám sebou.

Zajít daleko znamená zajít až tam, odkud se nelze vrátit ve stejném stavu, v jakém jsi odešel.

Někdy jen proto začínáme, abychom mohli vychutnat potěšení ze šťastného konce.

Velkorysost s nulovými úroky: oko za oko, zub za zub.

Výjimky potvrzují pravidlo tím víc, čím míň jich je.

Opakem nikdo je někdo – které zahrnuje i alternativu všichni.

Do hrobu přivést – je odsouzeníhodné. Do hrobu přinést – je chvályhodné.

Jací jsme

Jsme jeden jako druhý, zejména ten třetí a další.

Všechno chce čas – dokonce ani úvaha o nedostatku času se bez času neobejde.

Jsou nekonečna, realizovatelná na ploše kapesníku.

Objev cesty, která nikam nevede, se poté, co je řádně zaevidován a na mapách vyznačen, stává objevem, zvyšujícím věrohodnost nalezení cest někam vedoucích.

Málokdy jednal vážně – vždycky však seriózně.

Neustále čekám, až přijde příležitost. Jednou opravdu přijde – až odejdeme. K někomu jinému.

Když jsi přes hubu dostal, znamená to, že kolem tebe život neprošel bez povšimnutí.

Jak mazat stopy

Proto ruka ruku myje, aby se smazaly stopy.

Dobový slovník mého vesnického dětství znal termín vybírat na pohořelé. Od té doby jsem mockrát v životě pohořel – a nevybral na mne nikdo.

Dokud nebude známo, co je to všechno, nemá smysl tvrdit, že všechno už tady bylo.

Zoufalství je stav mysli, neschopný zahlédnout smysl.

Nekonečno je dítětem představivosti.

Velká zpráva o malém člověku

Dobrá zpráva: Malý český člověk nutně nemusí být trpaslík.

Čím je pro tělo setrvačnost, tím je pro mysl zvyk.

Úspěch bližního má být pro člověka výzvou – k úsilí, nikoli k násilí.

Kdo jinému jámu kopá, přijde na hloubku.

Ctnost je, co při své realizaci přináší dobré.

Ničení je kategorie životní transformace vázané na lidské hledisko. Z hlediska života jde prostě o jednu z možných transformací.

Čas vynaložený na stlaní zkracuje ležení – prodlužuje však spaní.

Je možno v mládí se svou plachetnicí z přístavu vyplout a když se tě po nastavení kursu na důvod zeptají, odpovědět – Protože chci. Anebo plachty nechat, aby se větru přizpůsobily a loď naplno plula, kam vítr určuje. Protože když mi nezáleží a všude se zdá být zajímavo, je tahle strategie docela dobře přijatelná.

Předsudek není úsudek.

Stačí kombinovat něco málo

Zdrojem mnohotvárnosti světa, jeho variant a variant jeho projevů je mechanismus kombinování několika málo základních prvků – vlastně pouhé násobení počtu dílčích možností.

Komu krkem zakroutili, ten hlavou zavrtěl.

Rozpoznání, že daná cesta je slepá, rozšiřuje vidění.

Opravdové maléry přicházejí nečekaně a z nečekané strany.

Smrt dvou blízkých je dvojnásobné neštěstí – podle statistiky. Ne však podle prožitku a pocitu.

Kdo nemá, zač by koupil, může si dovolit mít neomezeně mnoho výhrad.

Jedinečnost člověka je v jeho přednostech – ale i v jeho chybách.

Do rány vlézti

Nestěžuj si, žes ránu dostal, když jsi do rány vlezl!

Jen ti vědí, co je to mít se dobře, kdo se nemají dobře.

Lidé rádi uznají tvou objektivnost – pokud s nimi souhlasíš.

Hluk je mocný útočník; ticho je bezbranné.

Po svém narození prochází lidský jedinec věkem předškolním, školním, aktivním a důchodovým. Poslední fází je odpočinutí věčné, jehož počátek je definován jako den, kdy bylo ukončeno vyplácení důchodu.

Staří lidé odpočívají více než mladí. Zejména tehdy, jestliže statistika započítává i ty, kteří byli zařazeni do kategorie odpočinutí věčné.

I ten, kdo se života bojí, bojí se o život.

Fingovaná krádež by měla být trestána důrazněji než krádež samotná. Každou krádeží, kterou pachatel předstírá, že byl okraden, vyvolává totiž nedůvěru a nechuť vyšetřovat každou krádež vůbec.

Šedesátník v sobě kumuluje zkušenosti dvacetiletého i čtyřicetiletého – bohužel už je nedokáže využít.

Otec svobodný pán – syn levoboček.

Nelenění není pro zelenění ani podmínkou nutnou, ani postačující.

Předplatné jako dar

Každý dar má více či méně charakter předplatného.

Co přijde na stejno: Býval optimista – tak dlouho, až o všechno přišel. Pak se stal pesimistou – a nic nezískal.

Vertikálně anebo horizontálně: Světem se může lidský duch pohybovat v podstatě dvojím způsobem: tažmo nebo ležmo.

Stav spokojenosti je stavem rovnováhy mezi chtít a na to mít.

Validním kritériem obliby daného člověka je objem soli v slzách prolitých na jeho pohřbu.

Nemůže zradit, kdo dosud příspěvky nezapravil.

Pak už do bot neteče

Účinná prevence pro případ, že teče do bot: zout se.

Lépe se čeká, je-li tu jistota dočkat se.

Myslet jen na sebe je projevem sobectví. Výjimkou je případ, kdy tě už třetí den něco bez přerušení bolí.

Kde je přítomností smrt, budoucnost s přítomností splynula.

Svému tělu přikazuji, aby zůstalo v normě. Ne však své mysli.

Nad hranici svých možností se nelze dostat – leda vůlí Osudu. Svých možností nevyužít – to se ovšem stává dost často.

Jestliže dokážu žít s vyhlídkou na smrt – proč by mi mělo vadit žít s vyhlídkou na hřbitov?

Všechno na světě podléhá času. Co si však počne čas, až nade vším zvítězí?

Divadlo Svět

Svět je divadlo, v němž ti na jevišti o sto procent přehrávají a ti v hledišti jenom napůl věří.

Tvrdohlavost vylučuje bezhlavost – ale taky soudnost.

Svědomí příliš namáhané znecitliví.

Své stáří jen neradi zveřejňujeme – přestože svými zkušenostmi v oněch letech nabytými se rádi chlubíme.

Pád při sestupu mívá horší následky nežli upadnutí při výstupu.

Samota je pro většinu lidí rizikovým prostředím.

Smrt je jako bacil nebo virus. Pořád ji nosíme s sebou, až si jednou najde příležitost k rozmáchnutí.

Klasifikace stáří

Dvě stádia stáří: v tom prvním pouštějí člověka v tramvaji sednout, zatímco v tom druhém ho usednout nutí.

Stáří se dá měřit stejně dobře počtem nabytých vrásek jako počtem ztracených zubů.

Své stáří ještě nikdo nepřežil.

Člověka může stejně silně unavit práce tvořivá a účelná, jako činnost monotónní a bezcílná.

Pohřební vůz je jediné taxi, které za tebe určitě zaplatí někdo jiný.

Nevěste hlavu! Svěšená hlava láká k odseknutí.

Už vím, proč nejsem oblíben. Prý na otázku odpovídám otázkou.

Po penězích toužíme především proto, abychom se jich mohli co nejdříve zbavit.

Kde se nežije lacino, i smrt přijde draho.

Smrt je opona, padající po představení. Výhrady lze mít jenom vůči tomu, že spadla předčasně, dříve než bylo řečeno všechno, co tvořilo podstatu hry.

Smrt – generální úklid lidských zmatků.

Smrt jen málokdy přichází v souladu s plánem.

Dej mi vědět – ať vím, co ti mám dát.

Posměch není smích. Posměch je karikatura a zneužití smíchu.

Odbytné platíme teprve poté, co jsme si svoje odbyli.

Naše chování je interakcí toho, co nám naše vůle přikázala a co okolnosti dovolily.

Nepochopení a zamítání

Zamítavé posudky začasté vznikají nepochopením posuzovaného.

Mnozí si člověka oblíbí – ale jen málokteří mu půjčí.

Hýřil bývá oblíben za živa, lakomec po smrti.

Kdo neví, co potřebuje, téměř jistě požádá o víc než potřebuje.

Úroveň člověka je spoluurčována úrovní jeho omylů.

Sen je život končící vždy stejnou katastrofou: nutností jít do práce.

I selský rozum může mít svůj Chlumec.

Kdo nehledí, nezahlédne.

Konec konců, každý z nás se k smrti ují a upije. Rozdíly je možno měřit v dimenzi – Za kolik ...?

Lidem dělá dobře, že jim závidíš. Nesnášejí však, aby ses jim smál.

Omezenost vkusu

Samolibost je především projevem omezeného vkusu.

Ještě nikdo se nestal velkým tím, že se vytahoval.

I tím lze dávat vinu, že se nedává odměna.

Každý z nás něco spáchal. Zbývá rozpoznat, co z toho byl trestný čin.

Rány v mládí utržené časem povyrostou.

Starý rok je seznam nesplněných očekávání. Nový rok je naděje, jejíž věrohodnost dosud nedospěla k nule.

Život je dlouhá řada pocitů, z nichž se každý desátý pokoušíme změřit.

Nemůže pociťovat radost, kdo už zapomněl, jak chutná bolest.

O nejvíc přátel přijdeš, potřebuješ-li pomoci.

Všechno, co je, je živeno a při životě udržováno dostatečně velkým kusem hlíny.

Perfektní amortizace

Člověk, který se postupně vzdal vlasů, zubů, normotenze, tlaku v močovém měchýři, paměti a snad i schopnosti mít nápad – přichází na vrakoviště kmotřičky Smrti jako perfektně amortizovaný materiál, hodný odpisu a nevyžadující politování.

Lhát se dá tím, že něco ke skutečnosti přidáme nebo tím, že z ní něco ubereme. Něco ovšem může zahrnovat také všechno.

Šťastný je ten, o jehož přátelství mnozí stojí.

Kdo ohledy nemá, ohledy vyžaduje.

Všichni máme své spaní – a každý má svůj sen.

Každý z nás raději přijme pohlazení než facku. Nezávisle na tom, co si zasloužil.

Nikdo neodmítne nabídnuté peníze. Zkus však nabízet nápad – a ještě ti vynadají. Asi proto, že nápady jsou penězi k nezaplacení.

Svých hříchů litujeme buď pro jejich trapnost a ošklivost anebo pro nemožnost jejich zopakování.

Žádáme, aby nás nechali v klidu žít, majíce v úmyslu v klidu umřít.

Od člověka chceme, aby se držel. Omlouváme ho, jestliže se pustí; a pomlouváme, když se spustí.

Jak snadné by bylo odhalit předstírání, kdyby stačilo vyzvat předstírající, aby se předvedli!

Větší lhář menšího lháře obelže.

Pravda a lži

Popírání lží není ještě cestou k pravdě.

Koho nikdy nikdo nevyznamená: obyčejného, prostého, poctivého dobrého člověka.

Pravda vítěze nosívá masku.

Je práce, která netěší. Přesto však, dokáže-li zahnat nudu, budiž vítána.

V potu tváře dobýváme svůj chléb, jako vedlejší produkt získávajíce špek a slivovici.

Práce a opice

Podíl práce na polidštění opice se zdá být nesporný. Podíl práce na setrvání v opičím stavu bohužel probádán nebyl.

Práce polidštila člověka. Ovšem jen práce dobrovolná, uvědomělá, konaná s potěšením.

Tomu jazyk snadno rozvázati, kdo ho má na plný úvazek.

Předmětem evidence bývá co jedna paní povídala ... Přitom, jak každý ví, bylo by daleko zajímavější vědět co jedna paní neřekla.

Intenzita oplakávání nebožtíka je dána vzorcem

Objem pozůstalosti (v příslušných měnových jednotkách)
Io = --------------------------------------------------------

Počet pozůstalých (v kusech)

Ti, kdo nejsou schopni plakat v dané měně, řídí se přepočtem podle aktuálního denního kursu zveřejněného centrální bankou.

Každý z nás má svou zkušenost s tím, co zlé jazyky tvrdí. Jak však přijdeme k tomu, že o nás nikdy nic neřeknou jazyky dobré?

Kdyby se lež projevovala zrudnutím lhoucího, bylo by to, jako by se celý národ vrátil právě z mořských pláží. Zvlášť intenzivní rudost by ovšem nastala na Menším městě pražském (kde sídlí parlament).

Bolavé nohy praotce Čecha

Podle české mytologie soudě, o místě našeho usídlení rozhodl fakt, že praotce Čecha rozbolely nohy.

Je snadné marnotratně nerozhazovat, máš-li kapsu prázdnou.

Poslušnost je odrůda intelektuální pohodlnosti.

Pořádkumilovnost je preference právě jistého, nesnadno definovatelného uspořádání věcí.

Chválíme do obličeje, pomlouváme za zády.

Svět skrytých představ a myšlenek, to je svět chaotických doteků prchavých přeludů, vynořujících se a mizejících na pěšinách času, svět podobný tajemnému rašeliništi, kde není žádný krok prost nebezpečí a rizik. Je to však podhoubí pro nápady a myšlenky schopné snést denní světlo, případně i kritický pohled chladného rozumu. Svět našeho podvědomí a ne-vědomí je místem, kde se všechno začíná.

Ne vždy proniknout znamená vyniknout.

Růže a stlaní

Jen málokdo má na růžích ustláno – a přece se většina z nás pohodlně vyspí.

Člověk, který uvízl v nastražené pasti, se může utěšovat tím, že někomu stál za to past nastražit.

Dobrou pověst – i při špatném jednání – zjedná jeho dobré utajení.

Nejeden plnovous vznikl jen proto, že se nenašel, kdo by opravil holicí strojek.

Plešatost je vývojové stádium muže, které předběhlo dobu.

Kdo dědil, oplakává nebožtíka upřímně a radostně.

Čím víc se od průměru vzdaluje, tím víc člověk své okolí provokuje.

Tečka a otazník

Tečka vyjadřuje stanovisko, otazník pak alibismus.

Duchaplnost není zárukou pravdomluvnosti.

V boji s vlastní ješitností téměř s jistotou vítězí ješitnost.

Důsledný optimismus se vždycky vysvětlí jako porucha vnímání skutečnosti.

Nemít důvod může být dobrý důvod.

Kdo bere, bývá statečný – na množství nehledí. Kdo dává, bývá zbabělý – i mála se lekne.

Vlastní a nevlastní

Vyhlídky do budoucna zlepšuje nevlastní otec, který vlastní, více než vlastní otec, který nevlastní.

Naději na dědictví může zakládat i vlastnictví nevlastního otce.

O prominutí žádáme zpravidla v případě záležitostí vlastně neškodných, kdy je prominutí věrohodně očekáváno. V případech těžkých provinění mlčíme, případně svou vinu zapíráme.

Člověk je mladý, dokud se bojí, aby něco nebylo z toho, co provedl v čase minulém. Mládí pominulo, jestliže se bojíš, že v čase budoucím už nic nebude.

Příliš zdravé nároky

Kde nároky zdravím překypují, finance chřadnou.

Věci prospívající tělu ohrožují duši. Na druhé straně ovšem lze říci, že duše takto ohrožovaná trénuje svou odolnost vůči jiným ohrožením, možná podstatně hrozivějším.

Život se mnou nakládá podle vlastního uvážení. Ale – copak já nejsem součástí života, s právem, aby moje uvážení bylo zahrnuto do jeho uvážení?

Není spravedlivé mít někomu za zlé, že je dobrák.

Život stojí za to žít, třeba byl pod mrakem (nedostaneš úžeh), propršel (nevyschneš žízní a máš důvod, proč se zevnitř režnou nebo bourbonem vysušovat), nepřízní mocných tě stíhal (což bohatě inspiruje k psaní šťavnatých aforismů) a nemocemi (nejlepší test, zdali dokážeš být chlap).

Pětideková duše

Žádná korelace neprokázala, že by v metrákovém těle nemohla sídlit duše útlá a křehká, asi tak pětideková.

Někdy jen proto odcházíme, abychom získali možnost se vracet.

Když ti život dá, co sis nezasloužil – neodmítej a nevracej. Snaž si zasloužit.

Žít si nad poměry nemusí vylučovat žití pod úroveň.

Není třeba zoufat, že nemáš pohotově nápad – stačí mít pohotově pětikorunu.

Odvaha probouzí respekt na straně odpůrce.

Nejčastější zdůvodnění neschopnosti zní – Nemám čas!

Dobrá rada, podobně jako dobré jídlo, se pozná až po konzumaci.

I mizerná rada může na první pohled dobře vypadat.

Nedostatek času na práci bývá způsobován nedostatkem zájmu o práci.

Kdo upadne, i při nízké vodě se utopí.

Všestrannost cizího peří

Jedni se chlubí cizím peřím – a jiní se jím ve vší skromnosti přikryjí.

Kdo si činí nároky, dělá si nepřátele.

Nejdéle vydrží přátelství, se kterým se nespojuje očekávání zvláštních výhod.

Z chvály břicho nerozbolí.

Slabý, který si uvědomuje, že lidé fandí slabšímu, získal na síle.

Do páru s trpaslíkem

Jít do páru s trpaslíkem znamená vytvořit trpasličí pár.

Pád velikána je dále slyšitelný nežli pád trpaslíka.

Naivita je klíč ke dveřím, uschovaný pro pozdější použití.

Vděčnosti sluší úrok.

Neštěstí je host nevítaný, ale zároveň neodbytný.

Neplnění slibů je živnou půdou nepřátelství.

Zavírání očí je plot stavěný do cesty výčitkám svědomí.

I bez vlastního přičinění můžeš být nenáviděn.

Křivda se toulává světem inkognito.

Pravda je jméno mnohému při křtu udělované.

Mezi lidojedy

Mezi lidojedy pohřební ústavy neprosperují.

Mezi kanibaly vysoká oblíbenost může být riskantní.

Děláme se lepšími než jsme – v dělání horších z nás ponechávajíce volnou ruku Přírodě.

Král spíše než chudák obejde se bez koruny.

Na vlastním pohřbu si moc nezapláčeš.

Při inventuře pomocných rukou nezapomeň započítat dvě vlastní.

Pohřby nebožtíků, kteří měli co odkázat, nebývají tak úplně truchlivé.

Trajektorie téměř všech lidských životů ústí do poměrně malého počtu uzlů – na hřbitovech.

Když ti za pravdu nedali, nermuť se; mnozí za pravdu dostali dlouholeté vězení, šibenice a upálení na hranici.

Výnosnost nebývá přenosná.

Kdo za slovo bere, ten jenom zřídkakdy za pravdu dává.

Ošizené svědomí protestuje hryzáním. Ošizený žaludek kručením.

Omezenost kouzlení

Kouzlením si lze na živobytí vydělat – nelze si však živobytí vykouzlit.

Když tě rozbolí noha, nejspolehlivější zdravotní investicí je zakoupení hole.

S tím, jak člověku slábne zrak, ocitá se v nedohlednu skoro všechno.

Spíše než jablku člověk se podobá jabloni – jablka dozrají v mnoha podzimech, jabloň i člověk jen jednou.

Co je výnosné, to se neobnosí.

Dostávat rozum znamená – ztrácet odvahu.

Lidé, kteří nejvíce pracují, nejméně používají rukavice.

Člověk by si měl uvědomovat, že by se svět bez něho docela dobře obešel – a počínat si tak, aby si jednou co nejvíc lidí řeklo: Bez něho by to bylo nešlo.

Relativní výhodnost sklerózy

Sklerotik si nevzpomene, to je pravda. Ale taky nezapomene, nemaje z čeho.

Těšit se z nalezení umí každá zdravá lidská mysl. Ale jen mysl vybavená fantazií se umí těšit ze samotného hledání.

Kdo slabost přemohl, sílu nevydal, ale získal.

Každá činnost spotřebovává čas. Čekání dvakrát.

Člověk by měl přicházet na svět radostně očekáván a z něj odcházet žalostně oplakáván.

Kdo nezná – nekárá ani nechválí. Uhýbá pohledem a vyhýbá se odpovědi.

Jedno obdivujeme a s jiným soucítíme. To ostatní je nám na míru.

Teorie volného času

Také pro trávení volného času máme teď teorii – podobně jako pro trávení cukrů a bílkovin. Trochu mi to připomíná ony bizarní časy v kasárnách, kde i volno bylo nutně organizované.

Návštěva je způsob, jakým se člověku sděluje, že není na světě sám.

Člověk občas může nemít co do úst. Vždycky však má co z úst – třeba stížnost na ono předtím zmíněné.

Pohyb je žádoucí i ve formě jen tak, ve formě pohybu nikam nesměřujícího. Čímž je řečeno, že i pohyb, který nikam nesměřuje, vede ke zdraví.

Vypovídáš-li, nevypovídávej se!

Na dotazy o tom, zač neodpovídám, neodpovídám.

Pan "... bych ..." je vytrvalý běžec se špatným sprintem.

Velkorysost nevylučuje malichernost. Jde o to, kolik malichernosti připadá na kolik velkorysosti.

To, že neustále usilujeme se soustředit, dokazuje, že jsme neustále rozptylováni.

Život je bezohledný – nechává nás na pospas naší vlastní nezajímavosti.

Stáří a rez

Stáří pokrývá rez. Tu když však oškrábeš, mládí pod ní nehledej.

Kdyby lidem rostla křídla, nutně by, vedle nesporných výhod, přibyly k těm stávajícím ještě další komplikace. Pelichání, například.

Mládí je předehra ke stáří, jenže bez záruky.

Starý může hrát mladého – sotva však přesvědčivě.

Člověk ne-mladý, který mládí předstírá a hraje, sám sebe popírá.

Být mladý – na to si nelze našetřit.

O minulosti je možno fantazírovat a vymýšlet si – téměř tolik jako o budoucnosti.

K čemu se nemáš, to se nemá k tobě.

Žít znamená riskovat, že zemřeš.

Je čas pláče a čas smíchu. A nešťastný ten, kdo nerozezná, kdy se patří co.

Na všechno dbej – však na co dáš, si vybírej!

Proč právě já...?

Lidé se ptají: "Proč právě já...?" jenom v případě maléru. Ještě jsem neslyšel tuhle otázku z úst člověka, který právě vyhrál milión.

Role lidí a zvířat není symetrická. Není známo, že by si tygr vykrmoval nějakého člověka.

Být šťastný je schopnost těšit se z toho, co je ti dostupné anebo dost pravděpodobně dosažitelné. Ona pravděpodobnost je přitom subjektivní.

Nejmíň se lidé hádají na hřbitově.

Změna je riziko a změna je život. Není života bez rizika.

Některé lidi nechávat samotné je životu nebezpečno.

V dobách nouze o místa své místo neopouštěj.

Kdo nic nedělá, těm, kteří pracují, závidí, že unaveni mohou odpočívat.

Lež je oprávněná jenom jako zbraň proti tomu, kdo ubližuje.

Lhostejnost je sestrou Bezohlednosti.

Dvojí metr

Každý člověk nosí v kapse dva metry. Jedním sobě měří, druhým všem ostatním.

Práce je prostředkem, nikoli cílem – i když to tak někdy vypadá.

Život je podivně uspořádán: dvacet let se člověk připravuje na to, aby mohl čtyřicet let dělat, co ho nebaví – a teprve ve zbytku života se zabýval svými koníčky.

Nezamčené dveře zloděje zneklidňují.

Ne každé sousto, které stačíš ukousnout, stačíš i rozžvýkat.

Uprostřed davu řvoucího po krvi nikdo se neodváží hlásat usmíření.

Člověk přímočarý řekne věci na rovinu. Křivák věci vylíčí tak, jako byste se nacházel na šikmé ploše.

Ten se nad vodou udržel, kdo nad ní udržel hlavu.

Všeobecné doživotí

Všichni jsme odsouzeni na doživotí – vinní i nevinní.

I neprůhledné dá se prokouknout.

Snadné je být statečným, máš-li své zajištěno.

Bezohlednost skrze ohleduplnost

Bezohlední býváme, protože příliš důkladně bereme ohled na svoje.

Cesta životem není asfaltová dálnice. Je to polní cesta plná výmolů a kaluží. Projít se dá dvojím způsobem: s hlavou vzhůru, přímo a bez koukání na zem šlapat do bláta, umazat si boty a pocákat ty kolem sebe – anebo opatrně se kalužím vyhýbat, obcházet překážky i problémy a s kolemjdoucími si to nerozházet.

Hlavní slabinou kopírování není kvalita kopií – ale kvalita originálu.

Dokážeme sice rozpoznat, kdy nám jde hlava kolem – to však neurčíme, kolem čeho.

Falešný slib je bižuterie ve zlatnickém výkladě.

Milovat pohodlí je velmi přirozený cit. Píle je činnost, která může být docela dobře poháněna vidinou téhož cíle.

Umírání je hra, reprízovaná jenom v případě neúspěšné premiéry.

Kádrový dotazník kata

Do rubriky Činnost píše kat Zbavuji lidi starostí.

Trouba se proflákne tím, že začne hlásat.

Obratem ruky převlékl kabát.

Velká ničivá síla nepotřebuje dlouhý čas.

Vůči těm jsme ohleduplní, kteří na nás vědí.

Kázeň není nic absolutního – kázeň je věc účelová.

Rez na železe a vrásky na kůži jsou mírou stáří.

Holiči svěřujeme svou hlavu – ne však své myšlenky.

Složitá cesta k jednoduchosti

Dospět k jednoduchosti může být docela složité.

Jednostrannost není na škodu – jde-li o správnou stranu.

Facku jen tehdy můžeš odvolat, jestliže neměla svědky.

Kdo zaváhá a zmešká příležitost popadnout býka svého Osudu za rohy, riskuje – že ho bude muset chytat za ocas a že uklouzne na tom, čeho se býk Osudu v běhu zbavuje.

Pokouším-li se rozpomenout na své mládí, napadá mne – dychtivost, očekávání, představy, nejistota a touha po něčem, o čem snít jsem se odvažoval jenom v neděli.

Jedno je potřebné – dělat mnohé.

Co je charakter

Charakter je něco, co máme ve větší míře než ostatní, co však z vrozené skromnosti méně než oni vystavujeme na odiv.

Páchat hříchy je doplňková činnost ke konání dobrých skutků.

Jsou skutky, ze kterých teprve okolnosti činí hřích.

Dostat příležitost je jako dostat permanentku na nedělní obědy.

Je hloupost osobní, za niž se člověk může stydět a omlouvat – a hloupost úřední, cynicky trvající na svém.

Čas každého směřuje ke konci.

Z vnější na vnitřní

Život je postupné přemisťování lidí z vnější na vnitřní stranu hřbitovní zdi.

Hloupost je omluvitelné, je-li stručná.

Prodejný člověk mívá nevalnou hodnotu – nezávisle na ceně.

Generační problém je nezvládnutí přechodu mezi býti kárán a kárat.

Generační problém je nesoulad mezi tím, co člověk chce – a tím, co může.

Nevinnost se neztrácí – je prostě měněna za zkušenost.

Snění ve spánku je prodloužením života.

Jsou lidé, jejichž hodnotu optimizuje teprve smrt.

Ten má spíš něco do úst, kdo dává najevo, že ledacos dokáže spolknout.

Co neznáš, nemůžeš mít doopravdy rád.

Znát nebezpečí je důležité také proto, aby bylo možno na ně upozornit.

Člověk je jenom z poloviny tak špatný, za jakého je považován – a jenom ze čtvrtiny tak dobrý, za jakého se sám považuje.

Nemůže být odpuštěno, co dosud nespácháno.

Na svět přicházíme, pod zem odcházíme.

Divák a herec

I ve vlastním životě může být člověk více divákem než hercem.

Ustupujeme ze strachu – ale také kvůli prodloužení rozběhu.

Samomluvu netřeba vést vybraně. Sebe sama člověk ani neurazí ani nezkazí.

Nemůžeš se zbavit všeho, co tě svazuje. Rozpadl by ses.

Čas je nezbytnou přísadou každé lidské činnosti.

Je snazší člověku čas zkrátit než prodloužit.

Ctnost nelze definovat bez toho, že by se uvedl výčet nectností.

Není patřičné mluvit o ctnosti tam, kde na nectnost už síla nestačí.

Čas je ve všech dobách a pro každého zbožím na příděl, které nikdo nikomu pod pultem neschová.

Cílevědomost v mysli darebáka je nástrojem zla.

Nakažlivost lhaní

Lhaní je nemoc vysoce nakažlivá.

Kdo chce upoutat lidi, aby ho následovali, musí mít zajímavá záda.

Vždycky jsem schopen lidi informovat. Bohužel ne vždy o tom, co by chtěli vědět.

Kdo v tom neumí bruslit, může se jít klouzat.

S poctivostí nejdál dojdeš. Bez ní zpravidla nejdál dojedeš.

Sotva se člověk postaví na vlastní nohy, už mu začnou cizí šlapat na paty.

Kdo má vždycky pravdu, zneklidňuje své okolí.

Než si začneš malovat budoucnost v růžových barvách, poohlédni se po barvách své minulosti.

Přiznání: Říci na rovinu, jak ses dostal na šikmou plochu.

Kde se neodolává, tam se odvolává.

Nejistota kopání jam

Kdo jámu kopá, nikdy nemá jistotu – zdali jinému.

Výživnost naděje klesá s dobou kojení.

Nejhorší lakomství je – nedat naději.

Právo je minimální objektivní program vzniklý projekcí všech subjektivních programů individuálních spravedlností.

Pravda se dovolává rozumu, Lež se obrací na city. A protože city bdí neustále, zatímco rozum jen občas, jsou šance Lži mnohokrát vyšší.

Že ti za pravdu dali – nestěžuj si.

Ten není nedočkavý, koho nečeká nic dobrého.

Nactiutrhání je poměrně objektivní důkaz, že je tu čest.

Ten nadává, jehož argumenty a síla jsou méně pohotové než slovní zásoba.

Aby člověk mohl utéci před nebezpečím, musí (1) být schopen nebezpečí rozpoznat a (2) mít nohy schopné utíkat.

Kdy se smí utíkat do lesa

Kdo se bojí, nesmí do lesa – ledaže by do něho utíkal před lidmi.

Každý je svého štěstí strůjcem – a svého prostředí součástí.

Odpor je to, co klademe, abychom nedoznali úhony nebo alespoň dali najevo. Odpor je nezbytná součást charakteru.

Důkaz to sice není, ale – čisté boty něco i o charakteru vypovídají.

Připomenout ostudu z mládí je někdy nepříjemnější než připomenout nezaplacený dluh.

Nedá jistotu, čemu nebyla dána možnost.

Ztráty a nálezy

Dokud dýcháš, vždycky je co ztratit.

Ztracené oplakávati patří se až poté, co bylo vynaloženo patřičné úsilí na hledání ztraceného.

Patří se hledati, co bylo ztraceno – ne však toho, kdo se ztratil sám, o své vůli a z vlastního rozhodnutí.

Stačí míň věřit, kde se zálohy platí.

Ano, ale ... je ohleduplná alternativní formulace, nahrazující bezohledné Ne.

Paměť a svědomí

Čisté svědomí bývá někdy produktem špatné paměti.

Dokud člověka představy pronásledují, není z nich žádný užitek. Ten se může objevit teprve poté, co byl jimi dostižen.

Já nic nezavinil. Potrestejte ty, kteří mi poskytli příležitost!

Příležitost je to, co dostáváme, abychom později na to doplatili.

Neobyčejný zážitek je to, co obyčejně nezažijeme.

Princip mírového soužití

Kdo chce bližního bíti, hůl si najde. A teprve poté, až i bližní se chopí své vlastní hole, začne se dovolávat principu mírového soužití.

Člověk je boží kopie, do níž místo vševědoucnosti a všemohoucnosti byla vložena karta spouštějící mechanismus náhodného hledání a rozhodování principem Monte Carlo podle kritéria maximální věrohodnosti.

Když jsem jako kluk sedával na voze vedle táty, všiml jsem si, že koně se nebáli aut jako takových, aut vůbec. Nevadila jim auta projíždějící proti nim – lekali a plašili se, když je náhle předjížděla auta za nimi se nečekaně vynořující.

Lidské srdce je jako zástěra – jedna náklonnost když nedůvěrou a zklamáním proděraví, nová se našije jako záplata, takže po letech vůbec nepoznáš, čím byla kdysi, nová a věřící setrvat beze změny věčně.

Podobně jako očkování dokáže vyvoláním slabé nákazy chorobou vytvořit imunitu proti nákaze silné, může i podstoupení mírné společenské otravy umožnit vyhnout se otravě mnohem protivnější.

Je možno bavit se několika věcmi najednou. Nudit se však člověk v danou chvíli může jenom z jediného důvodu.

Charakter těch, kteří své bližní zlehčují, vážívá méně nežli charakter zlehčovaných.

Nic si z toho nedělejte – vždycky se najde někdo, kdo vás považuje za darebáka.

Odolnost materiálu

Nejodolnějším materiálem je lidská lebka: dokáže uchránit mozek i před těmi nejpádnějšími argumenty.

Jeden irský, mírně upravený: Jestliže římský císař Caligula mohl udělat konzula ze svého koně, proč by mělo někoho udivovat, když ze sebe politik udělá vola?

Překlad z předvolební agitace politika: Budu-li zvolen, postarám se, aby každý z vás se měl lépe nežli kdokoli jiný!

Poslanci slouží lidu. Někdy především k jeho obveselení.

Politik opouští snaději své názory nežli svou židli.

Nikdy by tě nemělo překvapit, že ti dají za pravdu. Za komunismu za ni dávali až dvacet let.

Přesvědčivost léku

Ne každý lék dokáže nemoc přesvědčit.

Některá nemoc špatně slyší – nedá si od doktora říct.

Jen ten má právo ohledů vůči sobě se dožadovat, kdo sám se ohleduplně choval.

Nemusí spěchat, kdo zná přímou cestu.

Než dáš průchod svému rozčilení, nech předem projít rozvahu.

Boj za svou lepší budoucnost dá se vést i jako boj za vylepšení své minulosti.

Kládu, kterou ani jeden sám nezvedne, unesou oba společně. Problém, který ani jeden nevyřeší, oba dohromady nevyřeší. Síla je totiž veličina extenzitní – síly je možno sečítat. Inteligence je povahy intenzitní – sečítat několik inteligencí nelze.

Všichni máme zájem věci poznávat – mocní i bezmocní. Ovšem ti, kteří mají moc na základě poznaného stávající poměry měnit, zpravidla nemají zájem nic měnit.

Odvolání a dovolání

Zákon zaručuje, že se můžeš odvolat. Neexistuje však mechanismus, který by zaručil, že se dovoláš.

Filozof dělí období lidské dospělosti na věk odvážného mládí, věk zralosti a věk rozvážného stáří. Lékař pak na věk úrazů, věk infarktů a věk nádorů.

První a druhé zuby se člověku prořezávají – ty třetí se prostě nasazují.

Člověk se stálým chrupem v hospodě vybírá oběd s ohledem na stav peněženky a chuť. Člověk s chrupem nestálým pak s ohledem na stav peněženky, chuť a úroveň nestálosti svého chrupu.

Mému hladu se hodinky předbíhají o pěkných pár set snídaní, obědů a večeří. Můj hlad je progresivní, do nového století se projedl už dávno přede mnou.

Člověk, kterého oslavují, je oslavenec. Člověk, který se proslavil, je proslavenec.

Proto si mocný snaží nahrabat, aby – v případě pádu – dopadl na měkké.

Dohoda je ta fáze ve sporu dvou stran, kdy se s vyhlídkami výhry ocitla v dočasné rovnováze rizika prohry.

Každá cesta někam vede. Ne ovšem nutně do Říma.

Křivost a rychlost

Křivka je přímka, která se loudá.

Cesta nesjízdná pořád ještě může být cesta schůdná.

Aby se nepřepočítal, musí si člověk přepočítat.

Štěstí si někdy člověk kupuje. Neštěstí je demokratické a ekonomicky nenáročné – dostavuje se samo, ke komukoliv a bez záloh a předběžných plateb.

Obrození – nástroj transformace přirozenosti v urozenost.

Bohužel jsme tak byli ustrojeni, že žaludek si přestávky nedělá, ačkoliv by byly žádoucí, zatímco srdce si udělá – jednou a definitivně – přestože by nemělo.

Je samota dobrovolná, vytoužená – a samota nechtěná a vynucená, k níž jsme jako do vězení byli odsouzeni.

Uniforma a svoboda

Livrej je oděvem sluhů. Svobodní se uniformě vyhýbají a nenosí ji.

Pro toho, kdo žije v blahobytu, je trestem navíc představa, co všechno bude muset na konci života bez náhrady opustit.

Myšlení jiného nejvíc prospěješ, když spolu s ním nahlas začneš o věci přemýšlet.

Chudák, který si ve svátek na děravé kalhoty přišívá záplatu z lepší látky, prokázal svůj smysl pro humor.

Nápisy na pomnících

Nápisy na pomnících nelžou, pokud jde o životopisná data. Jakmile přejdou k hodnocení, předstírají.

Může být pro lidojeda omluvou, že mu přitom nijak zvlášť nechutnalo?

Přátelství se užíváním otupuje, nepřátelství se jím ostří.

Ten, kdo se domohl svého, na své si přišel.

Není zlato všechno, co se třpytí. Ale může to tak vypadat!

Člověk si koupí, jestliže potřebuje – anebo ho přesvědčili, že potřebuje.

Na otázky je možno odpovídat či neodpovídat, tj. mlčet – ale také odpovídat na otázky, které vůbec položeny nebyly.

I ten, kdo žije pro svou minulost, musí pro ni žít ve své přítomnosti a budoucnosti.

Všeobecně vzato, všichni se vyvíjíme. I k zániku je totiž třeba dospět vývojem.

Vynálezce má tolik nepřátel, kolik lidí považuje za nespravedlivé, že danou věc nevynalezli oni sami.

Dovolená a dovolení

Dovolená je název pro období, kdy můžeš dělat všechno, co ti bude dovoleno, z toho, co si můžeš dovolit.

Přítomnost zubu moudrosti nevylučuje hloupost jeho vlastníka.

V budoucnosti každého z nás se nachází okamžik, od něhož počínajíce jsou naše vyhlídky nevalné.

Příležitostná setkání je záhodno rozlišovat podle toho, čí byla ona příležitost.

Leckterý mílař, běžec dlouhých tratí, začínal jako sprintér. Aforista, naopak, jako běžec na nejkratší trati psaných řádek, často začínal jako maratonec psaním románů.

Hlava, nebo lev?

Přízemní vegetace

Z toho, že člověk si může šlapat po štěstí, lze soudit, že štěstí je vegetace povahy spíše přízemní.

Člověk je tvor už od Přírody hravý; toho kdyby nebylo, nevznikali by hráči.

Přísloví Štěstí ve hře, neštěstí v lásce je třeba chápat tak, že ten, kdo vyhrál, se manželství těžko ubrání.

Jsou výhry proher se dotýkající.

Naděje – to je záruka výhry v loterii.

Podplacená náhoda

Náhoda, která se nechala přemluvit anebo podplatit, přestala být sama sebou.

Člověk, který se nepojistí, ví, čeho se má bát. Ten, kdo je pojištěn, neví, nač se má těšit.

Náhoda je, když si nejsem jist – ačkoliv vím, že vím, oč jde.

Jistota není než možnost, která dostala definitivu.

Kdo chce mít jistotu, musí si koupit víru.

Pravděpodobnost nalezení klíče se zvyšuje, poté, co se dveře násilně vyrazí.

Mít štěstí každý den se přejí.

Příroda nemá smysl pro humor – vzniknout vtipu dovoluje jenom náhodou.

V každé hře jeden obstarává režii a ostatní hrají. To jenom v životě je každý herec ve své hře režírován mnohými.

Pod slibem naděje často se skrývá pouze útěcha.

Suchý namazanou nepadne

Jediný známý způsob, jak zabránit krajíci, aby při eventuálním pádu nepadl dolů namazanou stranou, je – kousat ho suchý.

V lidském životě hraje významnou rolu princip kompenzace: jestliže jedno nenastane, objeví se možnost jiného. Život nemá rád prázdno.

Hrát můžeš, abys vyhrál, anebo aby sis zahrál. Začasto právě možnost zahrát si má hodnotu výhry.

Výhra je dělitelná, prohra ti zůstane celá.

Náhoda dokáže být člověku užitečná, umí-li rozpoznat a pochopit, co mu sama nabízí. Ti, kdo na ni s násilím vyrukují, končívají pouhým předstíráním úspěchu.

Ten karty odkrývá, kdo si je výhrou svých karet jist.

Příčinou omylu může být, že jsme nedohlédli anebo že jsme přehlédli.

Ve hře, stejně jako v životě, trumfy vynášíme ve chvíli slibující největší užitek – někdy přehlížejíce riziko, že nám nebude dopřáno dohrát do konce.

Soutěž a spolupráce

Soutěž je hra o tom, jak se rozdělí výhra. Spolupráce je hra o tom, kolik se toho vytvoří k rozdělení.

Kdo jinému dal naději, snížil počet stupňů volnosti svého jednání.

Jsme, hrajíce své životní role, a v zákulisí se míchá osudím, aby svým tahem Osud rozhodl o způsobu našeho konce. Není to složité a On je dobře vytrénovaný, protože tahy se konají nejenom každý den, ale i každou hodinu a minutu. A výsledek tahu se oznamuje odhadem v lékařské diagnóze, v konečné verzi pak na úmrtním listě a v lidovém vydání na parte.

Mnohokrát za život se člověk ocitne v havarijním stavu. Řešení přitom obvykle využívá materiálu známého pod obchodním názvem Naděje.

Opatrnost je matka Moudrosti a teta Nudy.

Kostky v letu jsou Naděje bušící na vrata Pravdy.

Ve hře, v níž vyhrávají všichni, bývá výhra nižší než sázka.

Opojení hrou je druh vášně. A stejně jako pár sklenek vína může povzbudit inspiraci, může pár lahví vína zničit duši i tělo. O to jde – tuto tajemnou lidskou touhu dokázat regulovat, aby byla silou osvětlující cesty životem, a nebyla záplavou bořící a ničící.

Hra a pojištění

Existuje velmi úzký vztah mezi hrou a pojištěním. Obojí je mechanismem umožňujícím masovostí malých částek shromáždit prostředky na úhradu velkých jevů. Těmi jsou pojistné události (nehody, požáry povodně, katastrofy) v případě pojištění – a výhry v případě her.

Je dvojí hledání. Při tom prvním víme, co hledáme – a jde nám o to určit souřadnice polohy hledaného v místě a čase. Druhé hledání je podněcováno jakousi těžko určitelnou touhou najít, co by nám přineslo uklidnění a naplnilo naši potřebu štěstí – aniž by se naše touha vázala na nějaký konkrétní předmět.

Většinu životních rozhodnutí za nás učiní Náhoda. S procentem úspěchu srovnatelným s úspěšností našich vědomých rozhodnutí.

Život je hra, při jejímž ukončení se žádné výhry nerozdělují. Když padá opona života, úspěšná bilance zní – Dobře jsem si zahrál...!

Sázení v loterii, čtení horoskopů a naslouchání lichotivým frázím se obrací k lidské mysli stejným mechanismem – probouzením, vyvoláváním naděje.

Všechno je změna

Vyhrát je změna, prohrát je změna. A změna je život.

Hra probouzí zaujetí – a lze ji proto ordinovat jako prostředek na léčení lhostejnosti.

Poslední instancí, s níž Dějiny konzultují své kroky, je Náhoda.

Jednou z vlastností Náhody je, že nikomu nedovoluje vznést na ni zákonný nárok.

Ze zákonů rovnováhy: Kdo chce mít, nesmí váhat dát.

Nebýt rizik, nebylo by šancí.

Štěstí je především způsob vnímání světa a života.

Člověk se může živit nadějí. Ovšem – švestkovým knedlíkům se to nevyrovná.

Co život nezná

Život je hra, která nezná, co je to repríza.

Tím, že upřeli člověku vševědoucnost, poskytli mu bohové příležitost vymyslit hry všeho druhu, futurologii, kartářství a předpovídání počasí.

Jenom tam se něco děje, kde není všechno stejné.

Hra, která nebyla ozvláštněna poezií a humorem, je pouhé předstírání.

Světu chybí hravost – a přebývá sterilní a opatrnické mudrování.

Pokud jde o štěstí, nikdo nepochybuje, že právě on si je zaslouží. Jedině štěstí tento názor nesdílí a směje se na někoho úplně jiného, zcela bez zásluh.

Usměvavá náhoda

Náhoda, která se na mnohé usmívá, málo vynáší.

Základním problémem Náhody je to, že i ona musí čas od času provést vyúčtování. Kdy tak činí, je ovšem věcí Náhody.

Nevadí, že po cestě, kterou jdete do neznáma, už šel někdo před vámi. Podstatné je, zdali taky došel zpátky.

Hry mají své výhry, prohry a režii.

Bůh stvořil člověka, člověk vymyslil Hru – aby se potom neomaleně domáhal Stvořitelovy rady, jak úspěšně hrát.

Naděje je jako jablko – když dlouho bez užitku leží, ztrácí vůni i chuť.

Slovesný způsob naděje

Naděje není indikativ, ale kondicionál.

Náhoda je ta část Všehomíra, o niž se Stvořitel rozhodl nestarat.

Náhoda není odpadkový koš zákonitostí.

Hra se podobá hledání. Může být, že není tak důležité nalézt – důležité je nepřestávat hledat.

Náhoda je kůň na dlouhé ohlávce.

Naděje vysokého zisku chodívá ruku v ruce a rizikem vysoké ztráty.

To, co koření Hru, je – riziko prohrát.

Pro pobavení

Volby jsou hazardní hra, v pravidelných intervalech vypisovaná státem pro pobavení jeho občanů.

Náhoda může Hráče uživit – ne však s Jistotou.

Falešný hráč je autor hry, jejíž pravidla zapomněl předem zveřejnit.

Optimista má s pesimistou společné to, že oba neznají pravděpodobnost.

Osud je jenom jiný název pro Náhodu.

Člověk je hříčkou v rukou Osudu. To jenom ve Hře vyzývá Osud k zápasu.

Kdo uteče, vyhraje – pokud si předtím stačil vyzvednout výhru.

Politika je hra o nezodpovědnosti.

Hráči a herci

Hravost dítěte se obvykle vyvíjí v jednom ze dvou směrů: stává se Hráčem anebo Hercem. Zatímco pro herce je výzvou vytvořit lidskou postavu, vyzývá hráč k zápasu Osud.

Volby jsou voliči vnímány nejspíše jako sázka na koně, případně v ruletě nebo jiné hře – s tím nepatrným rozdílem, že je voliči umožňováno, aby – byť v míře jen téměř zanedbatelně malé – osudu napomohl. Výhodou ovšem je, že se za účast ve hře platí pouze nepřímo, prostřednictvím daní.

Život je rovnice, v níž počet neznámých vysoce překračuje počet konstant. Řešení je možné jen přibližně, zkusmo, metodou pokusu a omylu. To, že jsme nedosáhli optimálního řešení, nás netrápí zejména proto, že se o něm nikdy nedozvíme.

Kanibalismus a láska

Může být pro kanibalismus odsouzen člověk, který druhého láskou sněd?

Žena je tvor mnohostranného použití: v mládí skýtá potěšení, ve stáří útěchu.

Za mlada se mu zdávaly sny, v nichž vystupoval jako vlastník harému. Ještě k stáru poskytoval harém jeho snům své prostředí – při změněné roli: býval v nich eunuchem. Ovšem, eunuchem vrchním.

Jakkoli lákavě by znělo slovo mnohoženství – ale, umí si někdo představit ten houf tchýní?

Ženě nevadí, že jí lžeš – pokud hraje v tvé lži záviděníhodnou roli.

Přál bych si, aby má žena chápala, co říkám. Netrvám však na tom, aby chápala, co tím myslím.

Žena si možná nepřeje, aby ses jí dotýkal – rozhodně si však přeje, aby sis přál dotýkat se jí.

Žena vnáší do věcí pořádek se stejným zaujetím, s jakým vnáší zmatek do řad přítelkyň svého muže.

Žena dokáže uspokojit, ošetřovat a postarat se o mnoho mužů. Muž jenom občas uspokojí a postará se o jednu jedinou.

Zkouška z panenství

Zkoušku z panenství lze úspěšně složit jenom jednou.

Nudista je vlastně člověk v uniformě – někdy dost obnošené.

Paměť a galantnost

Opravdu galantní muž nezapomíná na ženiny narozeniny – aniž by si přitom pamatoval, kolikáté to jsou.

K zakázaným konverzačním tématům o svatební noci patří – rozvod.

I těžce nemocný muž se dokáže zamilovat do své ošetřovatelky či lékařky. Chybí nám doklady o případech zamilovanosti do zubařky či zubní instrumentářky. Strach a zbabělost totiž erotiku spolehlivě tlumí.

Láska na první pohled může být pouhým důsledkem nedostatečné pozornosti.

K tomu, aby sis utvořil romantický obraz ženy, potřebuješ jistý odstup.

První dva lidé vznikli nepohlavně: Adam jako neúplná kopie boží, Eva partenogenezí z jeho žebra.

Které žebro

Nejistota ženy o jejím původu pramení ze dvou zdrojů: (1) z vlastních zkušeností jedné každé z nich a (2) z objektivního faktu, že chybí doklady o tom, které z Adamových žeber bylo pro stvoření Evy použito.

Povinnost muže splnit sliby ženám učiněné mnohé by přivedla do stavu poddanství.

Žena půvabná a chytrá zároveň by měla povinně při setkání s mužem vyslovit varovnou formuli – něco jako – Cokoli řeknete, může být použito proti vám. Anebo podobně jako varuje ministr zdravotnictví na krabičce cigaret – Kouření škodí zdraví.

Varování: Nedočká se uznání, kdo vlastní ženě vypráví vtip, o němž předem prozradil, že je autorem.

Když v řeči zdůrazňujeme, že jde o vlastní ženu, máme tím podvědomě na mysli, že jsou tu i ženy nevlastní.

Kvalitní přátelství předpokládá staré přátele a mladé přítelkyně.

Ženy zajímá záhada luštění křížovek. Muže pak záhada jejich sestavování.

Láska přestává jako den přechází v noc. Okamžik přestání nezachytíš – ale ještě před půlnocí je zřejmé, že přešla.

Zamilovat se není výsledkem náhodného výběru – i když by se to zpovzdálí mohlo tak zdát.

Sociální aritmetika

K rovnicím sociální aritmetiky patří poznatek, že počet vdavek se rovná počtu ženiteb.

Matrimoniální optimismus: Jeden rozvod poskytuje šanci hned dvěma svatbám.

Lásku až za hrob nejspolehlivěji zaručí životní pojistka.

Rostlina hyne nedostatkem vláhy, láska nedostatkem času.

Jak je možné, že se hnutí za emancipaci mužů nedožaduje práva rodit děti?

Pohlaví jedince není záležitostí volby. I pak tu však zbývá možnost volby názoru nebo přístupu.

Žena může čest ztratit, muž jí musí nabýt.

Člověk je tvor bezpohlavní – a jako takový vlastně neexistuje.

Představa, že se člověk vyvinul z opice, vadí nejvíce těm, kdo mají pocit, že se ještě dost nevyvinuli.

Milovat je dovoleno bez omezení. Omezeno je pouze právo dávat to najevo.

Na počátku lásky bylo poznání, že předmět zájmu má rovný nos.

Stvoření Evy z Adamova žebra, konfrontováno s faktem, že inventura Adamova skeletu neodhalila žádné manko, vyvolává dojem, že dílo prvotního stvoření nemělo valný pořádek v evidenci spotřebního materiálu.

Třetina lidí přichází na svět jenom díky plánovací chybě.

Rozdíl v kvalifikaci: Otcem se lze stát za pár minut – matkou až po měsících.

Nestandardní počátek

Lidský život nezačíná od jedné, ale od dvou.

Mládí je strom červnových třešní – z nichž jsme párkrát utrhli, aniž by nás napadlo myslit na koš a žebřík, natož pak na zavařování.

Před láskou se nedá utéct. Můžeš se však zadýchat natolik, že se ti dechu nedostane.

Skeptický muž se nevyhýbá romantickému dvoření ženám. Neopomíjí však taktně zdůrazňovat omezenost svých hmotných zdrojů.

Nejúčinnější prevencí zájmu ženy o téma manželství je poukazovat na skromnost svých ekonomických zdrojů.

Prevence rozvodu

Staromládenectví je poměrně spolehlivou prevencí rozvodu.

Stará panna neovdoví.

Staromládenectví nevylučuje placení alimentů.

Staropanenství jen částečně je určováno časem.

Přítel mého přítele je i mým přítelem. Přítelkyně mé přítelkyně mou přítelkyní nebývá.

Částečně cizí

Před manželkou, vytýkající nám styky s cizí ženou, se nebráníme poukazováním, že pro nás není tak úplně cizí.

Když tě tvá žena přistihne – při svém nečekaném návratu – v posteli s jinou ženou, můžeš jí oprávněně vytknout nedochvilnost a nespolehlivost. V takové chvíli je však taktické svého práva se vzdát.

Záliba v milování pomíjí – záliba v jídle je věčná.

Láska je luxus, který se zdaňuje zvláštní přirážkou.

Sex je geniálně vymyšlený mechanismus, jímž Stvořitel učí lidi spojovat příjemné s nezbytným.

Láska je průsečík dvojího bloudění.

Paměť opakováním sílí, lásky opakováním slábnou.

Postel proti předpisu

Láska je nemoc, při níž se v posteli přitěžuje.

Láska je dočasná koncentrace zájmu k jedinému subjektu.

Láska je zemětřesení, které domy boří – ale také staví.

Žena je tvor, v němž se komplex vědomí, že byl zhotoven z ušetřeného materiálu, transformoval v zásadu už víc nešetřit.

Porodnost je společenský ukazatel. Porod je záležitost jedinečná a vlastně soukromá.

Říká-li gentleman dámě, že by ji nerad přivedl do maléru, neznamená to, že by se o to rád nepokusil.

Mnohoženství podporuje staromládenectví a ženskou nevěru.

V podmínkách mnohoženství je manželská věrnost záležitostí asymetrickou – jenom žena může být nevěrná.

Povinné předplatné

Uzavírat manželství znamená abonovat předplatné na hru o lásce s povinností návštěvy i při změnách repertoáru.

Sexual harassment – volný český překlad: Pohlavní šramot.

Láska je produktem přemrštěné, jednostranně optimistické představivosti. Ubývá zcela zákonitě s tím, jak se tato představivost vrací k normálu.

Milování může být dřina – mozoly však nezanechává.

Láska je záležitost nevratná, avšak opakovatelná. Milování je manipulace se spotřebním materiálem.

Velikost milenecké lásky lze měřit jenom subjektivně. Všechny pokusy o její objektivní změření vedou k výsledků trapným a směšným.

Zralá fáze lásky: nechtít ztratit.

Ze zásad sexuální turistiky

Na Venušin pahorek doporučuje se vystupovat oklikou.

Hospodin stvořil muže, jen tak, pro své potěšení. Pak mu stvořil ženu – pro jeho potěšení. Ovšem, z použitého materiálu.

V kořenech mužské žárlivosti je nejistota, zdali Adam dostal Evu jako dar anebo jako půjčku.

Ve vztahu k ženě každý muž by raději byl pytlák než hajný.

Jelen nosí své parohy objektivně, mužský subjektivně.

Kdyby muž ženě opravdu něco na očích viděl, nenašel by odvahu jí slibovat.

Žádost o ruku

Muž, svou nabídku k sňatku formulující jako žádost o ruku, si počíná naprosto věcně: úklid, vaření a praní se bez rukou neobejde.

Šlapat chodník znamená

šlápnout vedle

.

Kdyby neuměl zapomenout, člověk by se nedokázal znovu zamilovat.

Slovní obrat Láskou by ji sněd lze považovat za lingvistický důkaz někdejší existence kanibalismu.

Antikoncepce nebrání styku – reguluje ho.

Kdo za manželku pojal ženu s fantazií, nedoplatí se.

Ženská představivost hladce překoná mužskou solventnost.

Kdy je lépe vidět hůře

Aby muž dokázal poskytnout ženě všechno, co jí na očích vidí, musel by si rychle pohoršit zrak.

Nedostatek lásky vyplývá z chudosti citu. Nedostatek milování pak z omezené příležitosti.

Za láskou uháníme na bujném oři. Ne však za milováním – odřený zadek totiž milování komplikuje.

Exhibicionista je člověk, který se stydí být neviděn.

Je nesnadné vysvětlit a objasnit, co se děje potmě.

Platonické milování možná unaví oči, uši a jazyk, ne však ruce a to ostatní.

Podprsenka je protéza prsou.

Podprsenka je antigravitační zařízení, odkládané poté, co byla prsa přemístěna do polohy rovnoběžné se směrem gravitačních siločar.

Rozvinul se dívčí válkou

Feminismus v Čechách začal Libuší a rozvinul se dívčí válkou.

Jak si kdo ustele, tak ho i jindy žena donutí.

Teorie lásky může být zajímavá jenom pro ty, které už znudila praxe.

Láska patří k oborům, které se bez teorie docela dobře obejdou.

Prostitucí se zpravidla rozumí obchod v oblasti sexu. Předmětem obchodu však může být cokoliv.

Sex je hra provozovaná na hřišti vybraných sliznic lidského těla. Láska mantinely tohoto hřiště podstatně rozšiřuje.

Většina mužských žije podobna květinám: aby rozkvetlo, obojí potřebuje zalévat.

Základním mechanismem přátelství je dotýkání myšlenek osob téhož pohlaví. Základním mechanismem lásky je dotýkání osob rozdílného pohlaví.

Auto a domácnost

Rozdíl mezi autem a domácností je v tom, že domácnost je dovoleno řídit i pod vlivem alkoholu.

Rozvedená žena ví, že život s jediným mužem je nesnesitelný.

Rozvod je manželská karanténa spoléhající na mechanismus imunizace.

Sex je hra schopná poskytovat požitek, ale také vystavit riziku. Je to hra, při níž se vyhrává v případě remízy.

Sex je plýtvání energií, omluvitelné tím, že jde o energii z obnovitelných zdrojů.

Sex je hra, kterou kazí úsilí vyhrát.

Sex bez účasti ducha je pouhý pohyb valivý, s účastí deformace a tření.

V případě diabetiků i láska by měla být slazena cukerínem.

Láska začíná svlékáním, aby pokračovala oblékáním a obouváním.

Od stolu a lože se rozvádíme, když stůl oprázdněl a lože vychladlo.

Smrt muže je to, co z ženy udělá vdovu.

Kosoúhlý trojúhelník

Manželský trojúhelník nikdy není pravoúhlý.

Součet úhlů manželského trojúhelníku vždycky vykazuje deficit.

Má-li mít manželský trojúhelník dva úhly ostré, musí mít jeden úhel tupý.

Manželské milování lze hodnotit jako produkt dlouhodobé investice. Milování mimomanželské pak jako investici krátkodobou, někdy dokonce jednorázovou.

Kde láska hoří plamenem, je na místě objednat mast na popáleniny.

Staromládenectví je produktem skepse.

Zvědavost je nezbytná pro milování, ne však pro lásku.

Kdyby se ženy vydávaly do boje zakuty v brnění, prohrály by všechno.

Žena je rozporuplný tvor: Někdy nedostatkem oděvu trpí, jindy si na něj potrpí.

Umění lásky zahrnuje odvahu překonávat ostych – ale jen někdy odvahu překonávat strach.

I Stvořitel chyboval

Chyba není nic nečestného. I Stvořitel chyboval a pak své chyby napravoval vyhnáním Adama a Evy z ráje anebo vyhubením hříšného lidstva potopou světa.

Pozná had, že ho na prsou hřeje homosexuál?

Svoboda, stejně jako vaše krásná žena, vám zevšední – nebude-li tu někdo usilující vás o ně připravit.

Poběhlice = neposedná žena.

Klíč je symbolem věrnosti – jeden pro jedinou ... Paklíč je ovšem děvkař – otevře každou.

Původně bylo milování míněno jako podmínka nutná pro množení se. Dnes je rozmnožení zpravidla nežádoucím důsledkem milování – a někdy i postačující podmínkou pro to, abychom si milování odřekli.

Do definice lásky patří se započítat i vypranou košili a vyžehlené kalhoty.

Mravnost ženy nespočívá jen v odhodlání udržet u sebe kolena.

Velká láska nevzniká jako součet, ale jako součin citu těch, kdo do ní vstupují.

Matematika a láska

Láska se snáší s matematikou – a nesnáší s účetnictvím.

Největší věrnosti dosahují pomluvy a dluhy.

Láska k sobě samému patřívá k nejtrvalejším.

Být věrný jenom proto, že už nedokážu být nevěrný – to není ctnost, ale záznam ve zprávě o zdravotním stavu.

Součástí definice věrnosti není omezení na jediné. Je jí omezení na jediné svého druhu – jedinou ženu, jediného muže. Nevím však, proč bych nemohl být věrný zároveň své ženě i své sklenici.

Láska na první pohled? Snad. Nenávist ovšem se probouzí nejdříve na pohled druhý, případně další. Láska je totiž samorodá; k nenávisti se nedojde bez jistého úsilí.

Také levák hledá tu pravou.

Cizí země bývají dobývány s vyhlídkou si je podmanit, ženy s představou nechat se podmanit.

Krátkodobě i dlouhodobě

Nevěra je v případě muže kontrolovatelná krátkodobě, v případě ženy dlouhodobě.

Žárlivost je oheň, který si umí sám přikládat.

Žena byla Stvořitelem darována muži proto, aby se měl kdo o něho starat, protože tak nemůže činit sám, maje na starosti ženu.

Předvídavost Stvořitele je vskutku geniální: Jak mohl dokázat stvořit ženu, tvora s takovým talentem pro telefonování, v době, kdy nemohl tušit, že člověk někdy něco takového vynalezne?

Žena je jediný nástroj, který se používáním neopotřebovává, ale zdokonaluje.

Práce šlechtí člověka. Zvláště pak ženu.

Není tak těžké přimět ženu, aby vám byla po vůli. Stačí si zjistit, k čemu její vůle směřuje.

Přestávka jako prevence opotřebení

Láska vydrží déle, dopřejeme-li si občas přestávku na oddech.

Žárlivost vzniká tím, že při kontrole položek Má dáti a Dal nabýváme dojmu, že jsme přeplatili.

Součet atributů ženskosti je ukazatel, údaj o němž pas i občanský průkaz vedou velice nedbale.

Ženatý muž je svobodný muž, který v blíže nespecifikovaném čase zanedbal svou obranu.

Ženatí muži žijí v průměru déle než svobodní, protože jsou proti nebezpečím života dlouhodobě otužováni.

Jeden z rozdílů mezi mužem a ženou spočívá v tom, že – na co si zvykne, muž chce podržet, zatímco žena to chce vyměnit.

Ženy mají neomylnou schopnost rozpoznat místa, v nichž jsou hradby mužské obrany nejchatrnější.

Péče o figuru

V tanci má figuru na starosti muž; žena se o ni dost nastará, když zrovna netančí.

Od žen, za které jsme zaplatili, očekáváme slevu ze zásad.

Žena by měla být jako sen – po procitnutí nechat na sebe zapomenout.

Kdo nabyl dojmu, že pochopil svou ženu, měl by se nad sebou zamyslit.

Žena má snahu předělat muže k obrazu své představy. Pokud se muž neubrání, je ztracen.

Ženy milují serióznost. Zlehčování věcí je pro ně nepřijatelné – ledaže by se nařídilo seriózně, totiž oběžníkem.

Poznatky obalové techniky

V případě ženské módy platí, co je známo pro obalovou techniku zboží obecně: součet kvality obsahu a lákavosti obalu bývá konstantní.

Mezi velké omyly v oblasti interakce obou pohlaví patří představa, že ženy se mužům vzdávají. Právě v tom okamžiku totiž, kdy muž usoudil, že překonal poslední obranné pásmo, žena nabila a zalícila.

Hranice mezi neodolatelností a odolatelností žen je posouvána v závislosti na množství disponibilních žen.

Z toho, že námořní tradice nezná mořského mládence ani mořského dědka lze usuzovat, že mořské panny se rozmnožují vegetativně, pučením.

Trávení a otrávení: Co člověk kdysi láskou sněd, ho po pár letech dokáže dokonale otrávit.

Ryba nebo savec?

Z biologické taxonomie: Přísluší zkoumání mořských panen do nauky o rybách (ichtiologie) anebo se patří zahrnovat je do bádání o mořských savcích (kytovcích)?

Jaký společenský titul patří mořské panně poté, co ztratila panenství? Mořská paní? Padlá mořská dívka?

Ráj je zařízení pro dva, instalované na dobu určitou, tj. s dočasným trváním.

Žena – i skromná a prostá – umí počítat do sta. O ní muž učený – s vypětím – nedopočítá se do pěti.

Přitažlivost těles je perfektně popsána gravitačním zákonem. Bohužel není znám žádný zákon schopný popsat vzájemnou přitažlivost nebo odpudivost lidskou.

Lidé jsou jediná známá tělesa, jejichž přitažlivost dokáže za čas změnit znaménko a začnou se vzájemně odpuzovat.

Déle, protože pomaleji

Ženy přicházívají pozdě, protože jejich vnitřní čas probíhá pomaleji nežli vnitřní čas mužský. Tím lze vědecky vysvětlit, proč se dožívají delšího očekávaného věku.

Povětrná žena = slečna v televizi předčítající předpověď počasí.

Moment překvapení má zásadní důležitost ve válce, v lásce a při čtení knihy.

Podle vašeho partnera se pozná, jak vysoké jste kdysi měl o sobě mínění.

Ani po setmění nemají všichni stejné vyhlídky.

Existuje podobnost mezi vegetariánem a homosexuálem: ten první preferuje nesprávnou potravu, ten druhý nesprávné pohlaví.

K projevům nepřízně osudu patří zejména zpráva sekretářky o nevrlosti šéfa, oznámení ženy o nevěře milenky a upozornění daňového úřadu na nedoplatek daně z příjmu fyzických osob.

Dvojí předjíždění

Přestupek dvojího předjíždění v oblasti sociálních vztahů: když tvá milenka udržuje tajný poměr s někým třetím.

Zbožňování začasté se podobá modloslužebnictví.

Na rubu oddacího listu neměla by – jako varovné upozornění – chybět přehledná rozvodová statistika posledního desetiletí.

Lidi dělíme na ty, proti kterým máme výhrady, proti nimž nemáme nic, pro které nemáme nic a pro něž máme slabost.

Po vzniku manželského trojúhelníku záhy vzniká i čtyř-, případně víceúhelník.

Láska je infekce, vytvářející pouze dočasnou a neúplnou imunitu vůči nové nákaze.

Horotvorná činnost

Láska hory přenáší. Proto je na místě považovat ji za činnost horotvornou, případně za narušování přírodního prostředí.

Co je to protimluv? Příklad: manželství z rozumu.

Nesnášenlivá slepice může být stejně dobře žena s nízkou úrovní tolerance jako samička kura domácího šetřící vejci.

Motivem návštěvy salónu krásy bývá klamat tělem.

Úplné tělesné doznání

Striptýz možno interpretovat jako úplné tělesné doznání.

Ženatému styky s lehkými ženami přitěžují, styky s těžkými ženami mu však nepolehčují.

Filantrop zahrnuje svou přízní celé lidstvo. Ženatý filantrop musí tuto přízeň omezit jenom na jeho mužskou menší polovinu.

Sváděje ženu, máš dvě možnosti: buď ji rozpálíš anebo pohoříš.

Z délky sukní na stav mravnosti obtížno usuzovati.

Osamělým možno být v okolnostech absence dalších subjektů anebo také v okolnostech zástupů dalších subjektů. Je nesnadné být osamělým ve dvou, případně tolika, kolik se jich vejde kolem jednoho stolu.

Otíráš-li si slzy, neučiníš zbytečné, otřeš-li si i nos.

Časem všechny slzy uschnou – a jenom sůl zůstane jako důkaz, že se plakalo.

Polednice a oběd

Polednice je žena objevující se v poledne, ačkoli nebyla pozvána na oběd.

Podle toho soudě, kolika pěkným, záviděníhodným ženským se za života dostalo mužských budižkničemů, budou muset tam nahoře vyplácet v mnoha případech vysoké náhrady za ušlé potěšení.

Rodina je základ státu. Není proto divu, že stát vypadá jak vypadá – když je jeho řízení svěřováno mužům, kteří už řadu rodin rozvrátili.

Jestliže se řeč muže rozchází se skutečností, je na místě konstatovat, že lže. Řeč ženy se nikdy se skutečností nerozchází – protože se s ní nikdy nesešla.

Muž se ohlíží za ženou. Žena se na muže neohlíží.

Límec z lišky Bystroušky

Půvabná a inteligentní žena se vyskytuje zhruba stejně často jako límec z kůže lišky Bystroušky.

Muž, který vzal roha, neriskuje parohy.

Kdo za ženou běhá, toho ona doběhne.

Žena je rovnice, která místo neznámých má známé.

Co ženu spolehlivě vyvede z rovnováhy: vyrovnanost muže.

Morální zásady ženy výrazně zpevní, ví-li, že má rozpáranou spodničku.

O čem svědčí pelichání

Jestliže láska dává člověku křídla, bylo by možno její vyhasnutí vysvětlovat mechanismem pelichání.

Jablko je předmět nesporně inspirativní: Pramáti Evu inspirovalo k navádění Adama, s následkem ztráty ráje, Afroditu k vyvolání trojské války skrze Parida a Helenu, na straně jedné – a na druhé straně Isaaka Newtona k objevu gravitace, Viléma Tella ke sportovní lukostřelbě a neznámého vynálezce k pálení calvadosu. Jak je z této statistiky patrno, vedla inspirace skrze ženské subjekty k maléru, zatímco to, k čemu se došlo skrze mužské subjekty, slouží lidstvu dodnes.

Feminismus je druh sexuálního ochranářství. Podobně jako mají cla chránit domácí producenty jablek anebo vepřového před dotovanou zahraniční konkurencí, mají sexistické zákony regulovat projevy přirozeného biologického zájmu příslušníků opačného pohlaví.

Mládí končí ve chvíli, kdy člověk začne stříbrný vítr pociťovat spíše jako průvan.

Uklízení jako destrukce

Každé uklízení nese v sobě určité znaky destrukce.

Přívlastek unisex je spojován se středověkými kláštery a současnou módou.

Nezvaný host může získat statut hosta zvaného, nepřichází-li s prázdnýma rukama.

Být vdovec není nic nečestného – pokud ses o své vdovství sám nepřičinil.

Staromládenectví může být důsledkem strachu z žen, mužské mazanosti, převahy opatrnosti nad rozkošnictvím, případně nevzhlednosti schopné vyděsit i menšího psa. Staropanenství je prostě důsledkem zanedbatelného zájmu z mužské strany publika.

Ne vždycky lidé oddaní musejí být oddáni.

Pro mužského po šedesátce žádné dívčí lýtko není přitažlivější nežli husí stehno.

Před první světovou válkou se muži vzrušovali pohledem na ženský kotník, mezi válkami pohledem na ženské lýtko a po druhé světové válce pohledem na ženské stehno v minisukni. Jisté rozpaky vyvolává představa, co bude na ženách vzrušovat muže – nedej Bůh – po třetí světové válce.

Platí obecný zákon, podle něhož muž stárne rychleji nežli objekt jeho sexuálního zájmu. Tím se dá také vysvětlit významné procento rozvodů.

Žena se někdy neodhalí jen proto, že ji napadlo, jak nesnadné bude odhalovat se ve vzdálenějším budoucnu.

Čekání jako element věčnosti

Základem věčnosti je čekání – a když se člověk nečekaně dočká, je z toho dočasný malér.

Talent ... viz Nedostatek příležitosti.

Sebevětší osobní kouzlo odejde s příchodem zánětu okostice.

Není snadné ovládat cizí jazyky. Někdy je však stejně nesnadné zvládnout svůj vlastní.

Diplom je – mimo jiné – písemný doklad o tom, že bylo zamhouřeno oko. Diplom je písemnost z oboru fyziologické optiky.

Stává se, že nedokážu pochopit, co jsem kdysi dřív odvodil a vypočítal. Stává se, že sám u sebe člověk propadne.

Počasí je záležitost vědecky předvídatelná naprosto přesně, pokud jde o pohyb frontálních rozhraní – a předvídatelná jenom velice přibližně, pokud jde o mokro v botách.

Předpověď počasí je pokus o prozrazení vesmírného tajemství.

Keltové – zvláštní lid. Všude byli a přece se na ně nic nesvádí.

V některých případech je možno zkušenost vydávat za produkt představivosti – dokážeš-li přesvědčit o tom, že si umíš představovat.

Z nabitého vědomostmi těžko si vystřeliti.

Záruční list stvoření

K hlavním úkolům vědy, zejména kosmologie, patří nalezení záruční doby, s níž byl stvořen svět.

Fyzika zajímá, jak moc je rovina nakloněná – psychologa, kam je nakloněná.

Mechanika studuje pohyb po nakloněné rovině. Kriminalistika pohyb po šikmé ploše.

Součástí poznání je i cesta, po níž jsme k němu došli.

Je mnoho lékařských rad a doporučení, podle nichž se dá přežít – ne však žít.

Člověk se vyvinul z opice, která odmlouvala.

Nápad se rodí z okolností, vynález z příležitosti.

Specializaci a dělbu práce umožnila existence jedinců jednostranně šikovných a jedinců všestranně nešikovných.

Rychlost šíření ticha

Je rychlost šíření zvuku zároveň rychlostí šíření ticha?

Kdo se chová pod úroveň chování svých rodičů, podlamuje platnost zákonů dědičnosti.

Návyk na lék se léčí v první fázi zvyšováním dávek léku – a ve druhé fázi změnou léku.

Fanatismus je rezignace na pochybnosti, zřeknutí se alternativ a tím i kritiky a rozhodování.

Kdo má fantazii, rozšiřuje svět.

Nápady se hemží jako houbami po dešti. A jako ony – jen některá je k upotřebení a v případě některých jde o život.

Co jsi nepochopil, nemůže tě přesvědčit, nemůže ti dokázat.

Základní program stomatologické protetiky: Zub za zub.

Hypochondr je člověk s bohatou fantazií jednostranně orientovanou do oblasti svého zdravotního stavu.

Inspirace je zázrak pro osobní použití.

Žák pozná, zdali učitel dělá svou práci z nezbytnosti anebo s potěšením.

Inteligence je schopnost pitvat sama sebe, tj. schopnost vivisekce.

Kdo chce měřit všem stejně, slabým by měl měřit mírněji.

Nepřesnost přesnosti

I přesnost metody může být posouzena nepřesně.

Růst nemocnosti je součástí společenského pokroku.

Tím, že se jevy pojmenují, nebyly ještě poznány. Tudy vede dělicí čára mezi vědou a ne - vědou.

I hlupák má svůj zdravý rozum.

Rozpomínání může potěšit, ale také zabolet. Zapomínání je emočně neutrální, asi jako ztrácení věcí dírou v kapse, kterou jsme doposud neodhalili. Výjimkou je situace, kdy začneme ztracené postrádat.

Za teorii se leckdy vydává produkce všeobecného zmatku, který se teprve životní praxí musí pracně zbavovat nánosu nedůsledností, nejasností a prázdných frází.

Cizí skrze vlastní

Nemůže dobře používat cizí jazyk, kdo neumí užívat svůj jazyk mateřský.

Bývaly doby, kdy člověk využíval sílu svých svalů, pak sílu zvířat s ním žijících – a v posledních dvou stoletích získává sílu na účet úspor dob dávno minulých. Síla, získávaná rozbíjením struktur atomových jader, případně jadernou syntézou, jde vlastně přímo na účet Stvořitele.

S tím, jak přibývá lidí, stoupá význam zásady tolerance.

Každý lék si svou nemoc najde – ne každá choroba však má svůj lék.

Etika – na rozdíl od zákona – nežádá, aby ses choval tak dobře, jak je nutno, ale tak, jak je možno.

Opravdové myšlení neprodukuje absolutní pravdy – spíše jen pravdy podmíněné.

Mystika – světový názor, který ze světa vyškrtl konstanty.

Nápady nelze zakázat. To však nevylučuje, že by některé měly být postaveny mimo zákon.

Všechno, co se děje, děje se v čase a v pohybu. I pohyb se ovšem děje v čase.

Co určuje hodnotu

Hodnotou svého nápadu si můžeš být jist teprve poté, až ti ho ukradnou.

Také myšlenky se kradou. Zlodějem se však může stát jenom ten, kdo sám nemá v hlavě vykradeno.

Kdyby se velikost hlavy přizpůsobovala objemu jí produkovaných a v ní sídlících myšlenek, potřebovali bychom podstatně menší čepice.

Přidáváním slov myšlenka řidne.

Dobrý nápad, podobně jako dobrý den, se neokouká.

Myšlenka se podobá zvlhlé sirce: někdy zapálí, jindy ne.

Jsou myšlenky, které zahřejí – a jiné, z nichž zamrazí.

Světlo myšlenky může být zatemněno a třeba i zhasnuto jejím zmateným výkladem.

Hluboká v mělkém

Hluboká myšlenka v mělkém mozku se utopí.

Věděním se lze nakazit během několika hodin či dnů. Myšlením až po letech.

Myslit – znamená jít proti proudu řeky k jejímu prameni.

Myšlení je prošlapávání cest v neznámém terénu – anebo oprava cest v terénu známém.

Předpokladem myšlení je nechat svět vstoupit do vlastní hlavy.

Nápady dělíme na cizí, vlastní a osvojené.

Objektivní je, čemu dávají za pravdu všichni – ale také, s čím nesouhlasí nikdo.

Mnoho měr odvodili lidé od rozměrů svého těla nebo životního prostředí – palec, stopu, loket, věrtel, žejdlík, kámen. Kupodivu přitom přehlédli tak důležitou objemovou míru, jakou je sousto.

Mám názor na spoustu věcí – nemám však dost síly, abych na všech svých názorech trval.

Život je jako vlak, který tě unáší do dáli – a ty jenom díky občasnému kodrcání si uvědomuješ, že ještě žiješ.

I starý prostatik může být velice vyčuraný.

Hledat a nacházet

Myslet znamená – zpochybňovat a hledat – a jen někdy nacházet a nalézat uspokojení.

Na každý neduh existuje lék. Jenomže, než se k němu prozkoušíš, nežádoucí účinky těch už odzkoušených léků tě stačí zahubit.

Fakta není třeba vymýšlet. Na fakta stačí ukázat, případně je pojmenovat.

Nesmrtelnost...? A umíte si představit, že budete žít celá staletí s pokaženým trávením, napůl hluchý, sotva popadající dech, s bolavými klouby pajdající nekonečnými pláněmi vesmíru ?

Zkušenost je imunita proti opakování zkušenosti – jde-li o zkušenost nepříjemnou, a zvýšená nakažlivost vůči opakování zkušenosti – jde-li o zkušenost příjemnou.

Přenosné a neúnosné

Mnohé choroby jsou přenosné – a mezi nimi některé společensky neúnosné.

Pravidelné děje se v souladu s pravidlem – i když pravidlo samotné může být značně zašmodrchané.

Pravda se nachází v permanentní převýchově.

Dvakrát měř, jednou řež – a přitom důsledně zachovávej tohle pořadí operací.

Bacily jsou zboží nepodléhající clu.

Spravedlnost je, oč všichni usilují – za předpokladu, že ji sami budou smět definovat.

Kdo neví, nemůže lhát – může se však mýlit.

Diagnostikovat a léčit nemoc dokáže zpravidla lékař lépe než pacient. Umřít na ni však umějí oba stejně dobře.

Věda a demokracie

Mezi nejspolehlivější způsoby jak zničit vědu patří prosazovat v ní demokratické principy. O myšlenkách se nehlasuje a nápady se nedostavují každému se stejnou intenzitou.

Vztah mezi pozorováním a myšlením: Pozoruji, že se myslí méně často než se myslí, že se myslí.

I chyby jsou součástí řešení.

Farmakoterapie je mírné travičství, obvykle konané pod odborný lékařským dohledem.

Biologický věk člověka je měřitelný podle počtu zubů, zralosti kostí a délky vousů. Pro obě pohlaví – i když norma není táž.

Osobnost je člověk, od něhož lze brát bez toho, že by z něho ubývalo.

Badatel je člověk, který špatně zvládá svou zvědavost.

Je možno oslňovat díky své dobré paměti – a také díky špatné paměti jiných působit dojmem, že jsou předkládány nové myšlenky.

Paměť je způsob konzervace událostí. Co se nepokazilo, bylo zřejmě dobře sterilizováno.

Zapamatování a zapomenutí

Nezbytnou podmínkou zapamatování jednoho je zapomenutí jiného.

Ten není nemocen, kdo se po svém zdraví neptá.

Hodnotit dokonalost znamená přirovnávat ke vzoru.

Nejlepší učitel plavání je tonutí.

Na kůži jde o funkci a vzhled. Pod kůží jenom o funkci.

Pravda je odevzdání se.

Pravda neslouží, pravda spolupracuje.

Jediné případy, kdy pravda vítězí, jsou ty, kdy lež se nedostavila.

Hlavním problémem výchovy je neujasněnost cíle a vzoru.

Selhání: Praxi teorie zklamala a teorie v praxi nenašla inspiraci.

Choroby dělíme na přenosné a nepřenosné. Ty první pak na přenosné lehce a přenosné s námahou.

Kdyby lidé důsledně dodržovali zásady prevence, lékaři by náramně zchudli.

Lékař honorovaný za výkon to s propagováním prevence nemůže myslit upřímně.

Co nejnižší vstupné

Svět je muzeum kombinované se zoologickou zahradou, do něhož vstupujeme usilujíce platit co nejnižší vstupné.

Průměrnost je věčná – průměr nelze odstranit, jenom posunout, pokud možno žádoucím směrem.

Prvenství objevu není v tom, do daného bodu poznatkového prostoru jako první vstoupit – ale jako první tento vstup zaznamenat, zaknihovat, zveřejnit.

Impotence není dědičná – množí se vegetativně, odnožováním.

Pochopení obecného principu lze usnadnit rozborem speciálních příkladů.

Dieta je forma podplácení Osudu.

Jak ukazují molekulární biologie a genetika, každý jsme svůj. Shoda mezi lidmi je vlastně hra o podobnosti. Otázka nezní, zda ANO či NE, ale – JAK MOC se podobáme a lišíme.

Osud, který nabídl člověku možnost vzniknout a být, mu posléze nabízí i možnost přestat být. Do této jednoduché hry vstupuje lékař se svou medicínou, aby ji zkomplikoval smlouváním a uplácením.

Cizími slovy

Některé společenské vědy existují jen díky tomu, že je dovoleno nazývat samozřejmosti nesrozumitelnými cizími slovy.

Vychloubáním můžeš povyrůst v očích těch, kdo nevědí. V očích vědoucích naopak jenom ztrácíš.

Astronomie je součástí gastronomie – v dimenzi cen.

Na výchově dítěte se podílejí učitelé i rodiče. Rozdíl je v tom, že rodiče tak činí bezplatně.

Z výchovného hlediska zdá se být účelným rozdělovat vývojové fáze vychovávaného jedince do následujících kategorií: (1) období, kdy pohlavku neuhne, (2) období, kdy stačí uhnout, ale ne utéci, (3) období, kdy uteče, ale facku nevrátí a (4) období, kdy vychovateli facku vrátí.

Rozum je síto, které spoustu nápadů nechá propadnout mezi drobné smetí – protože není schopen všimnout si barvy, lesku a hebkosti doteku – omezuje se na velikost a tvar.

Rozum neprodukuje nic, dokud mu smysly nedodají fakta jako materiál, o němž se má přemýšlet. Je to podobné mlýnu, jehož kola se otáčejí zbytečně, nebylo-li do něho nasypáno.

Rozum ze služby propustit – největší furiantství.

Rozum může váhat, rozhodnout však musí.

Rozumět znamená – rozhodovat s minimální možnou chybou.

Rozum máme proto, aby kombinoval a ne jenom proto, aby si pamatoval.

Řád a účel

Není řádu bez zřetele k účelu. Účelná je ovšem i krása.

Kdyby byl člověk nevynalezl řeč, lidská kultura by byla významně ochuzena. Ovšem – té práce, co by se udělalo navíc!

Řeč plodí řeč. Zejména proto, aby se mohlo vysvětlovat, že chyby, které se udělaly, jsme neudělali my.

Ne každá řeč má svoje kořeny v rozumu.

Blázinec je místo, v němž je pěstován názor, že bláznovství je věc relativní.

Být nazván debilem je žalovatelné – ledaže by tě tak nazval psychiatr. Pak by to nebyla nadávka, ale diagnóza.

Když se psychiatr zblázní, došlo k pracovnímu úrazu.

Věštění a zmražení

Hlavní důvod, proč už dnes není metoda věštění z ptačích vnitřností použitelná, je v tom, že kuřata se prodávají zmražená.

Díky vědeckému pokroku se jeden malý problém ze světa sprovodí a jiné dva velké na světlo boží přivedou. Věda svým způsobem komplikuje život i svět.

Nuly jen tehdy mohou nemálo znamenat, jestliže se netlačí do čela.

Pitva je snaha přezkoumat, zdali pacient opravdu zemřel na to, nač byl léčen.

Pacienta, který dokázal zemřít na to, co stojí v jeho diagnóze, hodnotí internista jako odpovědného a s ním dobře spolupracujícího.

Není teorie, která by alespoň trochu neznásilnila skutečnost. Podstatné je, zdali se k důsledkům svého násilí hlásí.

Hodnota a postavení

Cenu číslice více než její hodnota určuje její postavení.

Pro většinu lidí je význam školy v tom, že pro ně denně, s neúprosnou pravidelností oddělí nepatrný dílek vědění, který oni s větším nebo menším porozuměním sežvýkají a polknou. Jen tak z tisíců kapek někdy může narůst proud schopný vlastního rozběhnutí.

Když ti při vysvětlování došly rozumové argumenty, sáhni po metafoře.

O tom, co lze vnímat, netřeba dělat hypotézy – stačí pozorovat a vnímat.

Bývaly doby, kdy se odsuzovalo násilí na školách zejména proto, aby učitelé tělesně netrestali své žáky. Doba se mění – a my dnes odsuzováním násilí ve školním prostředí chráníme učitele před útoky žáků.

I holí dá se ukazovat, kudy vede cesta k vědění.

Budou-li ozbrojené násilnosti žáků pokračovat dosavadním tempem, dočkáme se možná doby, kdy bude žákovi snížena klasifikace za to, že se do učitele netrefil.

Teorie učení je disciplína přírodovědná – zkoumá proces vlastní jistým biologickým druhům, a je to tedy věda. Teorie vyučování je předmět společenskovědní, zkoumající, jak člověk (učitel) poučuje člověka (žáka). Nejde o vědu, podobně jako o ni nejde v teorii práva či politiky.

Učitel a student jsou spojité nádoby – z úrovně jednoho můžeš usuzovat na úroveň druhého.

Myšlenka předčasně zrozená předčasně zahyne.

Tomu, kdo nemoc přežil, nejeden lék se ke známosti hlásí – nebožtíkovi nikdo.

Nebožtíci zadarmo

Lékař by měl být pacientem vyplácen teprve po skončení léčby. Nebožtíci by měli mít léčení zadarmo.

Výsledek výměny názorů z očí do očí bývá doprovázen přenosem infekce z úst do úst.

Bylo by naivní domnívat se, že dobrota srdce může být prevencí infarktu.

Nárok na moudrost nevzniká stářím.

Můj vztah ke sportu je demokratický: ať si kdokoli dělá cokoli – hlavně, aby mezi sportovní aktivity bylo zařazeno také nicnedělání.

Dietetika je věda usilující přeměnit tlusté střevo v tenké a tenké odstranit vůbec.

Být moudrý – k tomu nestačí umět skrývat hloupost.

Statistika odhalí mnohé – mimo jiné i to, kdo si ji objednal.

Povzbuzovat chuť

Učitel by měl povzbuzovat chuť k vědění – podobně jako dobrá kuchařka umí povzbudit chuť k jídlu.

Nebýt bláznů, nedokázali bychom definovat normalitu.

Nemůže položit rozumnou otázku, kdo nemá na věc už předem názor.

Myšlenky jsou neprodejné. Ovšem, aplikace některých z nich jsou prodejné velice dobře.

K čemu zuby, když tě přešla chuť?

Dobré nápady také stárnou a ztrácejí schopnost být užitečné – ovšem neztrácejíce přitom svůj intelektuální půvab.

Pedagogika je dáma velice nedůtklivá – protože dobře si vědomá slabých míst své pověsti.

Věda je způsob, jakým člověk ve svém vědomí vytváří obraz světa. Zajímalo by mě, zdali Stvořitel v tomto lidském obrazu dílo svého stvoření poznává.

Ve škole se v žádném dni žák mnoho nenaučí – dnů je však hodně.

Škoda talentu, který musí být využíván ke svému utajení.

Podnět k provedení inventury zdraví vydává nemoc.

Sluha a pán

Tělo je v mládí obratný a pohotový sluha a ve stáří nerudný a mrzutý pán.

Substancí člověka je jeho duše. Ta je ovšem ke spatření pouze v zrcadle ducha, včetně jazyka.

Teorie plodící jenom další teorie je vlastně neplodná.

Rozchod s mládím bývá usnadněn příchodem nemocí.

Nemocí je pestrý výběr. Bohužel není na nás, abychom si vybírali.

Způsob zaokrouhlování závisí na základu zvolené soustavy číselné.

Je-li ten učitelem, kdo na nic jiného nestačí, stanou se z jeho žáků učiteli jenom ti, kteří na nic jiného nestačí.

Nápad koření ve skutečnosti – a létá v oblacích.

Věda odpovídá na otázky tím, že předem zužuje prostor jejich smysluplnosti, čímž zároveň vytváří prostor pro otázky nové.

Věda usiluje rozpoznat, co bylo explicitně záměrem Stvořitele. Umění je pokus nacházet, co je v díle stvoření jenom implicitně zahrnuto.

Chybami se člověk učí – dělat chyby jiné, jinak, jinde a jindy.

K formám prodeje tělesných orgánů: nakoupit za pět prstů.

Rovnováha oftalmologické bilance: oko za oko.

Kvantita v kvalitu

Kvantitu mění v kvalitu první kapka (kterou se začne) a poslední kapka (kterou přeteče).

Protože normální je stárnout, nezestárnout znamená omládnout.

Čím závažnější nemoc, tím riskantnější terapie získává své oprávnění.

Není jasné, proč je patronem hasičů svatý Florián. Zato je úplně jasné, proč jím nemůže být Prométheus.

Lidé jsou dnes vyšší než bývali a nižší než budou. Jenomže velikost člověka nelze měřit v centimetrech jako jeho výšku.

Fyzika konstatuje, že se Země točí: kolem své osy, kolem Slunce a spolu se Sluncem kolem bůhví čeho. Otázkou Jak se Země točí se fyzik ptá po způsobu otáčení a filozof po smyslu otáčení. Odpověď na první otázku dává matematika, na tu druhou může odpovědět jenom ten, kdo tohle všechno roztočil.

Daleko i hluboko

Dalekohledem vidíme daleko, mikroskopem hluboko. Zařízení umožňující vidět hluboko do věcí vzdálených se nazývá fantazie.

Víra začíná tam, kde skončil důkaz.

Zdravotnickou osvětu šíříme, abychom prodloužili lidský život.

Řešení problému se najde, vyhledá, vymyslí – anebo odloží.

Existence dvojího je předpokladem sporu. Důsledkem jediného je absence pohybu, zastavení vývoje, nemožnost změny – a vlastně zánik.

Nízký charakter nevylučuje vysokou glykémii.

Lékař v závěti

Člověk toužící po dlouhověkosti nezahrnuje do závěti svého lékaře.

Jedinou dobrou vlastností zlého je, že pomáhá rozpoznat dobré.

Všeho do času, zub času na věky.

I tak lze definovat stárnutí: … tím, že se časové úseky, kdy máš potíže, prodlužují – a zároveň intervaly, kdy ti nic není, se zkracují.

Dříve než začneš kontrolovat, zda byl daný úkol vykonán svědomitě, překontroluj jeho smysluplnost.

Životu se těžko odvyká. Smrt je však výborný psycholog – umí přesvědčit.

Právo určovat právo mají jenom ti určováním práva pověření – přičemž součástí tohoto pověření je povinnost kontrolovat funkčnost jimi určovaného práva.

Aktuálnost problému neurčuje datum jeho projednávání – tu určuje jeho povaha.

Práci zadáváme tím, že uvedeme postup a žádáme jeho provádění. Problém zadáváme tím, že uvedeme, čeho je třeba dosáhnout – a ponecháme vůli, nápaditosti a píli subjektu, jakou cestou se dostane k cíli.

Pravidlo inverzního tréninku: Co se nejvíc namáhá, to nejdřív praskne.

S těžkým i loučení těžké

Dokonce i člověk, který se nemá příliš rád, se se svými nadbytečnými kily těžko loučí.

Znalost určitých obecných matematických postupů přivede někdy člověka do situace, kdy odvodí a spočítá některé vzorce, o nichž se dá ještě dlouho dodatečně bádat, co vlastně znamenají.

Omylům se spolehlivě vyhneme, přestaneme-li se pokoušet. Bohužel se tímto způsobem zavře také cesta k objevům.

Platí, že testy s vysokou spolehlivostí identifikující nemocné, mají také vysoké riziko, že za nemocné budou považováni i mnozí zdraví.

Čím chudší je badatelovo zjištění, tím bohatěji musí být dokumentováno.

V případě obézních rodičů i sirotci bývají obézní.

Právě tak jako existuje neohrabanost tělesná, setkáváme se i s neohrabaností intelektuální.

Vegetarián je člověk, který v potravním řetězci přelezl o pár článků dopředu.

Masožravci na býložravce

Zásady racionální výživy možno interpretovat jako úsilí převádět masožravce na býložravce.

Strach má obrovskou sílu. Tak třeba strach z infarktu dokáže přimět člověka, aby uvěřil, že mrkev je chutnější než řízek.

Duševní slabost léčí psychiatr. Komu se však svěřuje léčba duševní obezity?

Opakem duševní slabosti je duševní síla, případně dokonce duševní otylost.

Jsou-li nežádoucí účinky ordinovaného léku závažnější nežli jeho účinky žádoucí, je na místě nemluvit o farmakoterapii, nýbrž o travičství.

Moudrost je svérázná, hloupost univerzální.

Je možno strádat nedostatkem informace – ale také strádat jejím nadbytkem, v situaci, kdy je intelektuální kapacita hlavy menší než objem informace, která se hlavě nabízí.

Bezednost vzdělání

Když si prohluboval vzdělání, ještě nikdo nenarazil na dno.

Úplně svěží, tj. prázdnou, paměť má novorozenec – a sklerotický stařec.

K rizikům znalosti cizích jazyků patří i to, že lze říkat nesmysly více způsoby.

Život je permanentní proces transformace hmoty. Ovšem, od jisté úrovně složitosti transformace nadaná schopností vnímat. Ve stádiu člověka pak dále schopností za vnímané pociťovat odpovědnost.

Strach – je pojem označující dvojí: (1) strach z neznáma, jako produkt fantazie a (2) strach ze známého, jako produkt zkušenosti.

Názor se může vznášet v oblacích. Zdůvodnění musí stát na zemi.

Můžeš celý život čekat na geniální nápad, kterým bys ohromil. Při tom čekání neškodí ovšem tu a tam sbírat i nápady docela skromné, kterými udivíš.

Jestliže tě přepadly pochybnosti, jde o násilí – ne však žalovatelné.

Člověk se může cítit silný, protože ví, ale také proto, že ví, že je obklopen davem, s jehož názorem se ztotožnil.

Ke svému oboru se nejednou hlásí i ten, ke kterému by se žádný obor nikdy nepřihlásil.

Nové zásady neváháme stavět do jam, které zbyly po vyvrácených starých zásadách.

Stovka racionálně myslících mozků, neschopných tolerance, může docela dobře dojít rovnou do pekel.

Co pohání svět

Mudrovat o osudu světa dokáže v hospodě každý pivní strejc. Ve skutečnosti je svět daleko významněji ovlivňován lidmi, kteří dokáží obstarat děti, uklidit a uvařit oběd, zašít kalhoty, zasadit brambory a vyzdít odpadní jímku. Svět není dopředu postrkován duchaplným mudrováním, ale prací, účelnou a řešící problémy.

Emoce odmítají započítat Rozum. Rozum však existenci emocí v úvahu brát musí.

Přírodní zákony se od zákonů společenských liší zejména tím, že platí i o nedělích a ve dnech státem přiznaných svátků.

K anatomickým nedůslednostem lidského těla je třeba počítat i to, že nos není konstruován jako párový orgán. A přitom už v dětství se právě nos tak často rozbije – a také v dospělosti se do nosu dává a do nosu dostává.

K důsledkům živelních pohrom nejsou započítávány škody, které ti způsobil čas.

Všechno, co se děje, probíhá v čase. V čem však probíhá čas?

Pojišťujeme se pro případ živelní katastrofy – zemětřesení, požáru, záplav. Pojistku pro případ katastrofy zvané smrt pak ohleduplně nazýváme pojištěním na život.

Zázrak pro vlastní potřebu

I člověk racionální myslí na zázrak. Jeho skepse se jeví v tom, že tak činí potají, výhradně pro vlastní potřebu.

Náš vzhled, včetně případné obezity a křivých nohou, dokážeme utajit jen v míře omezené – zejména díky svému krejčímu. Nedostatky své inteligence umíme utajit vlastními silami – zejména pak mlčením.

Při ztrátě hlavy, u níž nedošlo k současné ztrátě rozumu, vzniká podezření, že rozum ani předtím v hlavě nebyl.

Zkušenost vzniká jako vědomí souvislosti.

Vzdělání není jen souhrn poznatků – ale zejména poznání, jak poznatky kriticky hodnotit a aktualizovat.

Myšlení se neobejde bez hodnocení.

Hloupost a chytrost jsou vlastnosti měřené na stejné škále. Jak se zjistí, kde má tahle stupnice nulu?

Odložená konzumace služeb: když majitel pohřebního ústavu zjišťuje, že se prodloužilo očekávané dožití.

S každým novorozencem pohřební službě vzniká klient – jen s jistým odkladem.

Červivé poznání

Také jablko se stromu Poznání může být červivé. Touto červivostí je možnost zneužití vědy, případně jejích nežádoucích důsledků pro vzdálenější budoucnost.

Zajímavost odpovědi je zakořeněna v zajímavosti otázky.

Dotud se dobře měří, dokud se nepřeměří.

Těžko být sám sobě oporou.

Jsem ochoten připustit existenci své obezity. Přijdete však o mou přízeň, budete-li o mně šířit informaci, že jsem tlustý.

Že máš břicho, břicho samo rozkecá. Každé jen trochu objemnější břicho je tedy břichomluvec.

Člověk je ochoten vzít k sobě ledacos, z toho, co na sebe vzít by ho ani nenapadlo.

Zkušenost je poznání, jemuž se dostalo výsady interpretovatelnosti, což je možnost označit poznané jako dobré či jako špatné.

Ploché nohy jsou nedostatek tělesný. Ploché svědomí nedostatek morální.

Zahlédnutí je produktem interakce viděného a vidícího.

Zuby jsou služebníci člověka, s nimiž rozchod je doprovázen upřímnou lítostí a začasté i opravdovou, nefalšovanou bolestí.

Mezi všemi zuby má zub moudrosti nejkratší věk dožití. Přicházívá nevítán, odcházívá za doprovodu násilí, po dobu své existence je využíván jen okrajově.

Díra v hlavě

Z jistého hlediska nazíráno – díra v zubu je dírou v hlavě.

Mléčné zuby přicházívají s očekáváním, někdy doprovázeným pláčem. Odcházívají spíše nenápadně, vytlačovány z řady svými nástupci. Ti, když dosluhují, bývají dlážděni stříbrem, korunováni zlatem a nakonec z falešných důvodů odstraňováni vůbec.

Zuby jsou nejenom nástrojem kousání, ale také dekorací úsměvu.

Plodů fantazie lze užívat pro potěšení – ale také jako součást poznání. V tom druhém případě je ovšem třeba podrobovat plody fantazie kontrole rozumem. To však vůbec nevylučuje, že se samotné potěšení může stát předmětem rozumové úvahy.

I na to, že něco nepřichází v úvahu, přicházíme teprve po jistém uvážení.

Tak dlouho nedával najevo, co si myslí – až vyšlo najevo, že nemyslí.

K vlastním nemocím přistupuje lékař mnohem šetrněji a podstatně méně radikálně než k nemocím svých pacientů.

Přátelé a pacienti

Člověk rozlišuje lidi na přátele a ty ostatní – lékař na pacienty a ty doposud zdravé.

Plány děláme především proto, abychom měli s čím srovnávat výsledky a viděli, v čem jsme se nestrefili.

Ani v případě neúspěšného řešení není na škodu ukázat, že jsme měli dobrou vůli.

Koncept přirozenosti se odvolává na koncepty zvyku a normality. Ten druhý přitom znamená průměrnou hodnotu a vysokou četnost výskytu. Přirozené tedy je, s čím jsme si zvykli často se setkávat, co se vnutilo naší paměti a co ovládlo naši představivost.

Náš názor je kombinací našich představ a znalostí skutečnosti na straně jedné – a našich přání na straně druhé.

Kdyby přírodní zákony podléhaly schválení parlamentem, dodnes by předměty padaly k zemi z nepochopitelného důvodu, věta kosinová by se probírala v gramatice a Archimédes by byl osobou dějinám neznámou.

Jak se dostat do čítanek

Do čítanek se lidé dostávají ani ne tak kvůli své zasloužilosti – ale díky vkusu těch, kteří o obsahu čítanek rozhodují.

Vykládáš-li minulost, měl bys počítat s námitkami svědků. Věštíš-li budoucnost, měl bys mít na paměti námitky vrstevníků, kteří tvou věštbu vezmou za slovo.

Vývoj technologií ukazuje, že jsme schopni vyrobit pětinásobek – a zároveň schopni zničit padesátinásobek toho, co kdysi.

Lékaři nepatří se odporovat – mohl by tím vysvětlovat svůj neúspěch při tvém léčení.

Tisíce let prehistorie lidstva byly naplněny především bojem proti hladu – aby dnes moderní lékařství dospělo k názoru, že pro přežití je nezbytné naučit se s hladem žít.

Až donedávna byl hlavním problémem lidstva nedostatek potravin. Dnes, kdy podstatná část lidstva má potravin nadbytek, je hlavním problémem můj diabetolog, podle jehož názoru bych měl žít ve stavu stálého hladu.

Nejčastěji se vyskytujícím výrazem ve slovníku diabetologa je termín mírný hlad – jako nutná podmínka dlouhého přežití. Zní to skoro tak laskavě jako zpráva, že vlk mírně ohryzal ovečku.

Jestliže platí, že lidé držící dietu přežívají déle ve srovnání s gurmány, lze soudit, že platí něco jako zákon konstantní celkové konzumace – že totiž život končí, jakmile dojíme svou dávku. Někdo rychle a jiný pomaleji.

Jestliže dnes pliváš na to, cos včera vychvaloval, na sebe pliváš.

Z kladných stránek byrokracie: Ze světa prolezlého byrokracií se člověku radostněji odchází do důchodu a dokonce i z takového světa vůbec. Byrokracie našeho života je příčinou, proč se tolik nebožtíků šťastně usmívá, že unikli z jejích spárů.

Bezradnost a váhavost

Byrokracie je projevem bezradnosti úřadů nad úlohou řídit systém a váhavosti občana, který se neodvažuje poslat ji do míst, kam se cestuje lezením, zato však bez pasu a víz.

Hranice Rozumu překračují se bez pasu a víz.

V případě admirála k násobilce patří umění plavat.

Advokát bývá vyhledáván, ačkoli nebývá oblíben.

Při debatách o poslanecké imunitě by měli mít páni poslanci jako povinnou domácí četbu uloženu Haškovu povídku o šafáři Nyklesovi a panu správci Passerovi. Výjimka by se udělovala na základě páně poslancova čestného prohlášení, že neumí číst.

Dívčí válka a husitství

Dva největší příspěvky české historie ke světovému společenskému vývoji: (1) dívčí válka jako příspěvek k tradici feministického hnutí a (2) husitství jako iniciativa k protestantskému reformismu.

Hlavní mužská postava české mytologie, Přemysl Oráč, je figura poměrně bezbarvá, zejména ve srovnání s životní činorodostí jeho ženy Libuše a vůdčích postav ženské války Vlasty a Šárky. Ve srovnání s dneškem ze konstatovat, že barvitost žen v politice pominula, zatímco bezbarvost mužů se zachovala.

V počátcích přemyslovské vlády bývala česká podřízenost vůči německým panovníkům materializována dodávkami smluveného množství volů. Z historických záznamů však nikde není doloženo, že by se touto kontribucí množství volů v Čechách bylo kdy vyčerpalo.

Po pádu komunismu se na stole světové politiky objevil staronový problém smysluplnosti existence malých států. Lze soudit, že někdejší obavy z jejich formování po roce 1918 byly velmi prozíravé. Důvod je vlastně statistický: Malé státy jsou nestabilní proto, že jsou náchylné pouštět se do válek se sousedy bez zábran, které doprovázejí rozhodování velmocí. Vědomí síly zřejmě vyvolává větší vědomí odpovědnosti za případné následky, které by konflikt velmocí učinil mnohem hrozivějšími nežli jsou důsledky hašteření trpasličích národních států.

Formování států na principu národním nebo občanském? Obávám se, že ani národní homogenita států nezabrání sporům a válkám – protože příčinou konfliktů je prostě přirozená náklonnost lidí k nim.

Zločin a moc

U zdroje každé velké koncentrace moci (včetně majetku) byl zločin.

Výjimečnost je vlastnost ve svém okolí vyvolávající nutkání házet klacky pod nohy.

Politika je záležitost špinavá – boj o moc se přece vede všemi prostředky. Fakt špinavosti politiky je však také indicií, svědčící o tom, že lidé na čistotu nijak zvlášť nehledí.

Podstatnou část mezilidské komunikace tvoří obviňování jedné strany druhou z nepravostí všeho druhu – nespravedlnosti, podvodu, lži.

Obyčejný člověk se liší od diplomata tím, že s člověkem, kterého předtím obvinil z kdejaké nepravosti, si za jeden stůl nesedne a sklenku s ním nevypije.

Většina tak zvaných velkých lidí se stala velkými tím, že byla postavena před zvětšovací skla sdělovacích prostředků.

Své zástupce volí lid především proto, aby měl co kritizovat a do čeho se strefovat.

I tam, kde zloděj nenašel, berní úřad najde.

Aby se svět jako celek vyvíjel pozitivním směrem, stačilo by, kdyby každý z nás udělal o kousek víc dobrého než zlého.

Pokus o daňový únik

Útěk zloděje z místa činu je zároveň pokusem o daňový únik.

Normalizací se rozumí proces návratu k normě. A protože normou může být cokoli, může se i normalizací stát cokoli.

V dimenzi Mám – Chtěl bych mít se nedosáhne rovnováhy: může být všechno ukradeno, rozkradeno a vykradeno – ale nikdy dost nakradeno.

Ke specialitám českého vládnutí patří, že prvním krokem nově nastupující vlády je zahájení šetření o tom, co všechno bylo s požehnáním a pomocí odstupující vlády rozkradeno.

Lustrační osvědčení je ta součást kádrového posudku, v níž je žádoucí – na rozdíl od ostatních částí – být hodnocen záporně.

Obrana je oprávněná reakce na útok vůči nám vedený. Touto obranou může být také útok preventivně vedený vůči možnému původci útoku. Oprávněnost posoudí ten, kdo vyhraje.

Účelem našich válečných příprav je odstrašit potenciálního útočníka tím, že na něho ve vhodné chvíli zaútočíme.

Naše zahraniční politika je naprosto mírumilovná. Válku jsme vypověděli jenom jako reakci na provokativní odmítání našeho protivníka vyzbrojit se.

Výnos a přínos

Ve věcech povahy úřední jen málokterý výnos bývá přínosem.

Od svého kancelářského stolu požadujeme především, aby se na něm pravidelně objevoval výplatní sáček.

Co je v pravomoci, nemusí být v moci.

Žádný trpaslík se ještě neurazil, byv osloven – Obře ...

Politika těžko nepomlouvat.

Fáze politikova vztahu k občanstvu: (1) vemlouvat se, (2) vymlouvat se, (3) být pomlouván.

Také přeplácením dá se podplácet.

Chudoba cti netratí – ledaže by ti kolem tebe byli bohatí.

Devalvace svobody

Špatným hospodařením s ní také svoboda devalvuje.

Cenzura je dokladem toho, že ušlechtilý úmysl ve službách moci zpanchartí.

Demokracie má končit přijetím zákona, jeho plnění má být řízeno autokraticky.

Civilizace je proces, díky němuž se lidé za horka oblékají, aby se pak ochlazovali klimatizací.

Rozšiřování práv člověka, bez toho, že by se zároveň rozšiřovaly jeho povinnosti, ve svém důsledku vede k ohrožení práv člověka.

Civilizace je nátěr, který za nepříznivých okolností rychle vybledne, poškrábá se, odprýskne a odpadne.

Nejvíce lidí vyhubí lidé.

Člověk touží být obdivován a udělá všechno pro to, aby mu záviděli.

Ovládat se – na to demokracie nestačí.

Nahoru může člověk vyšplhat anebo tam být vykopnut.

Člověk je nenahraditelný jenom ve vztahu k těm, o které se stará. Kdo se o nikoho a nic nestará, je naprosto postradatelný.

Zločinec chlebodárcem

Každý zločinec je zároveň zaměstnavatel – policie, soudů, vězeňské služby. Měl by tedy za ně platit státu sociální a nemocenské pojištění.

Inflace je trest za to, že se nám zachtělo budoucnosti.

Předpokladem dobré pověsti je mlčenlivost těch kolem.

Pověst příliš dobrá může dokonce odstrašovat.

Doznání je okolnost polehčující poté, co ti ho připočetli k tíži.

Genialita zločinců stoupá s tím, jak genialita policie klesá.

Střízlivě nahlíženo, v konfliktu vraha a zavražděného lidstvo nadržuje vrahovi.

Poslanci jsou taky lidi – jen o málo horší než lidé mimo parlament.

Chodit a myslit

Na vojně tě naučí dokonale chodit – a stejně dokonale odnaučí myslit.

Ohleduplnost vůči mocným je blízkou příbuznou podlézavosti.

Po volbách nejenom vláda se mění, ale i kamarádství.

Republika je dědic monarchie, která zkrachovala.

Politika může udržovat v povědomí veřejnosti nápaditost jeho myšlenek. Tato cesta je však prakticky neschůdná. Proto se politici raději zviditelňují prostřednictvím nejrůznějších afér, vhodně vyvažujících potřebu publicity s nežádoucími vedlejšími účinky vyvolávajícími nechuť obecenstva.

Zákon podmiňující dokázání viny průkazem špatného úmyslu obviněného, tj., jeho pravdivým přiznáním, dokazuje, že zákonodárci zahráli malou domů a že o svých charakterech nemají žádné pochybnosti.

Lidé na opačných stranách bojové linie nemohou být vůči sobě neupřímní.

Nebýt rozdílných jazyků rozuměli by si vojíni nepřátelských stran lépe než vojín s generálem téže strany.

Rovnost lidí je kondicionál. Lidé by si byli rovni, kdyby...

Stranickost je opakem moudrosti.

Politická stranickost vylučuje mnohostrannost.

Komunismus funguje jenom na hřbitově. Vně hřbitovní zdi se komunismus jenom předstírá.

Každý je napravitelný – od chvíle, kdy už nemůže hřešit.

Poklona a dojem

Udělat poklonu je snazší než udělat dojem.

Po válce určuje vítěz, co bylo hrdinství, co lest a co zrada.

Sejít s očí – to může politika úplně zničit.

Politik je člověk, kterému by občan nesvěřil správu svých úspor ani opatrování svého psa – kterému však klidně svěřuje správu celého státu.

Moc je nesmírně těžká. Proto je na místě neustále ji zlehčovat.

Určovat si plat

Poslanci jsou jediní státní zaměstnanci s právem sami si určovat plat.

Pracovní náplň politika tvoří zatloukání afér minulých, likvidace afér stávajících, prevence afér budoucích a v ušetřeném čase pak řízení státu.

K osobnostnímu profilu politika patří dostatečně vysoká otrlost vůči ostudě.

Velkým společenským tragédiím nezabrání žádné racionální úvahy. Zdrojem poučení jsou jenom hrozivé důsledky katastrof.

Z politiky se odchází s konexemi a ostudou.

Politické přesvědčení je něco jako absolutní hodnota funkce. Znaménko se dosazuje podle potřeby.

Dokud se vítězí, všichni válku schvalují.

Moc i bezmoc

Lid je ve státě zdrojem veškeré moci i bezmoci.

Člověk vyroste v občana jenom tehdy, bude-li živen kaší pochybnosti.

Všude na světě osli hýkají stejně.

V zájmu generálů je válku vyhrát, ne však války odstranit.

I k tomu, abys byl nezaměstnaný, musíš mít jistou kvalifikaci.

Lidé se sdružují podle svých názorů nebo podle množství svých peněz.

Úspěch člověčenstva není roven součtu úspěchů jednotlivých lidí.

Koncept trvale udržitelného rozvoje se týká společnosti jako celku – musí však být realizován chováním všech členů společnosti. Přitom stačí, aby třeba jen jediný z nich zaujal stanovisko A proč já...? a všechno se zhroutí, protože nikdo nechce být za vola, i kdyby ho to mělo stát krk.

Kdokoli chce víc než nabízí průměr, žádá, aby někdo dostal míň než průměr.

Většina zlodějů naší doby chodí do práce s kravatou.

Dluhy nejsou nepříjemné. Na obtíž je povinnost dluhy splácet.

Ke své svobodě má člověk podobný vztah jako ke svému zimníku. V létě nepotřebuje zimník – a když je mu dobře, neshání se po svobodě.

Koho politik nezklame

Kdo očekává, že politik bude lhát, nemůže být zklamán.

Změna v čase je pojem objektivně měřitelný. Pokrok – to už zahrnuje hodnocení a tedy i subjektivní názor.

Stát se občanem neznamená zvítězit nad zvířetem v sobě. Znamená to s oním zvířetem se dohodnout.

Občanská práva jsou něco jako biologické společenstvo v daném ekosystému. Čím víc se rozmnoží, tím silněji omezují nároky jedince nároky jiných jedinců, takže se musí nutně ustálit jakási rovnováha, nad kterou chtít a žádat znamená zároveň – při rovnosti členů společenství – vzdávat se a zříkat.

Okrást chudáka o stovku je trestuhodnější než okrást bohatého o statisíce. Chudák je bezbranný – boháč si platí ochranu. A pak, peníze boháčů jsou téměř vždycky výsledkem jiné krádeže.

Mír je stav dočasné labilní rovnováhy anebo akutní stav naprosté převahy. V žádném z těchto stavů se systém nedokáže dlouho udržet.

Pro zřízení pracovního místa není rozhodující práce, kterou je třeba udělat – ale peníze, které je možno vyplatit.

Teorie a praxe

Demokracie je společenské zřízení, názorně demonstrující, že teorie může být zcela nepodobná praxi.

Nepřijde do slávy, kdo s očí sešel.

Svět je plný omezenců, kteří dokáží jediné – ouřadovat. Samozřejmě omezeně.

Američané spotřebují tolik světové energie, protože vědí, že na kapitalismus je třeba si pořádně posvítit.

Kdo dával špatný příklad a dobře dopadl – dal špatný příklad.
Kdo dával špatný příklad a špatně dopadl – dal dobrý příklad.
Kdo dával dobrý příklad a dobře dopadl – dal dobrý příklad.
Kdo dával dobrý příklad a špatně dopadl – dal špatný příklad.

Poražení nepřátelé jsou potenciálním materiálem pro tvorbu přátel.

As long as the grass grows and the river flows (Dokud tráva roste a řeka teče – termíny platnosti smluv uzavíraných mezi americkým Kongresem a Indiány). Indiány nenapadlo, že trávu může překrýt beton a řeku zastavit přehrada.

Dávat najevo neznamená nutně – rozdávat.

Produktivita práce

Produktivitu práce definujeme jako podíl hodnoty výstupu vůči zdrojům na vstupu. Můžeme ji zvyšovat třeba tím, že při zachování úrovně výstupu snižujeme vstupní zdroje; maxima produktivity se přitom dosáhne, klesnou-li vstupy k nule. Nulový, tj. neexistující zdroj však žádnou hodnotu nevytvoří – nula od nuly pojde. Znamená to tedy, že maximální produktivity se dá dosáhnout i tím, že se neprodukuje vůbec nic.

Málokdo lže tak, aby obraz o sobě oproti skutečnosti pohoršil.

Prázdné žvanění možno považovat za prostná mimických svalů a mluvidel.

Krade se daleko víc než se stačí zavírat.

Chvála z úst darebáka už nejednu dobrou pověst zdarebnila.

Včas odejít může někdy znamenat raději vůbec nechodit.

Nejeden řečník se dožaduje času, aby stačil sdělit myšlenku – ačkoli by měl spíše žádat čas k jejímu nalezení.

Stávkující srdce představuje akutnější nebezpečí než stávkující žaludek.

Politikům by se neměl vyčítat nedostatek skromnosti – lze se důvodně domnívat, že skromně vystupující politik by občana mátl.

Univerzální lepidlo

Peníze jsou univerzální lepidlo i na trhliny v charakteru.

Život je příliš dlouhý na to, aby ho člověk mohl celý prožít s jedničkou z chování.

Během svého života si každý z nás vybere pár amnestií.

Společenský vývoj pokročil tak daleko, že se kradou lesy – a blíží se doba, kdy se bude krást voda a vzduch.

Jsi-li dobrák, nechtěj nadřízeného mít dobrákem. Odměnami bude pacifikovat remcaly a ty, kteří kritizují – a ty ostrouháš kolečka.

Patří k výsadám králů dostávat mat.

Racionalizace v odměňování: tlustší obálky, menší diplomy.

Žádné zvýšení platu úplatného soudce od braní úplatků neodradí.

K nule přirovnáván stáváš se nekonečným – ať bys byl jakýkoli.

Jízdní řád je vytištěný a do knižní podoby svázaný sen ministra dopravy.

Vydělit a odečíst

Sliby politiků je možno brát až poté, co byla předtím jejich údajná věrohodnost vydělena číslem 2,8 a od výsledku odečtena hodnota 30.

Být u moci je jako být zasažen jedem. Nedůvěra a kritika občanů jsou proto jediným protijedem a případně lékem proti politikově zblbění.

Bezpečnost velkých podvodníků garantují především malí podvodníci, jimž kousky másla na vlastních hlavách brání ukazovat na hroudy másla na hlavách těch velkých.

Nedostatek nadšení dnes bývá důsledkem nadbytku nadšení včera.

Jízdnímu řádu Českých drah lze oprávněně vytýkat vychloubačnost.

Být k nezaplacení neznamená být neúplatný.

Princip papalášství se – na základě historických zkušeností – zdá být nezávislý na aktuálně hlásané ideologii – černé, rudé nebo bílé. Základem chování papaláše zůstává vyžírka, ve všech dostupných podobách a odstínech.

Bývaly doby, kdy generálové znepřátelených stran hnali milióny vojáků na jatka válek – dovolávajíce se ochrany téhož jediného boha. Dnes si politikové navzájem vylévají kýble špíny na hlavy ve jménu téže jediné pravdy, s přibližně stejným morálním oprávněním.

Politické programy připomínají reklamu na prací prášky – nabízejí návod jak vybělit špínu lidské společnosti při co nejnižší teplotě praní – přecházejíce taktně mlčením, že čím razantněji budou vyprány špinavé košile, tím důkladněji se zasviní voda potoků a řek.

Lhář učitelem

Každý úspěšný lhář je zároveň učitelem prolhanosti.

Středověký kat byl na jedné straně osobou privilegovanou, zároveň však se sníženou ctí. V tom jeho postavení připomíná pozici politika doby současné.

Kdyby i v politice platilo, že sebechvála smrdí, museli by politikové vedle svých dosavadních požitků dostávat ještě zvláštní příplatek na koupi parfémů.

Ke kvalifikaci politika patří i schopnost umět svým oponentům spílat a nadávat.

Ke schopnostem sportovce patří pružnost svalů. Ke schopnostem politika pružnost zásad, dovolující přecházet bez skrupulí od jedné partaje ke druhé.

Nezní to možná moc povzbudivě, ale – cenzura mechanismem chybějících peněz může udělat tutéž službu jako cenzura podepřená politicky.

Obchodníkův zisk se nezmění tím, že peníze, jimiž bylo zaplaceno, pocházely z krádeže nebo prostituce. Zisk je morálně indiferentní.

Dát každému, co jeho jest, znamená – přidělovat.

Zbabělec je hrdina, který si v případě nebezpečí vybírá dovolenou.

Panchart

Český Senát je něco jako parlamentní levoboček. V mimovznešených kruzích se pro takový sociální stav kdysi užívalo označení panchart.

Jestliže podvod lze trestat jenom při průkazu úmyslu podvádět, měl by k potrestání stačit i samotný dosud nerealizovaný úmysl podvést.

Dějiny lidstva jsou dějinami mírových hnutí občas přerušovaných vedením válek.

Každému, co mu patří – jaká bezohlednost!

Aby volby byly opravdu demokratické, museli by voliči dostávat čistý list papíru, na který by své kandidáty sami napsali.

Lidská hrabivost se nezastavuje na zemském povrchu – činí si nárok na podzemní zásoby ropy, rud a dalších nerostů. Za vulkanickou činnost a zemětřesení ovšem odpovědnost nebere.

Důvodem přijímání je možnost vydávání.

Člověk jen proto někde bere, aby mohl jinde dávat. Koloběh úplatků ve společnosti.

Škodná demokracie

Největším škůdcem demokracie je chamtivost a hrabivost demokratů.

Demokracie je autodestruktivní zařízení, tj. systém, do kterého je hned při jeho vzniku vkládána bomba s nepříliš dlouhým časováním roznětky.

Je na obecenstvu, aby rozhodlo, patří-li se řečníkovi zatleskat anebo mu napleskat.

Mnohá konsolidace banky skončila konsolidací bankéře.

Problém odvádění: Jak odvádět pozornost od faktu, že se neodvádějí daně.

Politika je cestovní kancelář zaměstnávající slepé průvodce, kteří z ješitnosti odmítají nosit bílou hůl.

Politikové jsou služebníci lidu, najatí agenturou, která vzápětí poté zkrachovala.

Politika je příprava kádrů pro peklo.

Politika – kde je pokušení, jsou i ti, kteří nedokáží odolat.

Postel je ztělesnění demokracie.

Jen málokdy řečníkovi dojde, že potlesk posluchačů byl projevem jejich vděčnosti za to, že jeho projev už skončil.

Ještě větší pitomci

Televize je druhem masové psychoterapie: u diváků vyvolává uklidňující pocit, že existují ještě větší pitomci než jsou oni sami.

Podstatou svobody není absence mezí. Svoboda je kategorie podmíněná – kdyby mi stálo za to udělat, co chci, mohl bych to udělat.

Z toho, že staré časy byly špatné, nijak nevyplývá, že nové časy musejí být dobré.

Kdyby všichni přispívali k pokroku lidské společnosti tak, jak tvrdí, že přispívají – psal by se dnes rok 2 157.

I mladá demokracie se může chovat velice prohnaně.

Závrať se dostavuje zpravidla ve chvíli, kdy je to zvlášť nebezpečné. Příklady mohou být pobyt ve výšce a životní úspěch.

Krádež je krádeží, jde-li o málo. Tam, kde jde o hodně, je krádež politikou.

Bylo lékařsky prokázáno, že slovo politika může vyvolat svědění a u jedinců zvlášť citlivých dokonce kožní vyrážky.

Zamýšlejíce se nad chováním lidí klademe si otázku, zdali je ještě v normě. Obvykle nás však ani nenapadne zeptat se, jaká je vlastně ta norma.

Kaviár a dršťková

Člověk živený kaviárem a šampaňským může mít stejně mizerný charakter jako člověk konzumující dršťkovou polévku a pivo.

Mocnému nesnadno ukřivditi.

Vždycky je možnost výběru. Člověk může užitečně pracovat nebo se stát politikem.

Máloco je tak trapné jako pravda ležící na lopatkách.

Pravda vítězí, protože pravdu jmenuje vítěz.

Právo v domě moci kliky pucuje.

Právo je zástěra umožňující, aby kalhoty zůstávaly nevyprané a nevyžehlené.

Hlásání pokroku je jako reklama na dámské hygienické vložky: vždycky je tu víc možností.

Zločin je čin, obžaloba a rozsudek jsou slova. Trest je opět čin.

Politikové jsou lidé, kteří své chyby platí z cizích kapes.

Úřadování by mělo probíhat hladce. Byrokratismus nastupuje tam, kde má hladkost úřadování prioritu před jeho smysluplností.

Pravda v konfekci

Lež šije v módních salonech, Pravda chodívá v konfekci, někdy i pořízené z druhé ruky.

Chudí nejsou lepší než bohatí. Chudí mají méně příležitosti být špatní než bohatí. A příležitost, jak známo, dělá zloděje.

Reklama je úsilí zasadit do vaší mysli jisté tvrzení – a není tak důležité, zdali se tam uchytí proto, že vás zaujalo anebo proto, že ho rozhořčeně odmítáte.

Reklama ví, že předstírá. Jejím hlavním nástrojem je provokace.

Definici spravedlnosti každý odvozuje ze svého názoru.

Společenské režimy se odlišují především ve způsobu, jakým připouštějí protekci.

Poradce, který bere za svou činnost plat, nemůže být objektivní.

Se sekerou a pilou v ruce nad hromadou pařezů je obtížné dovednosti a schopnosti předstírat. Všude jinde se ve větší nebo menší míře předstírat dá. V politice pak na sto procent.

Žádný společenský převrat nedokáže všem dát a nikomu nevzít.

Život na jedničku

Kdyby se spolu s bohatstvím a slávou uváděl i způsob nabytí, nikdo by neprožil život na jedničku.

Tyranie se dá přežít jenom díky nedůslednostem, s nimiž je reálně provozována.

Tam, kde se k rozhodnutím nedospívá analýzou příčin a následků, rozhoduje se hlasováním – což je vlastně ctnost z nouze neschopnosti a nevědomosti.

V prostoru poznávání je hlasování metoda irelevantní, bezcenná a špatná. Hlasování nabývá na významu v okamžiku, kdy byla nastolena otázka využití poznatku. Hlasování není tvůrčí činnost, ale činnost organizační a úřední.

Demokratičností prostředí se nezvyšuje pravděpodobnost dostat nápad. Snižuje se však riziko, tj. pravděpodobnost, že z nápadu bude vypěstována zrůda ohrožující lidstvo.

Nejlepší ze špatného je sice nejlepší – především však je to špatné.

Veřejní činitelé mylně vycházejí z představy, že důvěra jim byla předem dána a oni si mohu dovolit zvolna ji ztrácet. Opak je pravdou – vstupují do prostředí, v němž se jim už předem nevěří a jenom výjimečně se jim podaří důvěru si získat.

Politik právem usuzuje, že byl zvolen jako nejlepší. Neprávem však soudí, že jako nejlepší ze všech. Ve skutečnosti jako nejlepší z těch, které nabídla kandidátní listina, což může být docela dobře pěkný póvl.

Co je jednotkou

Z hlediska lidské společnosti je jednotkou člověk – občan. Z hlediska Přírody je to nesmysl. Jednotkou je rodina a možná dokonce obec.

Poradenství je pokus převést práci rádců na bázi sériové výroby.

Tím, že svobodu definuješ, už jsi jí vymezil hranice.

V pořadí n-tá společenská reforma je návratem do stavu, který nastolila reforma v pořadí n-2.

Všechny revoluce slibovaly víc než dokázaly splnit.

Přínos revoluce jinak hodnotí ti, kterým výsady přinesla a jinak ti, kterým je vzala. Rozdíl těchto dvou hodnocení, odmyslíme-li si záporné znaménko, se rovná nule.

Jakmile si přisvojili výhody, transformují se staří revolucionáři v nové konzervativce.

Špatní lidé nemohou udělat dobrou revoluci.

Pevnost vlády neplyne ze síly a přesvědčivosti její politiky – ale ze slabosti a nepřitažlivosti politických idejí opozice.

Kdo míň vadí

Voliči se zpravidla nerozhodují pro toho, kdo jim víc imponuje – ale pro toho, kdo jim méně vadí.

Všichni lidé jsou si rovni. Proboha – ale v čem?

Neúspěchy, které vláda utrpěla, jsou anonymní. Úspěchy by anonymní nebyly, kdyby nějaké byly.

Kdo prodává jak koupil, je nevalný obchodník.

Člověk už tím, kam se narodil, se zapletl.

Proto nemají vězni dovolenou, že si už předtím moc dovolili.

Politologie odvozuje počátky svého oboru od augurů – věštců ze slepičích vnitřností.

Středověk a raný novověk byly epochy důsledné – proto neváhaly občas na pranýř přibíjet za jazyk.

Otrokářství – období, kdy si pán kupoval otroky. Demokracie – období, kdy si otroci platí své pány.

Politika je hra: pro herce výnosná, pro diváky nudná.

Předstírání jako způsob existence, neboli – mimoreálno na český způsob.

Schůzovat je jako pořádat závody handicapovaných: důležité je zúčastnit se.

Zápis ze schůze, dodatečně rozesílaný jejím účastníkům, je ohleduplnou připomínkou jejich nároku na sklerózu.

Přítomnost těl

Prezenční listina ze schůze je dokument, dokazující, kolik těl bylo přítomno.

O svobodě přemýšlejí zejména nesvobodní.

Komise je způsob, jak nahradit odpovědnost jedince neodpovědností kolektivu.

Bohatým je dáno a chudí občas dostanou. Nejhůř jsou na tom ti mezi tím.

Ke slávě by se měla vždy připojovat mapa cest, po nichž se k ní došlo.

Kdyby šlo v naší civilizaci všechno podle plánu, hustota lidského osídlení této planety by podstatně poklesla.

Kdyby i slova politiků byla učiněna těly – zmrzačených bychom se nedopočítali.

Není pravda, že politici vždycky lžou. Někdy řeknou i pravdu – obvykle zcela banální, notoricky známou – vždycky však tak, aby se i Kolumbus zastyděl za to, že si dovolil objevit Ameriku ještě před nimi.

Základem demokracie je možnost volby. Také v případě, kdy ti umožňují vybrat si, máš-li být zastřelen nebo oběšen.

Jak se dá čekat, zavádí parlament především takové daně, které neohrozí povinností platit pány a dámy poslance. Proto je na obzoru v rámci daně z přepychu zavedení daně z myšlení.

Právě jeden

Ve volbách, kdy by si každý sám sestavoval kandidátku, by každý kandidát dostal právě jeden hlas.

Nejedna trivialita byla už shledána hodnou pozornosti jen proto, že ji zopakovala osoba výše postavená.

Malá ostuda je spolehlivější zárukou proslulosti než velké zásluhy.

Kde není odpovědnost, těžko se dovoláš práv.

Rozvoj civilizace v Čechách: Doba, po kterou vydrží v expresním vlaku mýdlo na WC do jeho ukradení, se za posledních pět let o deset minut prodloužila.

Respekt mezi občany si může politik získat nadáním, znalostmi, skromností, pílí a nezištností. Jenomže to všechno jsou rostliny jenom pomalu plodící. Proto sází politik spíše na rychlenou flóru, jakou je předstírání výše uvedeného.

Causa mortis

V autoritativním režimu umírají státníci výhradně na zástavu srdce přetíženého péčí o blaho lidu. Demokracie připouští jako příčinu smrti státníka jakoukoli myslitelnou diagnózu, snad s výjimkou chorob pohlavních a duševních.

Civilizace dosáhne svých hranic ve chvíli, kdy nebude možno začít stavět nové, aniž by se předtím něco starého zbořilo.

Když pán klopýtl, sluha upadne.

I v tomhle se lišíme: Jednomu deset pochval nevyváží jedno pokárání, zatímco jinému deset pokárání nebrání s potěšením vychutnat jednu pochvalu.

Nebýt zmatenosti světa, nebyli by zbohatlíci.

Běda zemi, v níž podvodníci hýří optimismem a podvedení pesimisticky truchlí.

Člověk, který mlčí, je nebezpečný debatér.

Člověk nejednou funguje jako sběratel a dárce: sbírá informaci a dává vědět.

Válečný rozpočet je lákán možností výhry – a poháněn rizikem prohry.

Zadarmo draho

Někteří i zadarmo přijdou draho.

Kontrolovat, jak pilně se činí to, co bylo uloženo činit, dokáže každý trouba. Daleko obtížnější a proto jen málokdy prováděné je však hodnotit, zdali to, co činit bylo uloženo, se opravdu činit má, protože je to účelné, rozumné a dobré. I mezi manažery je mnoho povolaných, ale jen docela málo vyvolených.

Vlastnictví má svou objektivní a subjektivní stránku. Objektivně zvyšuje nezávislost jednání toho, kdo na to má. Subjektivně dává pocítit zadostiučinění tomu, kdo má, že má co jiní nemají a zejména, že těm jiným stojí za to, aby mu záviděli.

Základní vlastností mladé, nedávno zaseté demokracie je to, že – podobně jako na záhoně – první co vyraší nejsou křehké výhonky realizace dobrých úmyslů, ale plevel korupce, zločinnosti a prostituce, dravě se deroucí ke světlu a odnímající živiny tomu, co vyrůst mělo. Bohužel, nejeden zahradník naivně soudí, že plevel se časem transformuje v jedlou zeleninu a okrasné květiny, a brání tomu, aby byl plevel trhán, vykopáván a odstraňován.

Téměř všichni uznávají, že Senát je nepotřebný. Zrušen být ovšem nemůže – protože senátoři jsou (peněz) potřební.

Je drzost odmítající svážet kamení na stavbu pomníku oslavence – a drzost odmítající poděkovat za poskytnuté dobrodiní.

Naše svoboda prožívá zřejmě období své puberty.

Odpočinek od svobody

Zavírat lidi znamená dávat jim možnost, aby si na pár let oddychli od své svobody.

Svoboda jako možnost stavu jedince je pouhá abstrakce. Svoboda má reálný význam pouze v kontextu společenského soužití.

Svobodná společnost neruší vězení. Zavírá do nich ty, kdo svou svobodou ohrožují svobodu jiných. Kdyby měla být vězení zrušena, musely by se místo nich otvírat azylové domy, aby se měli kam uchýlit ti, jejichž svoboda je ohrožována.

Pěšky jako za vozem: Bývaly doby, kdy pány do úřadu dosazovala vyšší moc. Dnes je tam dosazuje nižší moc – s rozdílem jen těžko prokazatelným.

Židle je nepřenosná: politici dávají přednost krátkodobým pobytům v zahraničí před pobyty dlouhodobými. Důvod je prostý – mohlo by se ukázat, že to bez nich nejde o nic hůř nežli s nimi.

Politika jako produkt klimaktéria: Politika vzniká v okamžiku přechodu – totiž přechodu od singuláru člověk k plurálu lid.

Důsledek zákona trhu: Většina není ani tak záležitostí názoru, jako záležitostí k dispozici jsoucích fondů.

Význam většiny

Aritmetika majority: Usilovat o získání většiny má význam tehdy, jestliže užitek z faktu většiny minus užitek z faktu menšiny překročí náklady na získání většiny.

Aritmetika lidského společenství: (1) osamění, (2) pár, manželství, (3) bigamie a bigynie, trojúhelník, hlasování, většina, mnoho, politické strany, soudnictví, přehlasování, nadstranictví, parlament, partajnictví, občanská společnost, cokoliv.

Z politické anatomie: Pro toho, kdo do politiky vstupuje, má prioritu žaludek – až potom hlava.

Aby člověka jedno moudré napadlo – deset pitomostí bylo třeba prověřit a zavrhnout.

Svoboda chutná nejlépe, když ji nepotřebuješ.

Ten se o svou svobodu bát nemusí, kdo nemá žádné potřeby – a zároveň přesvědčil své bližní o tom, že nemá ani žádné jinými zužitkovatelné schopnosti.

Naše soudnictví je proto tak nevýkonné a neschopné postihovat viny naší doby, že alespoň jednou nohou pevně vězí ve středověku, zatímco zločin a hřích se už dávno prohánějí po dálnicích a na internetu.

Lid je subjekt, který lze přimět k největším obětem – ale také k projevům tak odporným jako jsou zbabělost, podlézání, krutost a nespravedlnost.

Je běžné přiživovat se na něčím úspěchu. To jenom politikové a politika umějí parazitovat i na lidské bídě.

Víra v honorář

Advokát nehájí klienta proto, že věří v jeho nevinu, ale proto, že věří ve svůj honorář.

Lež sebejistě podaná bývá často vnímána jako pravda.

Stát s mizernými zákony je mizerný stát.

Bývaly doby, kdy slovo vojevůdce skutečně znamenalo, že vůdce vedl do boje svůj voj. Dnes máme místo vojevůdců velitele, kteří svým vojskům velí z bezpečí svých úkrytů.

I tam, kde se nedá dělat nic, lze tak činit se šarmem a noblesou.

I mezi těmi, kdo nedělají nic, vykazujíce tak nulovou produktivitu svého počínání, existují rozdíly – zatímco jedni nedělají nic s minimálními náklady, přijde nic jiných někdy zatraceně draho.

Reklama je soudně nepostižitelný způsob, jak dávat lidem najevo, že platí za blbce.

Soudím, že hlavním úkolem naší doby je – příliš se neztrapnit před tváří doby budoucí.

Člověk dřív kreslil než psal – jak dosvědčují jeskynní nástěnné kresby z dávnověku desítek tisíc let. Schopnost kreslit je pak výsada rezervovaná pro nemnohé. Schopnost psát je demokratická, osvojitelná obecně, přístupná téměř všem. Ovšem jen potud, dokud nebudeme uvažovat schopnost napsat něco, co tu ještě napsáno nebylo.

Podporovat inflaci: dělat drahoty.

Donáší se, aby to vyneslo.

Úspěšné příkladem

Co bylo úspěšné, stalo se příkladem.

Mírou tvé úspěšnosti může být docela dobře objem závisti tvého okolí.

Konfrontace s horšími než jsme sami nudí. Konfrontace s lepšími zneklidňuje.

Co nařízením vzniklo, nařízení nepřežije.

Volba je preference jediného z více. Je snadné volit, nemáš-li odpovědnost za důsledky volby.

Lze si představit, že někteří se chlubí už tím, že se představí.

Lhostejnost není objektivní. Být lhostejný znamená nepřihlížet k okolnostem, důvodům, důsledkům. Lhostejnost je projev osobní neodpovědnosti za stav světa. Je to poslední předstupeň či předposlední stupeň – tím posledním stupněm je smrt.

Být velký po celý život, 24 hodin denně, je představa děsivá.

Uspořit znamená nevydat. Vydělat znamená vydat, aby se s přídavkem vrátilo.

Smělá slova se vyskytují zejména tehdy, když nic odnikud nehrozí.

Žít poctivě je pro občana samozřejmost. Pro politika je to projev charakteru.

Kde vládne právo, spravedlnost jen někdy zasedá.

Veřejné mínění je to, co vysloveno soukromě stává se žalovatelným.

Trestání jako prevence

Trestání zločince, který se provinil dnes, je prevencí zločinu, který by mohl být spáchán zítra.

Soutěž a konkurence – to jsou klíčové koncepty určující kvalitu vývoje biologického života i lidské společnosti. Patologické protějšky k nim jsou monopol a protekce, udržované korupcí.

Opozice má pro vládu význam zcela zásadní: čím by se jinak dalo vysvětlit nesplnění vládního programu?

Vláda je důležitá instituce. Kdo v ní zasedá, je ovšem zcela nepodstatné.

Historie ukazuje, že kdykoli si lid zvolil vládu, po čase zavládla nespokojenost. Lze proto soudit, že větší šanci spokojenosti by dala vláda, která si svůj lid sama opatřila.

Lepší nepřítel

Je lepší nepřítel, kterého znáte, nežli ten, o kterém nevíte.

Hlupák, který ovládá umění prosadit, aby debata klouzala po povrchu věci, není rozpoznatelný – a může být docela dobře považován za milého, šikovného, obratného a věci znalého.

Armáda je pro stát především tím, čím jsou pro divočáka zježené štětiny a vztyčený ocas.

Namyšlenost politika, přesvědčeného, že svým tlacháním určuje běh světa, je stejného řádu oprávněnosti jako pýcha kohouta na to, že svým kokrháním přivolal na dvůr jitro.

Podřízený projevuje zdvořilost tím, že zdraví jako první. Nadřízený pak tím, že vás nenechá dělat zbytečnou práci.

Demokracie je forma společenského optimismu. Předpokládá totiž, že lidé, jimž byla poskytnuta svoboda volby, se nerozhodnou nevolit.

Zásadní přednost demokracie před totalitním systémem: dovoluje občanovi nejít k volbám.

Dobyvatel podstupuje riziko nakazit se chorobami podmaněných.

Odstupné politiků a vládních úředníků je míněno jako výživné na dobu, po niž si budou zvykat na představu začít znovu poctivě pracovat.

Dobří nemají důvod znásilňovat Historii, ti špatní ano.

Žebrání je sociální zabezpečení spojené se samoobsluhou.

Oběžník a oběžnice

Oběžnice je planeta, v rámci sluneční soustavy obíhající kolem slunce. Oběžník je ferman, v rámci úřadu obíhající kolem přednosty.

Mezi příjmy, které nepodléhají zdanění, patří požitky poslanců a peníze z úspěšných krádeží a loupeží.

I v případě Augiášova chlíva zvaného lidská společnost platí: Patřičným nástrojem na kydání hnoje jsou vidle, ne vidlička.

Není úplně špatný režim, o jehož špatnostech lze beztrestně promlouvati.

V průběhu soudních jednání nejednou vyjde najevo, že hlavním spolupachatelem je obhájce.

Jak ukazují dějiny, dokázaly některé revoluce odstranit panující křivdy a zlořády. Všechny však dokázaly nastolit zmatek, křivdy a zlořády nové, do té doby neznámé.

Jeden druh přepychu, který si politik nemůže dovolit: Být statečný. Politik přistižený v opilosti se vymlouvá, škemrá, vyhrožuje a dovolává imunity – neschopen jako chlap říci: Tak jsem se namazal – a co má bejt?

Právnické vitamíny

Zdraví právníků upevňují zejména vitamíny obsažené v jablkách sváru.

Může se to zdát podivné, ale – na cizím pohřbu člověk truchlí víc než na vlastním.

Rovnost lidí je pouhá utopie. Kdybychom si opravdu byli rovni, život by se zastavil.

Že jsi na dně – poznáš podle toho, že se už nikdo nesnaží potopit tě.

Naše civilizace umí změřit délku života – ne však jeho hodnotu.

Komu nevadí, že dělá sisyfovskou, tj. zbytečnou a z okna vyhozenou práci, tomu ji nějaký trouba dobře zaplatil anebo jde o člověka, pro něhož život už ztratil smysl.

Mezi pozdravy, jimiž se loučíme – Na shledanou, Sbohem, Good by, auf Wiedersehen, Au revoir – by nemělo chybět také poněkud věcnější – Už ne.

Řízení společnosti děje se v zásadě mechanismem napravování důsledků katastrof. Prevence hraje v řízení společnosti stejnou úlohu, jakou má inzulín při pěstování cukrové řepy.

Neverbální komunikace

Facka může být stejně dobře projev násilí jako forma neverbální komunikace.

Optimismus okolí provokuje, pesimismus ho činí smířlivým.

Podle statistiky malérů soudě, má lidstvo v dávání bacha stále ještě značné rezervy.

Politiky dělíme na neschopné a všeho schopné.

Zkrácení platu se nekompenzuje zkrácením dovolené.

Plamenná řeč jen zřídkakdy zažehne požár.

K těm, kteří mají kladný vztah ke všem společenským zřízením, rozhodně patří i byrokracie.

Čím menší systém, tím víc závisí na vnějším prostředí.

Za jistých okolností i ústup může být pokrokem – viz ústup od byrokratického socialismu.

Těžko nepodkuřovat, když už sis kadidlo obstaral.

Námět k zamyšlení pro ministra vnitra: Nedá se rostoucí zločinnost ve společnosti vysvětlit zvýšeným zájmem lidí o nejrůznější druhy diet? Cožpak neplatí zásada – Řekni mi, co jíš a já ti povím, jaký jsi?

Naše chování se nejednou podobá chování lupiče, který se dovolává spravedlnosti, protože se cítí být při dělení kořisti okraden.

V úřadu řízeném voleným subjektem (např. ministrem) má být nositelem setrvačnosti, tradice a stability úřednictvo. Tato setrvačnost má být natolik silná, aby zadržela i případné snahy ministra o zdokonalení systému řízení.

Racionalizace řízení v Čechách = nové názvy pro staré zmatky.

Současnost vděčí za svou existenci minulosti – a má povinnost pracovat pro existenci budoucnosti.

Obdivuješ-li jen proto, že i jiní stejné obdivují, tvůj obdiv dlouho nepřežije. To jenom obdiv, který má své základy v rozumu, může mít delší trvání.

Příliš mnoho příliš tvrdé práce zničí člověka stejně jako příliš mnoho příliš tvrdého alkoholu.

Koryto jako důvod

Chování řeky je určováno jejím korytem. Chování člověka zpravidla taky.

Útok proti útočníkovi je přípustnou a doporučeníhodnou součástí obrany.

Pokud jde o peníze – sečítání je radostnější než odčítání.

I takhle jsou někdy rozděleny role ve hře na útočníka a oběť: kočka si hraje s myší, která na ni cení zuby, předtím než bude kočkou zakousnuta.

Nikdy jsem necítil úctu k mocným – neposkytli mi k tomu důvod.

Potenciálních darebáků, zlodějů, násilníků a dokonce i vrahů je mezi námi neomezeně mnoho. Jde jen o to, aby tyhle možnosti nedostaly příležitost se naplnit – a stát se součástí reality.

Management je umění předvídat na základě vědy – a přijatá opatření korigovat na základě toho, co zaslechl vrátný a co po návštěvě u kadeřníka povídala paní ředitelová.

Být a zdát se být

Často nejde ani tak o to, abychom byli takoví nebo makoví – ale o to, abychom se takovými nebo makovými zdáli být.

Bezohlednost lidského velikášství představuje rizika srovnatelná s těmi, jejichž naplnění vedlo k záhubě dinosaurů.

Existence voleb je tak nepatrnou zárukou demokracie proto, že nabídka, z níž lze volit, byla sestavena v zákulisí plném politických čachrů. Kde nic není, ani čert nevybere – natož ubohý volič. A celý princip demokratických voleb se tak scvrkává na právo nevolit.

Někdy, vyžadujíce vážnost a serióznost, dostáváme lhostejnost. Je to podobné jako s úctou a uctivostí. Úcta nevyžaduje uctivost – a uctivost nezaručuje úctu. To je důkazem úcty – že jsem se zabýval, věnoval se tomu, oč jde – a z hloubi své schopnosti a talentu hledal slova, jež by vyjadřovala mé stanovisko.

Až na parte

Někdy až na parte napíšou o člověku pár slov uznání.

Záznamy politické policie jsou dramatickou četbou srovnatelnou s klasickými dramaty o zlu a násilí v lidském osudu.

Česká justice se podobá zubnímu chirurgovi se začínající praxí – taky se mu občas podaří vytáhnout sousední zub.

Věci, ponechány samy sobě, postupují od desíti k pěti. Z toho lze soudit, že od deseti k pěti se jde samospádem.

Demokracie není svobodná volba. Demokracie je volba omezená vědomím odpovědnosti.

Poškodit státní zájmy dokáže leckdo. Jsi-li však ministr, dokážeš to lépe a důkladněji.

I ten nadřízený, který z tvého pojednání nerozumí vůbec ničemu, tě bez váhání požádá, abys přepsal titulní list a ve zbytku textu podtrhl nadpisy.

Člověk není svobodný tím, že může udělat cokoli. Svoboda člověka spočívá v tom, že mezi faktory, na něž volba alternativ jeho rozhodování bere ohled, nemusí zahrnovat přání mocných – dokáže-li unést rizika z toho plynoucí.

V každém společenském zřízení může člověk svobodně projevit svůj názor – v tom se tato zřízení neliší. Rozdíl mezi nimi vzniká tím, že za některých politických okolností lze tento názor projevit jen jednou.

Omezení svobody

Svobodu jedince nelze vymezovat bez přihlédnutí k širším společenským okolnostem. Za podmínek nedostatku nemůže si jedinec osobovat právo brát si bez omezení – protože tím nutně narušuje svobodu druhých přežít. Svoboda jedince nesmí znamenat násilí vůči jiným. Svoboda jedince není slučitelná s chamtivostí, bezohledností, pohrdáním jinými.

Kdo ti umožnil, abys dal a získal tak dobrý pocit mecenáše – možná se stal tvým dlužníkem. Docela jistě se však stal tvým věřitelem.

Jediným kladem příznivých prognóz je, že se nebojíte už předem.

Obrana, na niž se neútočí, ochabuje.

Naše otázky se občas rozcházejí s tím, nač se ptáme. Tak například, chtějíce vědět, kam se poděly (kam odešly) naše peníze, ptáme se – Kam vlastně přišly...?

Je mnoho specialistů na řízení. Kupodivu se nikdo z nich nespecializuje na nesprávné řízení, ačkoliv právě tak řízení zpravidla probíhá.

Za jeden z přelomových kroků v oblasti společenského vývoje lze považovat moment, kdy samotní bankéři pomocí účetních machinací rozkradou víc než bankovní lupiči s jejich samopaly a braním rukojmí.

Daně a berně

To, co dnes nazýváme slovem daně, označovali naši předkové jako berni. Dnešní název je ohleduplnější, odvozený od slovesa dávat (státu) na rozdíl od názvu někdejšího, odvozeného od slovesa brát (lidem).

Finanční úřad dělí občany na plátce daně a ty ostatní. Plátce čili poplatníky dále rozčleňuje na přeplatníky a nedoplatníky, mezi nimiž se nachází malá skupina těch, kterým se – záhadnou náhodou – podařilo tím, co zaplatili, trefit do správné hodnoty daně.

Politováníhodnou stránkou placení daní je to, že máte zaplatit v době, kdy už jste příjmy, které se zdaňují, dávno utratil.

Obyčejný člověk se liší od národohospodářského specialisty tím, že zatímco v teorii se období ekonomického poklesu střídají s obdobími prosperity, v životní praxi se období poklesu nestřídají vůbec s ničím.

Radikálové zmírní, dostanou-li příležitost. Radikálové vymizí, jestliže se příležitost naplnila.

Před volbami se rozdávají sliby. Po volbách se rozdávají důvody, proč nebylo možno slíbené splnit.

Lidská chtivost je jako dravá voda – najde-li skulinu v hrázi omezení, hned ji nahlodává a rozšiřuje, dokud celou hráz nesvalí.

Pozor, zlý pes!

V domácnostech, chovajících psa s výraznější nevraživostí vůči návštěvníkům, visívá na plotě cedulka – Pozor, zlý pes. Otázka je, zdali bychom si, včetně těch, kteří nevlastní dům ani psa, neměli občas podobnou tabulku pověsit na krk – Pozor, zlý člověk...

Vysvědčení o průběhu politické kariéry: Přesvědčení (stranické), osvědčení (lustrační), usvědčení (soudní).

Na politiku se muži dávají ze stejného důvodu, pro který se dávají na pití, oddávají se karbanu nebo nadbíhají ženám. Totiž z hrůzy, že už mají své jisté.

I život samotný je hra – jenomže velmi nepovedená, protože nejenže každému podle jiných pravidel měří, ale i v průběhu hry tato pravidla nechává lobbyistickým tlakům podléhat.

Jsou události, které se mohou přihodit kdykoli, nezávisle na právě instalovaném politickém a sociálním režimu – a někdy dokonce nezávisle na počasí, zeměpisných souřadnicích a roční době. Například neschopnost čelit okolnostem a podlehnutí jim.

Podlehnout okolnostem dá se i ve stoje.

Kdo lže, ten taky krade – už proto, že Pravdě bere příležitost.

Nepromluvil, aniž by pomluvil.

S kým ses pro boj spojil, s tím se o vítězství rozdělíš.

Nejspolehlivěji promlčeno je to, čeho pamětníci už stačili vymřít.

O čisté svědomí se neobává, kdo žádné svědomí nemá.

Zapomenout může žalobce, zapomíná soudce a třeba i kat. Smrt nezapomene.

Životní úspěch je produktem schopnosti být v pravý čas na pravém místě. Pravost onoho času a onoho místa je ovšem třeba umět rozpoznat.

Účelovost lži

V každé lži je přítomna jako přísada účelovost. Lže se proto, aby...

Nejlepší bleskosvody jsou lidé nejvýrazněji reagující na blesky doprovázející životní bouře. Tím, že vidí reakci, se podrážděný jedinec uklidní. Jedinec netečný mu odreagovat se neumožní.

Daň z příjmu je látka, kterou příjem hořkne.

Berňák je instituce podobně truchlivá jako zubní ambulance.

V případě pětičlenné komise rozum se zvětšuje o jednu pětinu a odpovědnost klesá na jednu pětinu případné odpovědnosti jednotlivce.

V záhlaví každého formuláře daňového přiznání by měl nechat ministr financí zřetelně vytisknout: Pozor, rozčilováním riskujete srdeční infarkt!

I v diktatuře panuje svoboda slova. Ovšem až poté, co byla některá vybraná slova vyňata.

Nejlepší z nejlepších

V dobách reálného socialismu jsme volívali nejlepší z nejlepších. První i druhé nám vybrali Oni. Dnes většina z nás považuje za nejlepší nevolit nikoho – z čehož lze soudit, že lepší lidé vyhynuli.

Ctnost vypěstovaná nouzí má poloviční hodnotu pro jejího nositele – avšak plnou hodnotu pro její uživatele.

Počet zlodějů a dobrodějů není v rovnováze – kde zlodějů přibývá, dobrodějů ubývá.

Krytý šek patří se ukrýt, nekrytý šek zakrýt.

Přesvědčování, jehož součástí je předložení seznamu trestních postihů v případě ne-přesvědčení, se jenom docela málo liší od vyhrožování.

Odpůrce je zavilý, jestliže odmítá změnit názor i přes nabídnutý úplatek.

Nasycenost tlumí revoluční nálady.

Spálení probouzí opatrnost.

Nevděk světem vládne – jako výsledek volby demokratické většiny nás všech.

Člověk může získat řadu nepřátel i bez velkého přičinění. Obrátit však proti sobě všechny, to je dřina.

Přiznání u soudu polehčuje, na berním úřadě přitěžuje.

Důvod neprodejnosti

I v případě člověka důvodem neprodejnosti může být přemrštěná cena.

Lynčování pěti bankovních ředitelů ročně by možná bylo tou nejlepší prevencí před rozkrádáním vkladů důvěřivých střadatelů.

Povznést se člověk může jenom na vlastních křídlech. Jiné způsoby jsou pouhým předstíráním.

Kdo nemyslí, má polehčující okolnost – nemůže spáchat zlo promyšleně.

Za poměry odpovídá vláda. Za svůj poměr si každý odpovídá sám.

Politiky nedrží u vlády to, že by jim lidé věřili, ale víra, že někdo prostě vládnout musí – nezávisle na tom, že vůbec existuje nějaká důvěra v jeho schopnosti či charakter.

Kdyby většina lidí politikům věřila, bylo by nutno se nad lidmi zamyslit.

Nebývá podle zásluh, co je podle abecedy.

Uznání čestná a nečestná

Uznání rozlišujeme čestná a ta ostatní. Čestná jsou bez peněžní odměny.

Nevolný poddaný kdysi býval povinen vyznávat stejné náboženství jako jeho pán. Volný podřízený dnes upevní své postavení, bude-li v kapse nosit legitimaci stejné politické strany jako jeho šéf.

Člověk má dostat příležitost – a když ji promarní, má dostat na pamětnou.

Člověk, který se zřekl odpovědnost za svoje zásahy do života, zároveň se zřekl svého člověčenství.

Pochvala sice celý řízek nenahradí, půlku salátu však ano.

Nulové dědictví snadno spravedlivě rovným dílem rozděliti.

Dáš-li všem stejně, vůbec není jisto, žes spravedlivě rozdělil.

První křivda, které ses dopustil, vážila víc než sto dalších, které po ní následovaly. Té kdyby bývalo nebylo, ty další nemusely následovat.

Národ – to je dvacet těch, kteří vyhrají zlaté medaile na mistrovství světa – a dvacet tisíc těch, kteří na oslavu toho statečně rozmlátí náměstí a pokryjí ho střepy lahví od šampaňského.

Vysoké ambice nevylučují nízké pohnutky.

O tvrdnutí měny

V dostatečném množství každá měna ztvrdne.

Dělat, o smyslu čeho pochybuje, dokáže pouze člověk nevolný anebo člověk dobře zaplacený.

Humoru ubývá s přibližováním se k centru moci.

Neproveditelnost některých věcí je dána tím, že se pro jejich provedení nenajde vhodná doba.

Skákáním do řeči možno si přivodit společenský úraz.

Žádná zdravotní pojišťovna nehradí škodu, k níž došlo při tvé srážce s nadřízeným.

Lidská společnost neoceňuje myšlenku – ale výnos z myšlenky. Teprve ten totiž je viditelný a ocenitelný, podobně jako květ na růžovém keři, jablka, která dozrála na jabloni a zrní vymlácené ve žních na poli.

Velké zásady a malé skutky

Největšími oponenty hlasatelů velkých životních zásad bývají jejich vlastní malé skutky.

I v politice dokážeme rozpoznat období zrodu, růstu, rozkvětu, zrání, zahnívání a zkázy.

Stopy vraždy dají se úspěšně maskovat její masovostí.

Za pravdu si dáváme leckdy i tehdy, když si vlastně ani nevěříme.

V případě politiků vřelé přijetí může mít za následek spáleniny.

Naprostá svoboda zahrnuje také zásadu svobodně se o sebe postarat. Takže ten, kdo se nechává živit, šatit, bydlí díky péči někoho jiného – má právo žádat pro sebe naprostou svobodu jenom se souhlasem těch, kdo o něho pečují.

V mládí člověk riskuje, že přijde o rozum.Ve stáří, že přijde o peníze.

Moderní lupič od výzvy Peníze nebo život raději upouští. Cena života totiž příliš podlehla inflaci.

Zpráva o znásilnění v naší době: život podlehl inflaci.

Blíže ke korytu přibývá na sádle a na platu.

Lepšího člověka někdejší doby převlékal komorník. Lepšího člověka dnešní doby převlékají okolnosti.

Kdo sám se sebou vyjde, koná procházku ve dvou.

Kdy chyby nevadí

U dopisů oznamujících povýšení či odměnu rádi přehlédneme chyby, gramatické i stylistické – pokud ovšem nemění smysl oznamovaného.

Zásadní chybou téměř všech úředních dopisů, jejichž jsme adresáty, je absence informace o našem polepšení si.

Prázdná hlava se nedá přehlédnout, patří-li k ní plné ruce.

Dolézat znamená – podlézat laťku nastavenou na úroveň cti toho, k němuž se dolézá.

Každý, kdo člověka okradl, se přičinil o to, aby člověk měl míň rád lidi.

Když mocný předstírá důstojnost, bývá mi do smíchu. Jistěže potichu!

O kvalitě tvého povýšení nerozhoduje kvalita papíru, na kterém napsali dekret.

Jsou pravdy, které člověk hlásá – a jiné, které pod nátlakem jen nerad přiznává.

Privátní ukřižování

Dnes už tě za pravdu nekřižují. Obžalují tě za ni u soudu a zostudí na veřejnosti. Pak už si tě každý z obecenstva ukřižuje sám.

Ve sporu vedeném na očích veřejnosti představuje fakt, že náš červený nos anebo zlomený frontální zub hodnotu argumentu ve prospěch tvého oponenta.

Špinavé prádlo pereme doma. Výjimku mohou tvořit krajkové košile, s nimiž se lze i v tomto stavu na veřejnosti pochlubit.

Pochlebníci nepřicházejí tvůj chleba rozmnožit, ale tvůj chleba pro sebe získat.

Jen ten má právo mě kárat, kdo v situaci podobné mé by se zachoval čestněji a statečněji.

Inter arma silent Musae – za války Múzy mlčí – proto, že napovídají generálům.

K demokracii se rádi hlásí i ti, kteří jí pomohli do hrobu.

Pod pojmem demokracie mocný rozumí zpravidla svobodu krást.

Na lásce k bližnímu si dobře můžeme všimnout jednoho z důsledků demografického rozvoje lidstva: jak přibývá lidí, láska k bližnímu se rozmělňuje, drobí a vůbec ochabuje.

Politických stran by nemělo být příliš mnoho. Pak je totiž obtížné, aby se slohová cvičení, zvaná politické programy, dala od sebe rozeznat.

Vývoj slibné budoucnosti

Vývoj spěje k tomu, že slibná budoucnost se stane truchlivou přítomností a někdejší neradostná přítomnost starými zlatými časy.

S dobou se dá jít, stát i běžet, dobu lze předbíhat i zpožďovat se za ní. Vždycky ovšem tak, aby se nepropásl okamžik, kdy se doba začne převlékat.

Pro politika je hlas lidu prostě poruchou sluchu.

Revoluce je dějinami ověřený způsob, jak umožnit vystřídání přecpaných u koryt těmi, kteří se ještě nedožrali.

Revoluce je společenský jev nabízející nové příležitosti sochařům a holubům.

To, co lid zaplatí na výživu a ošacení politiků, ušetří na vstupném na představení šašků.

Zákon, který dovoluje špatné, je špatný. Zejména když si sám stanoví, co je to špatné.

Vládce, který trvá na poslušnosti bez odmlouvání, připomínek a diskusí, by měl místo o lidech rozhodovat o dobře vycvičených psech.

Stát neschopný zabránit vykrádání bank by neměl mít zájem na vlastnictví bank.

Banky se vykrádají a v bankách se krade. Ještě jsem neviděl statistiku, demonstrující, který z obou procesů je výkonnější.

Bankovní lupiči dokáží ukrást, co je v pokladně. Bankovní ředitelé i to, co v pokladně není.

Pěší milionář

Není doložen případ, že by na shromáždění milionářů někdo přišel pěšky.

Z některého Jana život udělá Honzu, z jiného Janka.

Je-li doba zlá, ani lidé nebývají hodní.

Už nejedny paměti uveřejnili tajemníci.

Byrokracie má ráda čerstvou krev, svěžího, naivního ducha, ještě neunaveného skepsí z toho, že věci k ničemu rozumnému pořád a pořád nevedou...