·
Z myšlenkového bohatství serveru, který jste navštívili
Spisovatel a fenomén doby
V tomto čísle revue
Ivo Odehnal
·
„Význam elektronické literatury bude asi stoupat – vidím už dnes, jak se stává pojem elektronické knihy akceptovatelnější mezi veřejností. A s nástupem chytrých telefonů a zejména elektronického inkoustu se dá čekat výrazný boom. A s tím souvisí další otázka (a i odpověď): elektronické knihy se zařadí do běžného mainstreamu,“ předpovídá
Jiří Vlček,
duchovní otec serveru-poskytovatele digitalizovaných knih
Palm knihy.cz
·
Když se Chůdové kořeny zeptaly,
odpověděl novodobý pokračovatel šumavských literárních tradic
Zdeněk Huspek:
„Že existuje Internet jsem věděl dávno předtím, než jsem se naučil používat levé a pravé tlačítko myši. A když jsem konečně mohl pobrouzdat (zpočátku spíš jen stahovat, protože jsme neměli pokrytí ADSL a za tři stovky bylo 10 hodin měsíčně) po síti, hledal jsem pochopitelně podobně ‚postižené‘ psavce. A ejhle, objevil jsem literární servery i autorské stránky. A napadlo mě zkusit si něco podobného vytvořit taky.“
·
Pozvánka
na webové stránky
Vladimíra Ondyse
·
„Věci se ale mění rok od roku – tvrdím, že ve prospěch internetu. Předpokládám, že postupně si toto prostředí vybuduje svá respektovaná území i pro konzervativnější literáty. Doufám, že my budeme jedním z nich.“
Chůdové kořeny se ptaly také
šéfredaktorky internetového čtvrtletníku Wagon
Jitky N. Srbové
·
·
Z evolučního kontextu společenského
(k popularizačně-osvětovému programu Chůdových kořenů)
„Interaktivita – další vlastnost, o nichž bych se rád zmínil – poskytuje uživateli možnost účastnit se tvorby na různých úrovních, až po založení vlastní stránky, kde může vkládat do sítě své vlastní texty a odkazovat na vše, co považuje za důležité.“
Ivan M. Havel
k permanentnímu diskusnímu tématu tohoto desetiletí
Knihy a Internet
·
„V posledních letech se ve světě rozvinuly diskuse nad dalšími osudy knihy v její tradiční podobě a mnoho lidí se domnívalo, že v souvislosti s rozvojem nových technik, zvláště se stále narůstajícím rozšiřováním informační dálnice, internetu, zanikne kniha, fenomén zprostředkující vzdělání a umělecký požitek od Guttenberga až po naše časy. Pak by logicky musely postupně, jakmile zchátrají kdysi vytištěné texty na zteřelých papírech, zaniknout také knihovny. Dokonce existují už dílka science fiction, která takovou dalekou dobu předvádějí.“
K diskusnímu tématu našich let
také
Jiří Urbanec
Literární text v knize a na internetu
·
„Ještě dvacáté století však ukázalo, že stroje znamenají v životě člověka víc, než se dříve předpokládalo: žádají totiž ne individuum, které s nimi pracuje, ale které je zdokonaluje a se zdokonalenými dokáže spolupracovat.“
Miroslav Vejlupek
Stroje, humanismus a evoluce society
·
I řekl Člověk: „Budiž…“
K nejzávažnějším otázkám moderní doby
·
„Nedávno se australští vědci pochlubili tím, že klonovacími technikami vytvořili bytost geneticky složenou z člověka a prasete a uchovávali ji při životě celé dva týdny,“
čteme v textu
Michala Semína
Klonování je faustovskou smlouvou
Diskuse čtenářů Chůdových kořenů může pokračovat. Neboť pokračovat musí…
„Klonování,“ píše Michal Semín, „je postmoderní verzí faustovského handlu. Tvrdí se nám, že prostřednictvím klonování dojdeme naplnění mnoha snů, odstranění chorob a defektů, překonání neplodnosti, značného prodloužení průměrného lidského věku. Ale ‚rohatej‘ je dobrý počtář a čím vyšší je ‚hodnota‘ obchodu, tím vyšší je cena. Klonováním možná zaplatíme cenu nejvyšší: zcela ztratíme povědomí o posvátnosti lidského života a posílíme tendence k nihilistickým představám, že lidský život je jen nahodilým produktem vývojového procesu organické hmoty.“
Celý text Michala Semína
ZDE
·
„Znovu poukazuji na paradoxnost situace, kdy určitá část populace v neznalosti genovou terapii zavrhuje, zatímco lidé, kterým by mohla určitým způsobem změnit život, odchází v drtivé většině případů zklamáni, neboť možnosti lékařů jsou v této oblasti stále velmi, velmi omezené.“
Antonín Šípek
Genové manipulace