Od buničiny ke křemíku

·

„Prozvučuje se ke mně chladný kov
zvon Umíráček z opuštěné věže
prosí mne o azyl…“

Theofil Halama
Strmý zvon
(a jiné básně)

·

„… chtěl by sis, příteli, žít hezky, šťastně, v klidu,
šrám že se zacelí?, ven že už sotva vyjdu?
ne, mě se nezbavíš, nebudu nikdy jiná…“

Jakub P. Malý
Něco mých slok

(1/2)

·

„Mátožně narovnala přikrývku v postýlce dítěte, ze sedu se protahovala a vychutnávala klid kolem sebe. I když starý venkovský dům měl do klidu daleko. Dřevěné trámy v něm strašidelně praskaly a venku, snad v celé vsi se rozštěkali psi.“
Gabriela Kopcová
Ještě ne!

·

„Úděl se svatě klene
oblohou Počátek je koncem
a na konci se zjeví
zas jen počátek“

Jiří Olšovský
Zahrady

·

„S roky Jan Slováček vypadal svěže. Jasně plála jeho vášeň, ve které se z gruntu našel. Byl vášnivým chovatelem – šlechticem. To nám hodně napoví.“
Josef Jarolímek
Unikát

·

„Zamyšleně se posadil do křesla a uvažoval, čím ke své neviditelnosti přispěl. Protože včera řádně promokl a večer si léčil rýmu vlastními silami, nabízelo se pouze jediné vysvětlení. Mohou za to dva acylpyriny, bylinkový čaj, pár kalíšků rumu, lžíce jedlé sody a malý koňak. Když se to smíchá ve správném poměru, pravděpodobně to vyvolá neviditelnost.“
Jan Míka
Muž, který se stal bohem

·

„Případu adoptovaného Rabance jsem obětoval středu. U matrikáře jsem si skutečně ověřil, že paní Kamile Rabancové, rozené Konrádové, se 16. června před necelými sedmnácti lety narodil syn Roman, jemuž bylo za datum narození přiděleno evidenční číslo 0978.“
Vladimír Přibský
Kukačka

·

„… doufám že ten čulibrk co se nám narodil v devadesátym čtvrtym
bude víc po mně – už teď píše a má svý malý inspirace…“

Rebecca Marten
Trimánie za hodinu 35

·

„Dala se s Elkou do holportu, pořídily si maličký krámek s květinami. Na víc než na přežití to nebylo, ale v té bídě čekání na zazobaného prince alespoň něco. Hecovaly se navzájem průpovídkou, že jsou růže mezi růžemi, a že není boha, aby si jich konečně nějaký mužský nevšiml.“
Richard Sobotka
Moucha na kapce medu

·

„Vystřelím paže do nahého nebe
na vztaženém prstě balancuje srdce“

Básnická navštívenka
Boženy Klímové

·

„Abyste rozuměli, profesor Kavan, dvoumetrový obr s holou šíšou a s bradavicí na nose, se objevil na našem gymnáziu hned první rok po válce a hned se také ujal nejen role našeho třídního, ale i výuky matematiky zrovna po tom zmíněném, nešťastně hajlujícím Machovi. Leč on – Kavan to byl, kdo se jako velice zavilý komunista chopil hned po únorovém puči v roce 1948 řízení celé školy a který – ač se o něco později sám stal vězněm vyznávaného režimu – právě Jirkovi a mně ve své předstírané horlivosti zamezil vstup na vysokou školu jen proto, že jsme spolu před prvními rádoby volbami agitovali pro poprvé a také naposled povolené opoziční bílé lístky.“
Věroslav Mertl
Abiturientský večírek (2/3)

·

Mluví, jako by zpíval pták
Zuzana Nováková
Ostrov Dobré ráno

·

„Takový víkend už nebude,
takový, jako byl…“

Zora Šimůnková
Tady píšu já

·

„… takže se nedivte
všichni otroci a zajatci se bouří
v historických periodách…“

Jaroslav Schnerch
Kronikář
a jiné básně

„Udělala všechno sama, rychle, jistě a s jakýmsi druhem technického zručného opovržení, se kterým se Haman ani předtím, ani kdykoliv potom už nikdy nesešel a které také neuměl definovat. Když o tom – málokdy – později mluvil, říkal, že ho použila a že byla asi zklamaná. Pokud ovšem něco zvláštního očekávala, dodával obvykle rychle.“
Alex Koenigsmark
Křižáci (2/3)

Cyklus Pohádky stromů napsala
Jarmila Bednaříková
Dnes čtěte
Příběh jívy od zeleného rybníka

„Příroda schovaná v závějích
dýchá teď nějak tence…“

Jarmila Týnková
Severní písně